Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
VII. (dubnová) celoruská konference SDDSR(b)
24.-29. dubna (7.-12. května) 1917
16
Připomínky při projednávání rezoluce o agrární otázce
28. dubna (11. května)
1
Soudružky a soudruzi, myslím, že soudruh Angarskij si v řadě věcí odporuje. Já mluvím o materiálním základu úsilí o nacionalizaci. Žádnou ideu nacionalizace rolníci nemají. Říkám, že existují podmínky celoruského a mezinárodního trhu, a to se projevuje ve vysokých cenách obilí. Každý rolník vidí, zná a pociťuje, že tyto ceny kolísají. A hospodářství je třeba těmto podmínkám a těmto cenám přizpůsobit. Mluvím o tom, že stará držba půdy a nové hospodářské zřízení se absolutně rozešly, a tím se vysvětluje, proč se rolníci derou kupředu. Rolník je vlastník, říká soudruh Angarskij. Má úplně pravdu. Stolypin na tom chtěl založit změnu pozemkových vztahů, dělal všechno možné, a přesto se mu to nepodařilo, protože tyto vztahy není možné změnit bez revolučního zlomu. To je materiální základ úsilí rolníků o nacionalizaci půdy, i když rolníci vůbec nevědí, co to nacionalizace je. Rolník jakožto vlastník má instinktivní snahu říkat, že půda je boží, protože nemůže žít ve starých podmínkách pozemkové držby. To, co navrhuje soudruh Angarskij, je naprosté nedorozumění. Ve druhém odstavci se říká, že rolnická pozemková držba je odzdola nahoru, skrznaskrz spoutána starými polonevolnickými svazky a vztahy. Ale mluví se snad v něm o statkářské půdě? Ne. Pozměňovací návrh soudruha Angarského se zakládá na nedorozumění. Připsal mi to, co tu není, věci, o kterých nemají rolníci ani ponětí. Rolníci znají situaci ve světě podle cen obilí a výrobků hromadné spotřeby, a když vede přes vesnici železnice, rolník to pozná na svém vlastním hospodářství. Cítí, že se nedá žít postaru, a tento pocit vyjadřuje radikálním požadavkem: Pryč s celou starou pozemkovou držbou! Rolník chce být vlastníkem, ale vlastníkem půdy nově rozparcelované, aby mohl hospodařit na půdě, jejíž vlastnictví by určovaly jeho nynější potřeby, a ne ty, které mu předepsali nějací úředníci. Rolník to dobře ví, ale vyjadřuje to samozřejmě jinak, a to právě tvoří materiální základ úsilí o nacionalizaci půdy.
Poprvé otištěno roku 1921
Sobranije sočiněnij N. Lenina
(V. Uljanova), sv. XIV, část IIPodle protokolárního zápisu
psaného na stroji
2
Solovjov se domnívá, že na začátku rezoluce je třeba uvést to nejpodstatnější: totiž že strana požaduje nacionalizaci půdy.
Není to příliš podstatná změna. Dal jsem nacionalizaci na třetí místo, protože nejprve je nutná iniciativa a revoluční akce, kdežto nacionalizace je zákon vyjadřující vůli lidu. Jsem proti.
Poprvé otištěno roku 1925
v knize Petrogradskaja obščegorodskaja
i Vserossijskaja konferencii RSDRP(b) v aprele 1917 g.Podle protokolárního zápisu
psaného na stroji