Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Projev na I. petrohradské konferenci závodních výborů
31. května (13. června) 1917.[97]
Stručná novinová zprávaRezoluce soudruha Avilova absolutně nebere v úvahu třídní hledisko. V. V. Avilov jako by si ve své rezoluci vytkl za úkol shromáždit a soustředit všechny nedostatky, které jsou typické pro všechny rezoluce maloburžoazních stran.
Na začátku své rezoluce konstatuje Avilov to, co je dnes jasné každému socialistovi, že bezohledná dravost kapitalistů přivedla Rusko k naprostému hospodářskému a průmyslovému krachu; dále však předkládá mlhavou formulaci o kontrole průmyslu „státní mocí“ za účasti širokých demokratických vrstev.
Dnes mluví o kontrole kdekdo, dokonce i ti, kteří dřív při slově „kontrola“ byli schopni volat o pomoc; dnes uznávají, že to bez ní nepůjde.
Jenže tímto obecným označením „kontrola“ chtějí kontrolu de facto zrušit.
Koaliční vláda, v níž jsou dnes „socialisté“, neudělala dosud nic pro zavedení této kontroly, a proto je zcela pochopitelné, že závodní výbory žádají skutečnou dělnickou, a nikoli papírovou kontrolu.
Chceme-li si ujasnit, co to „kontrola“ je a kdy a kdo bude tuto kontrolu provádět, nesmíme ani na chvíli zapomínat na třídní charakter dnešního státu, který je jen organizovanou třídní nadvládou. Stejně tak musíme z třídního hlediska analyzovat i pojem „revoluční demokracie“. Při této analýze musíme vycházet z reálného vzájemného poměru společenských sil.
Avilovova rezoluce nejdříve všechno slibuje a nakonec dospívá v podstatě k návrhu nechat všechno při starém. V celé jeho rezoluci není ani náznak revolučnosti.
V revoluční době se musí víc než kdy jindy přesně analyzovat otázka podstaty státu, čí zájmy bude stát hájit a jak má být vybudován, aby skutečně hájil zájmy pracujících. A to Avilovova rezoluce vůbec nevyjasňuje.
Proč naše nová koaliční vláda, v níž jsou teď i „socialisté“, za tři měsíce nezavedla kontrolu, a nejenže ji nezavedla, ale v konfliktu mezi jihoruskými uhlobarony a dělníky se dokonce otevřeně postavila na stranu kapitalistů.
Aby se kontrola průmyslu skutečně prováděla, musí to být kontrola dělnická, ve všech odpovědných institucích musí tvořit většinu dělníci a správa závodu musí skládat účty ze své činnosti všem nejkompetentnějším dělnickým organizacím.
Soudruzi dělníci, požadujte skutečnou, a ne fiktivní kontrolu, a všechny rezoluce a návrhy na takovou fiktivní papírovou kontrolu rezolutně odmítejte.
Pravda, č. 72
16. (3.) června 1917Podle textu Pravdy
__________________________________
Poznámky:
97 Závodní výbory — třídní proletářské organizace, které vznikly v březnu 1917. Za jejich předchůdce jsou pokládány rady továrních starostů a další volené orgány, které vznikaly v obdobích revoluční aktivity z prozatimních stávkových výborů.
Činnost závodních výborů byla hned od samého počátku velmi rozsáhlá vypracovávaly a předkládaly majitelům závodů a továren požadavky dělníků, prakticky vyhlásily osmihodinový pracovní den, kontrolovaly přijímání a propouštění pracovních sil, zakládaly oddíly dělnické milice, bojovaly proti sabotážím podnikatelů, sháněly suroviny a palivo, aby podniky nemohly být zastaveny, apod. Aktivně se účastnily Říjnové revoluce. V roce 1918 se sloučily s odbory a staly se jejich základními organizacemi.
I. petrohradská konference závodních výborů se konala 30. května až 3. června (12. —16. června) 1917. Zúčastnilo se ji 568 delegátů ze závodních výborů, z byra odborových svazů a dalších organizací dělníků z Petrohradu a okolí. Na konferenci se projednávaly otázky o situaci v průmyslu, o kontrole a řízení výroby v Petrohradu, o úkolech výborů a o jejich úloze v odborovém hnutí aj.
Došlo k ostré výměně názorů mezi bolševiky a menševiky kvůli úloze závodních výborů a kvůli dělnické kontrole. Menševici se snažili co nejvíc omezit politickou a hospodářskou úlohu těchto výborů a dělnickou kontrolu nahradit státní kontrolou s účastí buržoazních stran. Konference schválila převážnou většinou bolševické rezoluce.
Konference významně přispěla k výměně zkušenosti o činnosti výborů a k upevnění boje za dělnickou kontrolu. Proto také zvolila stálou ústřední radu závodních výborů, která měla 25 členů.
Lenin se jednáni konference osobně účastnil. Zformuloval Rezoluci o ekonomických opatřeních k boji proti hospodářskému rozvratu (viz tento svazek zde). Její analýzou se zabýval v článcích Maloburžoazní stanovisko k hospodářskému rozvratu a Hospodářský rozvrat a boj proletariátu proti němu (zde a zde), v nichž kritizoval stanovisko menševiků na konferenci a obhajoval taktiku bolševické strany v otázce dělnické kontroly nad výrobou.