Vladimír Iljič Lenin
Ekonomický obsah narodnictví a jeho kritika v knize p. Struva
(ODRAZ MARXISMU V BURŽOASNÍ LITERATUŘE)
Ke knize P. Struva: „Kritické poznámky k otázce ekonomického vývoje Ruska“.
Petrohrad, 1894[79]
Napsáno koncem r. 1894 - počátkem r. 1895
Po prvé vyšlo s podpisem K. T u l i n ve sborníku
„Materiály k charakteristice našeho hospodářského vývoje“
Petrohrad, 1895Podle textu sborníku
„Materiály k charakteristice našeho
hospodářského vývoje“
__________________________________
Poznámky:
79 Spis „Ekonomický obsah narodnictví a jeho kritika v knize p. Struva“ napsal Lenin v Petrohradě koncem r. 1894 a počátkem r. 1895. Byl namířen proti „legálnímu marxismu“.
Leninův boj proti „legálnímu marxismu“ měl ohromný význam.
„Jak vždycky bývá v dějinách“ — praví se v „Dějinách VKS(b)“ „k velikému společenskému hnutí se obyčejně lepí dočasní ‚souběžci‘. Takovými ‚souběžci‘ byli také tak zvaní ‚legální marxisté‘. Marxismus se začal v Rusku značně rozšiřovat. I mnozí buržoasní intelektuálové se začali halit v marxistické hávy. Psali články do legálních novin a časopisů, tj. do novin a časopisů dovolených carskou vládou. Proto se jim říkalo ‚legální marxisté‘.
Bojovali proti narodnictví podle svého. Tohoto boje a štítu marxismu se však pokoušeli využít k tomu, aby dělnické hnutí podřídili a přizpůsobili zájmům buržoasní společnosti, zájmům buržoasie. Z Marxova učení vyklešťovali to nejdůležitější — učení o proletářské revoluci, o diktatuře proletariátu. Nejvýznačnější legální marxista Petr Struve vychvaloval buržoasii, a místo aby vyzýval k revolučnímu boji proti kapitalismu, žádal, abychom ‚přiznali svou nekulturnost a šli do učení ke kapitalismu‘.
Lenin v boji proti narodnikům pokládal za přípustnou dočasnou dohodu s ‚legálními marxisty‘, aby jich využil proti narodnikům. Byl např. pro společné vydání tištěného sborníku proti narodnikům. Zároveň však co nejostřeji kritisoval ‚legální marxisty‘ a odhaloval jejich liberálně buržoasní ledví.
Z mnoha těchto ‚souběžců‘ se později stali kadeti (hlavní strana ruské buržoasie) a za občanské války zavilí bělogvardějci.“ („Dějiny VKS(b)“, Svoboda, 10. české vyd., 1950, str. 24—25.)
Lenin ihned rozpoznal liberálně buržoasní povahu „legálních marxistů“ a již na podzim 1894 přednesl v petrohradském kroužku marxistů referát na thema „Odraz marxismu v buržoasní literatuře“, v němž ostře zkritisoval názory Struva a jiných „legálních marxistů“.
Tento referát se pak stal základem k Leninovu pojednání „Ekonomický obsah narodnictví a jeho kritika v knize p. Struva“; stať pak vyšla (pod pseudonymem K. Tulin) ve sborníku „Materiály k charakteristice našeho hospodářského vývoje“.
Sborník vyšel v dubnu 1895 nákladem 2.000 výtisků v legální tiskárně. Carská vláda zakázala sborník rozšiřovat; náklad zkonfiskovala a po roce jej dala spálit. Podařilo se zachránit jen asi 100 výtisků, které pak byly tajně rozšiřovány mezi sociálními demokraty v Petrohradě, v Tiflisu a v jiných městech.
Když soudruh Stalin roku 1898, ještě v tifliském duchovním semináři, rozvinul kritiku předáků většiny „Mesame-dasi“, stojících na posicích „legálního marxismu“ a přiklánějících se k buržoasnímu nacionalismu, znal už Leninovy práce, zejména stať „Ekonomický obsah narodnictví“. Tato práce na soudruha Stalina hluboce zapůsobila. „Musím ho stůj co stůj vidět,“ řekl soudruh Stalin, když si přečetl práci K. Tulina (Lenina) — vzpomíná jeden ze soudruhů, kteří soudruha Stalina v té době blízce znali.
Koncem r. 1907 uveřejnil Lenin tuto stať ve sborníku „Za 12 let“ s podtitulem „Odraz marxismu v buržoasní literatuře“. V předmluvě k sborníku Lenin zvlášť zdůraznil, že stať vznikla z referátu, který přednášel na podzim r. 1894. Připomněl též, že tato stať je v mnohém náčrtem jeho pozdějších prací (zejména knihy „Vývoj kapitalismu v Rusku“).