Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Projev na zasedání bolševické frakce
I. celoruského sjezdu sovětu dělnických a vojenských zástupců
31. května (13. června) 1917.
Stručná novinová zprávaLenin přivítal jménem ústředního výboru všechny internacionalisticky smýšlející demokraty bez ohledu na jejich frakční příslušnost.
Řečník přešel k otázce, jakým způsobem lze ukončit válku v Evropě. Zdá se, že nevidí vyřešení evropské krize tak optimisticky jako A. Lunačarskij[98]. Prohlašuje, že heslo „bez anexí“ vůbec neznamená, že by se Evropa měla vrátit ke „statu quo ante“[a]. Domníváme se, že „bez anexí“ znamená i bez území zabraných před nynější válkou. Pro nás toto heslo znamená umožnit národům rozhodnout se naprosto svobodně, zda se chtějí od některého státu oddělit a připojit se k jinému. Jenže takové heslo se nedá uskutečnit bez socialistické revoluce, a proto z války v Evropě existuje jediné východisko, a tím je světová revoluce.
Dále Lenin hovořilo sbratřování a říká: Živelné sbratřování věc míru nevyřeší, pro nás je však mír těžištěm revoluční činnosti. Sbratřování samo o sobě otázku nevyřeší, ale vždyť ani žádné jiné opatření o revoluci nerozhodne, pokud k ní přímo nepovede. Co je to stávka, demonstrace? Vždyť to je také jen článek v celkovém řetězu revolučního boje. Říkají nám, že sbratřováním se zhoršila situace na ostatních frontách. To není pravda. Sbratřování způsobilo faktické příměří na naší frontě a vyvolalo menší změny na západní frontě. Jenže v čí prospěch? Ve prospěch Británie a Francie. Zato v Asii dosáhla Británie velkého úspěchu: pohltila Bagdád. Přerušení bojů na naší frontě je výsledkem revolučního sbratřování, proti němuž Kerenskij brojí a proti němuž bylo vyhlášeno tažení se souhlasem menševiků.
Sbratřování se musí stát uvědomělým aktem, musíme dosáhnout, aby se z něho stala výměna idejí, aby se přeneslo na ostatní fronty, aby podnítilo revoluci na druhé straně zákopů.
O otázce regulace průmyslu řečník prohlásil: od 28. února neudělala vláda jediný krok, aby snížila zisky průmyslníků. Nedávno jsme se dočetli, že byla ustavena komise složená z několika ministrů v čele se Skobelevem, která má vypracovat kontrolní opatření. Ale vždyť komise existovaly i za cara, vždyť to je zase podvod. Řečník hovořilo tom, že je nutné okamžitě zabrat statkářskou půdu, a v závěru svého projevu konstatoval, že sověty dělnických a vojenských zástupců musí buď dostat všechnu moc, anebo zemřít neslavnou smrtí.
Řečník dostává ze všech stran písemné dotazy. Za chvilku se jich sešlo dvacet. V prvním se někdo ptá, jestli se mají posílat na frontu pochodové roty. Lenin na tuto otázku odpovídá, že za carské moci jsme museli jít do armády a pracovat tam. Liebknecht si oblékl uniformu a šel agitovat proti válce. Myslet si, že válka se dá zlikvidovat jednotlivými anarchistickými akcemi, je naivní.
Novaja žizň, č. 37
1. (14.) června 1917Podle listu Novaja žizň
__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Do dřívějšího stavu, v tomto případě: do předválečného stavu. Red.
98 A. V. Lunačarskij, který hovořil před Leninem, navrhl předložit francouzské a britské vládě ultimátum požadující, aby se připojily ke koncepci míru bez anexí a kontribucí a aby bylo vyhlášeno příměří na všech frontách. „Současně,“ řekl Lunačarskij, „se musíme obrátit na národy spojeneckých zemi a rovněž Německa a Rakousko-Uherska s výzvou, aby vyvinuly tlak na své vlády všemi dostupnými prostředky. Bude-li chtít německá vláda i po tomto ultimátu pokračovat ve válce, vyjde plně najevo její lež o tom, že vede válku obrannou.“