Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx a Bedřich Engels



Data k životu a činnosti
červenec 1870 - únor 1872

(data jsou postupně doplňována souběžně se zveřejňováním jednotlivých dílů spisů)



1870
19. července Marx se zúčastní zasedání generální rady Internacionály. Podává zprávu o situaci ve Francii v souvislosti s vypuknutím prusko-francouzské války. Generální rada ho pověřuje, aby napsal adresu o stanovisku Internacinály k této válce.
Mezi 19. a 23.
červencem
Marx píše První adresu generální rady Mezinárodního dělnického sdružení o prusko-francouzské válce.
20. července Marx informuje Engelse o možnosti uveřejňovat přehledy vojenských událostí v londýnském buržoazním deníku "The Pall Mall Gazette". Píše mu také o boji generální rady proti bakuninovcům.
22. července Engels analyzuje v dopise Marxovi poměr sil válčících stran a dospívá k závěru, že v prusko-francouzské válce bude bonapartovská Francie nevyhnutelně poražena. Sděluje, že je ochoten psát pro "Pall Mall Gazette" články o válce.
26. července Marx čte na zasedání generální rady adresu, kterou napsal o prusko-francouzské válce. Generální rada adresu schvaluje a rozhoduje vydat ji anglicky v nákladu 1000 výtisků a přeložit ji do jiných jazyků. Adresa vychází jako leták anglicky, francouzsky a německy; mimoto ji uveřejňují orgány Internacionály a jiné listy.
   V dopise německému demokratu Eugenu Oswaldovi, který emigroval do Londýna, odpovídá Marx na jeho žádost, aby podepsal protestní prohlášení proti válce a zdůrazňuje, že jedině dělnická třída je silou schopnou aktivně se postavit na odpor proti diplomacii vládnoucích tříd a nacionálnímu antagonismu, který tato diplomacie vyvolává.
Kolem 27. července
1870-polovina
února 1871
Engels píše po dohodě s redakcí "Pall Mall Gazette" sérii 59 článků o prusko-francouzské válce; články vycházejí od 29. července 1870 do 18. února 1871. Engels v nich pozorně sleduje průběh vojenských operací a v mnoha případech předvídá vývoj nejdůležitějších válečných událostí. Většina článků vychází pod společným názvem "Poznámky o válce".
28. července V dopise Paulovi a Lauře Lafarguovým analyzuje Marx politickou situaci ve Francii a v Německu a konstatuje, že v obou zemích dosáhl třídní boj takového stupně vývoje, že žádná válka už nemůže na delší čas otočit kolo dějin nazpět. Usuzuje, že porážka druhého císařství v této válce vyvolá pravděpodobně revoluci ve Francii.
29. července Marx posílá Wilhelmu Liebknechtovi text První adresy generální rady o prusko-francouzské válce, aby jej uveřejnil v listu "Der Volksstaat" ["Lidový stát"]; mimoto mu sděluje, že generální rada přijala "s velkým nadšením" protest Wilhelma Liebknechta a Augusta Bebela v Říšském sněmu proti politice pruských vládnoucích kruhů, která přispívala k rozpoutání války.
2. srpna Vzhledem k tomu, že vypukla válka, navrhuje Marx na zasedání generální rady - na rozdíl od návrhu zástupců belgických sekcí, inspirovaného Bakuninem, aby byl řádný kongres Internacionály svolán na 5. září do Amsterodamu místo do Mohuče - kongres odložit. Marxův návrh je přijat. Generální rada žádá sekce o zmocnění, aby směla svolat kongres podle vlastního uvážení. Protože první vydání První adresy o prusko-francouzské válce bylo rychle rozebráno, rozhoduje generální rada dát vytisknout ještě dalších 1000 exemplářů.
   V dopise výboru německé Sociálně demokratické dělnické strany v Brunšviku vysvětluje Marx, proč je nutné kongres odložit, a žádá, aby výbor tento návrh generální rady oficiálně podpořil svým vlastním návrhem. S obdobnou prosbou se obrací na Johanna Philippa Beckera, který vedl německé sekce ve Švýcarsku. Vyzývá jej také, aby ho podrobně informoval o intrikách bakuninovské Aliance ve Švýcarsku, a posílá výboru ruské sekce údaje o Bakuninově činnosti v letech 1848-1849, aby jich bylo možno použít v brožuře proti Bakuninovi.
   Marx se Beckerovým prostřednictvím obrací na členy ruské sekce s prosbou o zaslání IV. svazku spisů Nikolaje Gavriloviče Černyševského, který právě vyšel v Ženevě. Jakmile svazek dostal, čte Černyševského práci "Nástin politické ekonomie (podle Milla)".
6. srpna Marx posílá Hermannu Jungovi, dopisujícímu tajemníku pro Švýcarsko kopie rezolucí generální rady o Alianci socialistické demokracie, přijatých 22. prosince 1868 a 9. března 1869. Žádá Junga, aby tyto dokumenty předal k uveřejnění v Ženevě tajemníku federální rady Románské federace Henrymu Perretovi.
9.-31. srpna Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu je Marx s rodinou na zotavené v Ramsgate. Zároveň se dále zabývá záležitostmi Internacionály.
10. srpna Engels v dopise Marxovi vyjadřuje pevné přesvědčení, že druhé císařství co nejdříve padne, a sděluje mu nejnovější zprávy o válečných událostech.
12. srpna Marx rediguje německý překlad První adresy generální rady o prusko-francouzské válce. Tajemník generální rady Johann Georg Eccarius posílá tuto adresu do Ženevy Johannu Philippu Beckerovi; adresa je otištěna v srpnovém čísle časopisu "Vorbote" ["Posel"], ofciálního orgánu německých sekcí Internacionály ve Švýcarsku.
   Od německých sekcí v Ženevě a od brunšvického výboru německé Sociálně demokratické dělnické strany dostává Marx oficiální návrhy na odročení kongresu Internacionály. Posílá je do Londýna Jungovi, aby mohly být předloženy generální radě.
15. a 17. srpna Marx a Engels si v dopisech vyměňují názory na taktiku německého proletariátu za prusko-francouzské války a shodují se v tom, že je zejména nutné stále zdůrazňovat společné zájmy německých a francouzských dělníků.
20. a 22. srpna Marx přijel do Londýna, aby se poradil s lékařem.
Mezi 22. a 30.
srpnem
Marx je na krátké návštěvě u Engelse v Manchesteru; píší spolu dopis výboru německé Sociálně demokratické dělnické strany, v němž charakterizují končící první etapu prusko-francouzské války a konstatují hrozící nebezpečí, že se tato válka přemění v německé loupežné tažení. Poukazují na to, že dobyvačná politika bude mít pro budoucí mír v Evropě těžké důsledky, a zdůvodňují internacionální úkoly německého proletariátu, který má stát v předních řadách bojovníků proti politice anexí a kontribucí. Výbor sociálně demokratické dělnické strany používá Marxova a Engelsova dopisu při vypracování manifestu k německým dělníkům a část z něho přímo zapisuje do manifestu; manifest vychází 5. září jako leták a 11. září jej uveřejňuje list "Volksstaat".
25. srpna Engels píše XII. článek série "Poznámky o válce". Zabývá se v něm ústupem Mac-Mahonových vojsk z Remeše a předpovídá katastrofu u Sedanu. Článek vychází v "Pall Mall Gazette" 26. srpna.
31. srpna Marx se vrací z Ramsgate do Londýna.
1. září Jako dopisující tajemník generální rady pro německé sekce v Americe píše Marx dopis Friedrichu Albertu Sorgovi, vedoucímu sekce Internacionály v Hobokenu; v dopise vykládá svůj názor na důsledky prusko-francouzské války a dochází k závěru, že v budoucnosti dojde nevyhnutelně ke konfliktu mezi Ruskem a Pruskem, který urychlí sociální revoluci v Rusku.
4. září Engels v dopise Marxovi hodnotí situaci v Paříži po porážce francouzské armády u Sedanu a charakterizuje vývoj událostí, které vedly k sedanské katastrofě.
5. září Od Charlese Longueta, člena Internacionály, dostává Marx telegram z Paříže o pádu druhého císařství a o vyhlášení republiky.
5.-10. září Generální rada organizuje pod Marxovým vedením hnutí anglických dělníků na obranu Francouzské republiky a boj za to, aby ji anglická vláda oficiálně uznala.
6. září Marx píše Engelsovi o svém úmyslu napsat další adresu Internacionály o prusko-francouzské válce, v níž chce odhalit loupežné choutky pruských junkerů a německé buržoazie na Alsasko a Lotrinsko. Prosí Engelse, aby mu k tomu poslal nutné vojensko-strategické údaje.
   Od pařížské federální rady Internacionály dostává Marx dopis s naléhavou prosbou adresovanou generální radě, aby byl vydán manifest o válce, který by byl určen zvláště Němcům; ve své odpovědi Marx: charakterizuje politickou a vojenskou situaci a objasňuje úkoly, které stojí v daném okamžiku před sekcemi Internacionály ve Francii.
   Marx se setkává s Augustem Serraillierem, který odjíždí jako zástupce generální rady do Paříže. Hovoří s ním o tom, jak pomoci pařížským sekcím zaujmout správné stanovisko.
   Na zasedání generální rady vystupuje Marx v diskusi o přípravě Druhé adresy o prusko-francouzské válce. Odhaluje anekční plány pruské vlády a německé buržoazie a vytyčuje úkoly dělnické třídy a Internacionály v začínající nové etapě války. Generální rada pověřuje Marxe, Junga, Milnera a Serrailliera, aby napsali Druhou adresu generální rady o prusko-francouzské válce. Marx podporuje Serraillierův návrh, aby byl za člena generální rady přijat ruský revolucionář German Alexandrovič Lopatin.
Mezi 6. a 9. září Marx pracuje na Druhé adrese generální rady o prusko- francouzské válce. Používá přitom materiálů o Alsasku a Lotrinsku, které mu poslal Engels.
7. září Engels se setkává v Manchesteru se členem generální rady Eugenem Dupontem. Diskutují o situaci ve Francii a o naléhavém úkolu francouzského proletariátu - o vytvoření dělnické strany.
   V dopise Marxovi se Engels zabývá situací ve Francii. Kritizuje šovinismus některých zástupců francouzského dělnického hnutí a demaskuje intriky monarchistických živlů a plány na restauraci orleánské dynastie. Předvídá brzkou kapitulaci buržoazní vlády národní obrany.
9. září Na mimořádném zasedání generální rady předkládá Marx Druhou adresu generální rady Mezinárodního dělnického sdružení o prusko-francouzské válce, kterou napsal. Generální rada ji schvaluje a vydává anglicky v nákladu 1000 výtisků.
12. září Marx žádá v dopise anglického buržoazního radikála Edwarda Spencera Beeslyho, aby podporoval hnutí za oficiální uznání Francouzské republiky anglickou vládou.
   Engels vyslovuje v dopise Marxovi svůj názor na taktiku francouzského proletariátu v případě uzavření míru s Pruskem.
13. září Marx se zúčastní dělnického mítinku v Londýně na obranu Francouzské republiky.
13. a 14. září Marx a Engels si v dopisech vyměňují názory na zatčení členů výboru německé Sociálně demokratické dělnické strany, o němž právě dostali zprávu.
Kolem 14. září Marx překládá do němčiny Druhou adresu generální rady o prusko-francouzské válce. Překlad uveřejňují německé orgány Internacionály.
14. září Marx posílá do řady anglických listů zprávu o zatčení členů výboru německé Sociálně demokratické dělnické strany. Tuto poznámku, která odhaluje pruské úřady, uveřejňuje "Pall Mall Gazette" 15. září.
   Marx posílá členům Internacionály v Belgii, Švýcarsku a v USA podrobné instrukce o taktice dělníků v boji za uznání Francouzské republiky; mimoto zasílá svým stoupencům v různých zemích text Druhé adresy generální rady o prusko-francouzské válce.
16. září Engels píše článek "Jak porazit Prusy" ze série "Poznámky o válce"; zabývá se v něm problémem reorganizace francouzského vojenského systému pro potřeby obrany země. Článek vychází v "Pail Mail Gazette" 17. září.
   Protože buržoazní tisk přešel Druhou adresu mlčením, píše Marx dopis Beeslymu a žádá ho, aby napsal pro buržoazně liberální časopis "The Fortnightly Review" ["Čtrnáctidenní přehled"] článek o Internacionále, o adresách generální rady k prusko-francouzské válce a o postoji anglického tisku k Druhé adrese. Marx slibuje, že si vezme na starost, aby Beeslyho článek uveřejnily orgány Internacionály v různých evropských zemích a v USA.
20. září Když Engels definitivně vyřídil všechny záležitosti, které souvisely s přerušením jeho činnosti u obchodní firmy Ermen a Engels, stěhuje se z Manchesteru do Londýna a usazuje se v Marxově blízkosti.
   Marx navrhuje Engelse za člena generální rady; podává generální radě zprávu o tom, že byl v Německu zatčen výbor Sociálně demokratické dělnické strany.
27. září Na zasedání generální rady podává Marx zprávu o represáliích proti dělníkům v Sasku.
Říjen Marx dostává od redaktora pokrokového ruského populárně vědeckého časopisu "Znanije" ["Věda"] Alexandra Alexandroviče Slepcova nabídku, aby pro časopis napsal článek o politické ekonomii.
4. října Engels je jednomyslně zvolen za člena generální rady.
11. října Engels se poprvé zúčastní zasedání generální rady. Marx podává zprávu o povstání v Lyonu, které skončilo neúspěšně vinou pučistické taktiky jeho bakuninovských vůdců.
Kolem 15. října Engelsova práce "Německá selská válka" vychází jako brožura v nakladatelství "Volksstaat" s předmluvou, kterou Engels napsal pro toto nové vydání.
Druhá polovina října-
zaéátek prosince
Engels studuje dílo německého historika Georga Heinricha Pertze "Das Leben des Feldmarschalls Grafen Neithardt von Gneisenau" ["Život polního maršála hraběte Neithardta von Gneisenau"]. Materiálu z tohoto díla používá ve svých "Poznámkách o válce", zejména v článku "Pruští franktiréři", ke zdůvodnění zákonnosti partyzánského boje jako formy lidového odporu proti cizím vetřelcům.
18. října Na Marxův návrh přijímá generální rada rezoluci odsuzující belgickou federální radu, v níž bylo mnoho bakuninovců, za zamlčování oficiálních dokumentů generální rady, zejména Druhé adresy generální rady o prusko-francouzské válce.
25. října Na zasedání generální rady podává Marx zprávu o tom, jak Lafargue propaguje ideje Internacionály v Bordeaux.
1. listopadu Marx předkládá generální radě dopisy a dokumenty o stavu dělnického hnutí v Americe. Konstatuje, že zostřením antagonismu mezi dělnickou třídou a kapitalisty v USA se vytvořily příznivé podmínky pro propagaci zásad Internacionály. Oznamuje také, že německá a francouzská sekce Internacionály v New Yorku vydaly provolání o prusko-francouzské válce.
Kolem 10. listopadu Engels píše článek "Boj ve Francii" ze série článků "Poznámky o válce". Pranýřuje v něm krutosti, kterých se německé velení dopouští na francouzských dobrovolnících. Článek vychází v "Pail Mail Gazette" 11. listopadu.
17. listopadu V souvislosti s obžalobou vůdců Sociálně demokratické dělnické strany z velezrady dosvědčuje Marx na žádost německého sociálního demokrata Wilhelma Bracka před londýnským starostou, že tato strana "nikdy nepožadovala, aby byla vedena jako odbočka, skupina nebo sekce Internacionály", a že její členové byli přijímáni do Mezinárodního dělnického sdružení individuálně. Marxovy výpovědi byly určeny pro obhajobu v soudním procesu se členy výboru této strany.
29. listopadu Na zasedání generální rady podává Marx zprávu o tom, že bylo navázáno spojení s radou tradeunionů v Manchesteru a Salfordu, dále o nadcházejícím soudním procesu se členy výboru Sociálně demokratické dělnické strany a o akcích německých dělníků proti pokračující válce.
Prosinec Marx posílá Sorgovi do Hobokenu různé publikace s dokumenty generální rady.
13. prosine Marx oznamuje generální radě, že byla vytvořena sekce Internacionály v Haagu.
Kolem 18. prosine Marx žádá členy Internacionály v Holandsku a ve Flandrech, aby posílali generální radě místní tiskové orgány Sdružení. Stručnou zprávu o tom uveřejňuje 18. prosince orgán belgických sekcí "L'Internationale" ["Internacionála"].
19. prosine V dopise ženě Wilhelma Liebknechta (Wilhelm Liebknecht a August Bebel byli právě zatčeni, protože vystoupili v Říšském sněmu proti válečným úvěrům) hodnotí Engels vysoké proletářské uvědomění německých dělníků a jejich vůdců během války. Současně zasílá Liebknechtově a Bebelově rodině a rodinám ostatních zatčených německých sociálních demokratů obnos, který sebrali v Anglii němečtí a angličtí dělníci.
23. prosine Z pověření generální rady píše Engels zdravici VI. sjezdu belgických sekcí Mezinárodního dělnického sdružení. Pozdravný dopis uveřejňuje "L'Internationale" 1. ledna 1871.
Druhá polovina
prosince 1870
-polovina března
1871
Marx se několikrát setkává s ruskou revolucionářkou Jelizavetou L. Tomanovskou, kterou vyslal do Londýna výbor ruské sekce Internacionály v Ženevě, aby Marxe informovala a získala od něho pokyny pro další činnost ruské sekce. Při těchto setkáních s ní Marx diskutuje o otázkách vývoje rolnických občin v Rusku. Mezi Marxovou rodinou a J. L. Tomanovskou se vyvíjejí přátelské styky.
Konec prosince Marx dostává z Petrohradu dopis od Lopatina, který odjel do Ruska, aby organizoval Černyševského útěk ze sibiřského vyhnanství. Lopatin informuje Marxe o svých plánech odjet na Sibiř a oznamuje mu, že v Rusku byl pro článek, v němž se několikrát cituje "Kapitál", konfiskován časopis "Archiv suděbnoj mediciny" ["Archív soudního lékařství"]; dále podává Marxovi zprávu o tom, jaká je situace pokud jde o vydání prvuího dílu "Kapitálu" v Rusku.
Konec prosince
1870-začátek
ledna 1871
Marx čte Černyševského práce o občinové držbě půdy v Rusku.
1871
 
Leden Marx dostává od poslance Severoněmeckého říšského sněmu Johannese Miquela informace o potížích, na které naráží německá armáda ve Francii; Engelsovým prostřednictvím posílá tyto informace do Bordeaux Lafarguovi, neboť předpokládá, že jich bude možno využít při organizaci lidového odporu proti německé agresi.
První polovina ledna Marx a Engels organizují prostřednictvím generální rady finanční pomoc rodinám uvězněných německých sociálních demokratů.
7. ledna Marx dostává od Tomanovské dopis obsahující fakta o agrární politice carské vlády a výtisk časopisu "Narodnoje dělo" ["Věc lidu"], orgánu ruské sekce Internacionály, který obsahuje článek o agrární reformě a občinové držbě půdy v Rusku.
16. ledna Marx posílá londýnskému liberálnímu listu "The Daily News" ["Denní zprávy"] článek "Svoboda tisku a svoboda slova v Německu", v němž odhaluje Bismarckův policejní režim a uvádí fakta o pronásledování sociálních demokratů, kteří žádali podepsání čestného míru s Francouzskou republikou. Článek vychází 19. ledna.
17. ledna Ve své řeči na zasedání generální rady Marx kritizuje člena generální rady George Odgera, jednoho z vůdců anglických tradeunionů, za vychvalování vlády národní obrany; na příkladu minulé kontrarevoluční činnosti Jules Favra ukazuje Marx pravou tvář této vlády.
20. ledna Marx dostává od Eccaria zprávu, že redakce dělnických novin ,,The Eastern Post" ["Východní pošta"] je ochotna uveřejňovat zprávy o zasedáních generální rady a další materiály Internacionály.
21. ledna Marx dává v dopise jednomu ze zakladatelů newyorské sekce Internacionály, Siegfriedu Meyerovi, pokyny pro činnost ústředního výboru amerických sekcí. Informuje ho o postavení Internacionály v jiných zemích a o hnutí anglických dělníků za diplomatické uznání Francouzské republiky; píše mu také, jak pokračuje ve studiu ruštiny, a oceňuje díla Černyševského a Flerovského.
24. ledna Na zasedání generální rady se Marx a Engels zúčastní diskuse o vystoupení George Odgera, který veřejně vychvaloval francouzskou vládu národní obrany. Je přijat Engelsův návrh, aby generální rada projednala postoj anglické dělnické třídy v současné etapě prusko-francouzské války.
31. ledna Na zasedání generální rady , které se zabývá tím, jak navázat spojení se španělskými sekcemi Internacionály, Marx oznamuje, že v Palmě vychází dělnický list "La Revolución social" ["Sociální revoluce"]. Generální rada pověřuje Engelse, aby dočasně převzal povinnosti dopisujícího tajemníka pro Španělsko. Engels zahajuje debatu o postoji anglické dělnické třídy v současné etapě prusko-francouzské války; podává návrh rezoluce a pronáší o této otázce řeč, v níž zdůrazňuje důležitost hnutí za oficiální uznání Francouzské republiky, protože je to za daných podmínek jediný účinný prostředek, jak pomoci Francouzské republice proti německé agresi; kritizuje dobrodružnou politiku buržoazních radikálů, comtistů, kteří volají po tom, aby Anglie zasáhla do války ozbrojenou intervencí ve prospěch Francie, a poukazuje na nutnost prosadit u anglické vlády diplomatická opatření, která by zabránila vojenskému zásahu Ruska. Návrh rezoluce uveřejňuje 5. února list "Eastern Post".
4. února V dopisech Paulu Lafarguovi a Ludwigu Kugelmannovi Marx ostře odsuzuje zrádcovské akce francouzské vlády národní obrany, která ze strachu před pařížskými dělníky podepsala dohodu o kapitulaci Paříže.
Kolem 12. února Marx dostává od Lafargua zprávu o výsledcích voleb do francouzského Národního shromáždění.
13. února Engels navazuje písemné spojení se španělskou federální radou; ve svém dopise zdůrazňuje nutnost vytvořit v každé zemi proletářskou stranu, která by prováděla samostatnou politiku; mimoto informuje španělskou federální radu o činnosti Internacionály a jejích sekcí v jednotlivých zemích.
14. února Na zasedání generální rady podává Marx zprávu o policejním pronásledování, jemuž jsou vystaveni účastníci dělnického hnutí v Rakousku a Německu, a o Serraillierově činnosti v Paříži. V diskusi o postoji anglické dělnické třídy v současné etapě války Marx ukazuje, proč Gladstonova vláda váhá s uznáním Francouzské republiky, a podtrhuje, že proletariát má zájem na tom, aby byla monarchická vládní forma nahrazena republikánskou, bez ohledu na omezenost buržoazní republiky.
19. února Marx se setkává se Serraillierem, který se toho dne vrátil z Paříže, a dostává od něho informace o situaci ve Francii.
2. března Marx píše dopis Liebknechtově ženě a radí jí, jak vyvrátit zfalšovaná obvinění, na nichž pruské úřady zakládají obžalobu proti uvězněným vůdcům německé sociální demokracie.
7. března Marx informuje generální radu o činnosti členů Internacionály ve Fracii a v USA; generální rada pověřuje Marxe, aby napsal ústřednímu výboru sekcí Internacionály v USA a objasnil jeho pravomoc. Marx se vrací k otázkám nadhozeným v diskusi o postoji anglické dělnické třídy za války a zdůvodňuje linii, kterou musí anglický proletariát zachovávat v zahraniční politice.
10. března Engels v dopise členům Internacionály Karlu Kleinovi a Fritzi Mollovi do Solingenu vysoce oceňuje postoj, který zaujali němečtí dělníci za prusko-francouzské války.
14. března Na zasedání generální rady podává Marx zprávu o volbách do německého Říšského sněmu, o zvolení Bebela poslancem a o vytvoření irské sekce Internacionály v New Yorku. Zúčastní se diskuse o svolání konference Internacionály a poukazuje na to, že vzhledem ke krajně nestálé politické situaci ve Francii je doba pro konferenci velmi nevhodná. Znovu se vrací v diskusi k zahraničně politickým otázkám, které vyvstaly v debatě o postoji anglické dělnické třídy za války. Engels pronáší k této debatě závěrečnou řeč. Generální rada přijímá 3. bod rezoluce o boji proti dobyvačné politice reakčních států, navržené Engelsem, a bere z pořadu první dva body týkající se uznání Francouzské republiky, vzhledem k tomu, že francouzská vláda uzavřela s Pruskem 26. února preliminární mír.
19. března Marx a Engels se dovídají o revoluci z 18. března v Paříži.
19. března-
květen
Marx a Engels pečlivě studují všechny zprávy o situaci v Paříži a o činnosti Pařížské komuny, vyhlášené 28. března. Navazují spojení s komunardy a pomáhají jim radami v různých otázkách vnitřní i zahraniční politiky. Organizují masové mítinky a shromáždění dělníků různých zemí na obranu pařížského revolučního proletariátu a Pařížské komuny. Marx píše do všech zemí, kde jsou sekce Internacionály, několik set dopisů o Pařížské komuně, v nichž vysvětluje proletářský charakter a historický význam Komuny a vyzývá k její podpoře. Zároveň kritizuje chyby Komuny. Pozorně studuje zkušenosti pařížských komunardů, dělá si četné výpisky z novin a shromažďuje zprávy a nejrůznější soukromé informace.
21. března Engels hovoří na zasedání o revoluci v Paříži a o přechodu moci do rukou proletářského orgánu - ústředního výboru národní gardy. Na Marxův návrh je přijata rezoluce o vysílání delegací na dělnická shromáždění, aby podnítily dělníky k projevům solidarity s pařížským proletariátem. Generální rada jednomyslně schvaluje prohlášení předložené Marxem, které vyvrací pomlouvačné zprávy anglického tisku, že pařížská federální rada vyloučila Němce ve Francii z Internacionály. Prohlášení otiskují "Times" ["Doba"] z 23. března, "Eastern Post" z 25. března a další listy.
21.-23. března Marx posílá dopisy listům "Times" a "Volksstaat", v nichž usvědčuje reakční list "Paris-Journal" ["Pařížské noviny"], že vymýšlí a rozšiřuje falešné dopisy s úmyslem pomlouvat Internacionálu a její vůdce. Dopisy uveřejňují "Times" z 22. března, "Volksstaat" z 29. března a další listy.
Kolem 28. března Marx se setkává se Serraillierem před jeho druhou cestou do Paříže.
28. března Na zasedání generální rady se Marx a Engels zúčastňují projednávání poměru Internacionály k republikánskému hnutí v Anglii. Engels vyzdvihuje ve své řeči, že je nutné dát tomuto hnutí směr, který odpovídá zájmům dělnické třídy. Marx poznamenává ve své řeči, že se žádné republikánské hnutí nemůže stát vážnou silou, nezmění-li se v hnutí sociální.
Kolem 31. března Marx dostává dopis od jednoho z vůdců belgických sekcí Internacionály, tajemníka redakce antverpského listu "De Werker" ["Dělník"] Philippa Coenena, který ho prosí, aby zorganizoval pomoc stávkujícím dělníkům tabákových továren v Antverpách.
Kolem 31. března-
polovina dubna
Marx dostává od Serrailliera prostřednictvím jeho ženy zprávy o situaci v Paříži a o opatřeních Komuny.
31. března Marx píše dopis antverpskému listu "De Werker", v němž odhaluje falzifikace buržoazního tisku pomlouvajícího Internacionálu. Dopis je uveřejněn 8. dubna.
Duben-květen Marxe často navštěvuje redaktor buržoazně liberálního listu "The Examiner" ["Pozorovatel"), s nímž Marx debatuje o událostech v Paříži. Tyto debaty přispívají k tomu, že list objektivněji posuzuje činnost Komuny.
Kolem 2. dubna Marx dostává dopis od Leo Frankela, který je členem komise Pařížské komuny pro práci a obchod; Frankel ho žádá o radu, jaké sociální reformy má Komuna uskutečnit.
3. dubna Marx vyvrací v dopise redaktorovi listu "Times" pomlouvačné zprávy šířené anglickým buržoazním tiskem, podle nichž prý pařížská revoluce byla inspirována z Londýna. Dopis uveřejňují "Times" 4. dubna a "Daily News" 6. dubna.
4. dubna Engels jako dopisující tajemník pro Belgii podává na zasedání generální rady zprávu o stávce dělníků tabákových továren v Antverpách. Na Engelsův návrh přijímá generální rada usnesení vyslat delegaci k tradeunionům a obrátit se na anglické dělníky s výzvou, aby poskytli stávkujícím pomoc.
5. dubna Engels posílá Liebknechtovi do Lipska poznámku "O stávce dělníků tabákových továren v Antverpách" s prosbou o otištění v listu "Volksstaat"; poznámka, v níž vyzývá německé dělníky, aby poskytli stávkujícím pomoc, je v listě uveřejněna 12. dubna.
   V dopise sděluje Engels Coenenovi, jaká opatření učinila generální rada pro poskytnutí pomoci stávkujícím dělníkům tabákových továren v Antverpách; žádá Coenena, aby ho průběžně informoval o událostech týkajících se stávky a aby mu pravidelně posílal list "De Werker".
6. dubna V dopise Liebknechtovi Marx podrobně rozebírá chyby Pařížské komuny, které versailleským umožnily přejít do útoku; Liebknechtovým prostřednictvím žádá Bebela, aby mu pravidelně zasílal stenografické záznamy zasedání berlínského Říšského sněmu.
10. dubna Marx oznamuje v dopise Liebknechtovi, že byly uveřejněny oficiální dokumenty, potvrzující, že Karl Vogt, odhalený Marxem už v letech 1859-1860 jako tajný bonapartistický agent, dostal peníze z tajných fondů vlády Napoleona III. Liebknecht uveřejňuje zprávu o tomto novém důkazu Vogtova spojení s bonapartistickou vládou v listě"Volksstaat" 12. dubna.
11. dubna Engels charakterizuje na zasedání generální rady situaci v Paříži a poznamenává, že Komuna promeškala příhodnou chvíli k útoku na Versailles; dále podává zprávu o dělnickém hnutí a socialistické propagandě ve Španělsku.
12. dubna Marx se v dopise Kugelmanovi odvolává na poslední kapitolu svého díla "18. brumaire Ludvíka Bonaparta", kde došel k závěru, že francouzský proletariát se v příští revoluci nutně pokusí "ne už předat byrokraticko-vojenskou mašinérii z jedné ruky do druhé, jako tomu bývalo dosud, nýbrž rozbít ji". Zdůrazňuje, že Pařížská komuna se to pokusila uskutečnit. Marx vyzvedá hrdinství komunardů a zároveň odhaluje chyby a slabiny v činnosti Komuny.
13. dubna Aby se zvýšila teoretická úroveň německých dělníků, radí Marx v dopise Liebknechtovi, aby uveřejnil v listě "Volksstaat" úryvky z "Kapitálu", zejména kapitolu "Takzvaná původní akumulace".
17. dubna Marx vyzvedá v dopise Kugelmannovi světodějný význam Pařížské komuny a poukazuje na to, že boj dělnické třídy proti třídě kapitalistů a buržoaznímu státu vstoupil díky Pařížské komuně do nové fáze.
   Kugelmannovým prostřednictvím dostává Marx od Johannese Miquela výstrahu, aby nejezdil do Německa, kde mu hrozí uvěznění.
18. dubna Aby ze zkušeností Pařížské komuny mohli čerpat proletáři všech zemí, navrhuje Marx na zasedání generální rady vydat adresu ke všem členům Internacionály o celkové tendenci boje v Paříži.
18. dubna-
29. května
Z pověření generální rady pracuje Marx na adrese o občanské válce ve Francii, jejímž úkolem je zhodnotit světodějný význam Pařížské komuny a teoreticky zobecnit její zkušenosti; Marx shromažďuje potřebný materiál, píše první a druhý náčrt adresy a pak pracuje na konečném textu.
19. dubna Engels v dopise podrobně informuje Eccaria o stávce barcelonských textilních dělníků a naléhá na to, aby generální rada zorganizovala prostřednictvím manchesterských dělníků pomoc stávkujícím.
Kolem 25. dubna Engels studuje dopisy a noviny se zprávami o stávce textilních dělníků v Barceloně, které dostal ze Španělska.
25. dubna Generální rada schvaluje Engelsův návrh rezoluce o vyloučení pravého proudhonisty Tolaina z Internacionály, protože přešel na stranu buržoazie. Rezoluci uveřejňuje "Eastern Post" z 29. dubna, ,,L'Internationale" z 14. května a mimoto další orgány Internacionály. Marx na zasedání generální rady hovoří o Pařížské komuně, rozebírá situaci v Paříži a charakteizuje opatření Komuny. Podává také generální radě zprávu o složení sekcí řízených newyorským ústředním výborem.
Kolem 26. dubna Marx dostává od německého obchodníka, jehož prostřednictvím udržuje stálé spojení se členy Pařížské komuny, dopis komunardů, kteří se ptají na možnosti odprodeje cenných papírů. V odpovědi Frankelovi radí Marx, jakým způsobem realizovat cenné papíry na londýnské burze. Vyvrací v něm rovněž pomluvu, kterou šíří maloburžoazní demokrat Félix Pyat o Internacionále a o Serraillierovi, který dlí jako představitel generální rady v Paříži.
Začátek května Marx se setkává s ruským narodnikem, členem Internacionály Petrem Lavrovem, který přijel z pověření Pařížské komuny z Paříže do Londýna, aby navázal přímé spojení s generální radou.
Kolem 2. května
-22. května
Marx onemocněl, proto se nemůže zúčastnit zasedání generální rady. Pro nemoc se zdržela i jeho práce na adrese generální rady o občanské válce ve Francii.
5. května Engels posílá Liebknechtovi pro list "Volksstaat" článek "Ještě jednou ,Pan Vogt'". Článek vychází 10. května. V dopise zároveň prosí Liebknechta, aby prostřednictvím listu zorganizoval materiální pomoc německých dělníků stávkujícím dělníkům v Antverpách a Bruselu.
9. května Na zasedání generální rady podává Engels zprávu o průběhu boje pařížských komunardů proti versailleským vojskům; informuje generální radu o stávkách ve Španělsku a v Belgii; zúčastní se debaty o vyslání delegace na mítink ke stému výročí narození Roberta Owena a ve svém vystoupení vysoko oceňuje Owenovy zásluhy o rozvoj socialistických myšlenek.
11.-13. května Marx se znovu setkává s německým obchodníkem a dostává od něho informace o situaci v Paříži. Píše členům Pařížské komuny Leo Frankelovi a Louisu Eugènu Varlinovi dopis, v němž je informuje o tajných rozhovorech mezi Bismarckem a Favrem a dává jim řadu praktických rad, jak upevnit postavení Komuny a usnadnit její boj s versailleskými; podává jim zprávu, jak dělníkům různých zemí objasňuje historický význam Komuny, a žádá je, aby mu poslali materiál potřebný k veřejnému odhalení versailleských katanů.
16. května Na Engelsův návrh jmenuje generální rada Marxe prozatímním dopisujícím tajemníkem pro Holandsko.
23. května Na zasedání generální rady pronáší Marx řeč o Pařížské komuně a zdůrazňuje, že principy proklamované Komunou jsou věčné a nelze je zničit, i kdyby Komuna byla poražena.
30. května Marx předkládá na zasedání generální rady adresu "Občanská válka ve Francii", kterou napsal. Adresa, jednomyslně schválená generální radou, je vydána anglicky jako brožura a otištěna rovněž v řadě orgánů Internacionály.
Červen-
červenec
Marx pokračuje ve studiu zkušeností Pařížské komuny; sbírá materiál o událostech ve Francii, o činnosti Komuny a doplňuje své výpisky z periodického tisku.
Červen-
prosinec
Marx a Engels organizují pomoc účastníkům Pařížské komuny, kteří odešli do emigrace; řídí činnost emigrantského výboru vytvořeného generální radou; zajišťují komunardům práci a těm, kteří ještě ilegálně žijí ve Francii, obstarávají pasy pro odjezd za hranice.
Začátek června Marx dostává z Petrohradu od narodnika Nikolaje Franceviče Danielsona ruské knihy a články, zejména černyševského dílo "O pozemkovém vlastnictví"; v přiloženém dopise ho Danielson informuje o stavu práce na ruském překladu I. dílu "Kapitálu" a nabízí mu peněžní prostředky na vydání II. dílu.
6. června Marx vyvrací na zasedání generální rady pomluvy anglického buržoazního tisku o Internacionále a Pařížské komuně; kritizuje také Mazziniho článek proti Komuně, který vyšel v červnovém čísle anglického liberálně buržoazního časopisu "The Contemporary Review" ["Současný přehled"].
11. června Stálý výbor generální rady přijímá prohlášení o Favrově cirkuláři proti Internacionále, které napsali Marx a Engels. Dopis s tímto prohlášením, podepsaný tajemníkem generální rady Johnem Halesem, je rozeslán všem londýnským listům; uveřejňují je "Times" z 13. června a "Eastern Post" ze 17. června.
Polovina června-
polovina července
Engels překládá do němčiny adresu "Občanská válka ve Francii" a posílá překlad Liebknechtovi, aby jej jednak uveřejnil v listě "Volksstaat" a jednak předal Beckerovi do Ženevy pro časopis "Vorbote". Adresu v Engelsově překladu do němčiny otiskuje od 28. června do 29. července na pokračování "Volksstaat" a neúplně "Vorbote" (srpen-říjen).
Druhá polovina
června-listopad
Engels si soustavně dopisuje s představitelem italského dělnického hnutí Carlem Cafierem a ovlivňuje jeho prostřednictvím neapolskou sekci Internaéionály. Posílá Cafierovi nejdůležitější dokumenty Internacionály, aby je rozšířil mezi dělníky, a radí mu, jak bojovat proti buržoaznímu vlivu mazziniovců na proletariát a proti Bakuninovým anarchistickým idejím.
20. června Marx a Engels se zúčastní zasedání generální rady, na němž se projednává počínání tradeunionistů George Odgera a Benjamina Lucrafta, kteří napadli v buržoazním tisku generální radu za vydání adresy "Občanská válka ve Francii". Generální rada se rozhoduje nedat Odgerův a Lucraftův podpis pod adresu. Engels navrhuje poslat listu '"Daily News" prohlášení a ostře v něm odmítá výpady anglického reformisty George Jacoba Holyoaka, který se pokouší adresu "Občanská válka ve Francii" zdiskreditovat; Engels předkládá text prohlášení, který generální rada jednomyslně přijímá. Prohlášení je uveřejněno 23. června. Na Marxův návrh se generální rada usnáší poslat do londýnských buržoazních listů "The Spectator" ["Divák"] a "Examiner" ["Pozorovatel"] dopis odhalující podvržené manifesty připisované Internacionále, které vyráběla versailleská policie a rozšiřoval buržoazní tisk. Dopis napsaný Engelsem zmíněné noviny neuveřejnily.
26. června V odpověď na pomlouvačné výmysly o adrese "Občanská válka ve Francii" a o jejích autorech píše Marx dopis listu "Daily News", v němž uvádí, že je autorem adresy a že přijímá všechnu odpovědnost za obvinění členů versailleské vlády, která jsou v adrese vznesena. Dopis, svévolně zkrácený, otiskuje "Daily News" z 27. června. Plný text dopisu otiskuje "Eastern Post" z 1. července.
27. června Engels navrhuje na zasedání generální rady, poslat listu "Daily News" prohlášení, které by odpovědělo na neustávající Holyoakovy, Lucraftovy a Odgerovy výpady proti generální radě a proti adrese "Občanská válka ve Francii". V prohlášení Engels zdůrazňuje, že generální rada jednomyslně schvaluje rozchod s Lucraftem a Odgerem. Prohlášení po schválení generální radou uveřejňuje 29. června list "Daily News" a 1. července list "Eastern Post".
30. června Engels píše článek pro "Volksstaat" a poukazuje v něm na ohromný ohlas, který měla v .Anglii adresa "Občanská válka ve Francii", přestože se buržoazní tisk snažil utajit ji a diskreditovat. Článek vychází 5. července.
Kolem 1. července Marx dostává dopis od bývalého pařížského korespondenta londýnského buržoazního listu "Daily Telegraph" ["Denní telegraf"] Roberta Reida, který nabízí generální radě spolupráci při odhalování pomluv Pařížské komuny. Marx se setkává s Reidem, který mu sděluje fakta o podryvné činnosti amerického vyslance v Paříži, Elihu Benjamina Washburna, proti Komuně.
1.-3. července Engels vysvětluje v dopise Cafierovi škodlivost sektářství pro dělnické hnutí, tvrdě kritizuje Bakuninovy názory a odhaluje Mazziniho pokusy dostat Internacionálu pod svůj vliv. Zároveň v dopise objasňuje taktiku Internacionály vůči venkovskému proletariátu a drobnému rolnictvu.
Kolem
3. července
Marxův interview s korespondentem newyorského listu "The World" ["Svět"] objasňuje cíle a úkoly Internacionály a charakterizuje její činnost. Záznam interviewu uveřejňuje "The World" 18. července; mimoto jej otiskuje "Woodhull and Claflin's Weekly" ["Týdeník paní Woodhullové a Claflinové"] z 12. srpna.
4. července Marx doporučuje na zasedání generální rady zvolit za člena generální rady J. P. MacDonnela a charakterizuje ho jako pracovníka irského národně osvobozeneckého a dělnického hnutí. Engels čte na zasedání dopis od Cafiera, který informuje radu o boji proti mazziniovcům. Marx předčítá dopis o situaci sekcí Internacionály v Americe. Marx a Engels sdělují generální radě, že se rozešli s "Pall Mall Gazette", protože se tento list zúčastnil pomlouvačné kampaně buržoazního tisku proti Internacionále.
11. července Marx čte na zasedání generální rady svůj návrh provolání k newyorskému ústřednímu výboru sekcí Internacionály v USA "Pan Washburne, americký velvyslanec v Paříži". Provolání odhaluje dvojaké chování amerického vyslance vůči Pařížské komuně a jeho nepřátelské počínání vůči Komuně; po schválení generální radou vychází provolání jako leták kolem 13. července. Marx podává na zasedání zprávu o nové provokaci francouzské policie, která zfalšovala dopisy a chtěla jich využít v soudním procesu se členem Pařížské komuny Adolphem Alphonsem Assim. Protože jeden z těchto podvržených dopisů je připisován Marxovi, předčítá Marx na zasedání své prohlášení o této falzifikaci.
Druhá polovina července Marx studuje materiály o politickém procesu v takzvaném Něčajevově případu, otištěné v ruském listě "Pravitělstvennyj vestnik" ["Vládní věstník"].
18. července Marx vyvrací na zasedání Odgerovo veřejné prohlášení, že prý Odger je autorem Inaugurální adresy Mezinárodního dělnického sdružení. Engels podává generální radě zprávu o vydání "Občanské války ve Francii" v holandštině, němčině a francouzštině a o připravovaném italském a ruském překladu.
25. července Engels navrhuje na zasedání generální rady svolat na 17. září do Londýna neveřejnou konferenci Internacionály. Generální rada Engelsův návrh jednomyslně přijímá. Engels pronáší také řeč o vztahu Giuseppa Mazziniho k Internacionále. K otázce příslušnosti bakuninovské Aliance socialistické demokracie k Internacionále, která vyvstala na zasedání, vyjadřují Marx a Engels názor, že členy Aliance fakticky nelze dále považovat za členy Internacionály, protože nesplnili požadavek, aby rozpustili svou tajnou organizaci, což bylo podmínkou jejich přijetí, a kromě toho neplatili členské příspěvky.
26. července Marx oznamuje předsedovi a dočasnému sekretáři Internacionálního a republikánského klubu v New Orleansu Ch. Caronovi, že klub byl přijat do Internacionály s právy sekce, a posílá mu dokumenty Mezinárodního dělnického sdružení.
27. července Marx oznamuje dopisem členu ruské sekce Internacionály ve Švýcarsku Nikolaji Isaakoviči Utinovi, že se generální rada usnesla svolat na 17. září do Londýna neveřejnou konferenci Internacionály, protože svolat řádný kongres není možné; dále ho informuje, k jakým závěrům došla generální rada při projednávání příslušnosti bakuninovské Aliance k Internacionále.
28. července Engels objasňuje v dopise Cafierovi rozkolnický charakter činnosti bakuninovské Aliance socialistické demokracie a informuje ho o tom, že bude svolána neveřejná konference Internacionály. V odpověď na výpady proti Internacionále, které uveřejnil Mazzini v italských listech, posílá Engels Cafierovi k uveřejnění článek, v němž odhaluje buržoazní podstatu Mazziniho agitace. Engelsův článek uveřejňuje italský buržoazně demokratický časopis "II Libero Pensiero" ["Volná myšlenka"] z 31. srpna; článek vychází i v řadě dalších italských listů.
Konec července-
začátek srpna
Marx a Engels podnikají opatření, aby byly uveřejněny protokoly soudního procesu proti komunardům ve Versailles.
1. srpna Marx na zasedání generální rady pronáší řeč proti Odgerovi. Na Marxův návrh zprošťuje generální rada Engelse povinností dopisujícího tajemníka pro Belgii a jmenuje ho dopisujícím tajemníkem pro Itálii.
7. srpna Marx posílá redaktorovi listu "Times" dopis napsaný Engelsem, v němž je citován výňatek z dopisu advokáta uvězněných komunardů; upozorňuje se v něm na kruté zacházení s uvězněnými komunardy, na policejní zvůli a byrokratické průtahy ze strany versailleských soudních úřadů. Dopis není uveřejněn.
8. srpna Na zasedání generální rady se Marx účastní diskuse o poskytnutí pomoci stávkujícím dělníkům v Newcastlu a o tom, jak bojovat proti pokusům o dovoz stávkokazů z Belgie; ve svém vystoupení upozorňuje, že je nutné navázat pevné spojení mezi Internacionálou a odborovými svazy. Na Engelsův návrh se generální rada usnáší provést mezi anglickými dělníky sbírku na pomoc komunardům, kteří emigrovali.
9. srpna Engels píše Lavrovovi do Paříže a žádá jej, aby mu předplatil "La Gazette des Tribunaux" [,,Soudní list"], v němž mají být otiskovány úplné protokoly soudních procesů proti komunardům, a prosí Lavrova, aby mu poslal plán Paříže a okolí, který potřebuje při studiu vojenských akcí za obléhání Paříže Prusy a versailleskými.
10.-kolem
16. srpna
Marx píše francouzskému emigrantu v Londýně, členu Internacionály Adolphu Hubertovi; v dopisech mu sděluje některá fakta a posílá mu dokumenty potřebné pro obhajobu komunardů při soudních procesech.
15. srpna Marx navrhuje na zasedání generální rady, aby byl stálý výbor pověřen přípravou jednacího řádu londýnské konference, který by byl předložen na příštím zasedání. Generální rada Marxův návrh přijímá. Engels na zasedání generální rady podává zprávu o pronásledování Internacionály v Itálii a ve Španělsku.
Polovina srpna Engels informuje v dopise Liebknechta o policejním pronásledování, kterému byly vystaveny Marxovy dcery za svého pobytu ve Francii.
Kolem 16.-
kolem 29. srpna
Marx je značně přepracován a na radu lékaře pobývá na zotavené v Brightonu.
17. a 24. srpna Marx posílá redakcím listů "The New-York Herald" ["Newyorský hlasatel"] a "Le Gaulois" ["Gal"] dopis s prohlášením, že záznam jeho interiewu s korespondentem listu "New-York Herald", otištěný v těchto listech, je hrubě překroucen. Marxovo prohlášení otiskuje "Gaulois" z 27. srpna.
19. srpna V dopise anglickému buržoazně liberálnímu týdeníku "Public Opinion" ["Veřejné mínění"] Marx vyvrací pomlouvačné výmysly o vedení Internacionály, které tento list přetiskl z bis- marckovského orgánu "National-Zeitung" ["Národní noviny"]. Prohlášení a soukromý dopis redaktorovi listu posílá Marx Engelsovi s prosbou, aby tento materiál odeslal do redakce "Public Opinion". Prohlášení je uveřejněno 26. srpna.
Kolem 22. srpna Engels dostává od člena španělské federální rady Francisca Mory informaci o politické situaci ve Španělsku a o úspěších Internacionály v této zemi.
22. srpna Na zasedání generální rady podává Engels zprávu o obsahu dopisů sekcí Internacionály ve Španělsku a v Americe; doporučuje, aby se generální rada obrátila na americké dělníky a požádala je o pomoc uprchlým komunardům. Generální rada pověřuje Marxe sestavením této výzvy.
25. srpna V dopise redaktorovi amerického listu "The Sun" ["Slunce"] Charlesu Danovi Marx líčí, jak došlo k zatčení jeho dcer ve Francii. Dopis je v listě otištěn 9. září.
25. a 29. srpna Marx píše dopisy členu německé sekce Internacionály Friedrichu Boltovi do New Yorku a americkému spisovateli Moncuru Danielu Conwayovi do Londýna a prosí je, aby zorganizovali peněžní sbírku ve prospěch komunardů, kteří emigrovali, a aby jim pomohli najít práci.
Kolem 29. srpna Marx se vrací z Brightonu do Londýna.
30. srpna V dopise redaktorovi francouzského republikánského listu "La Vérité" ["Pravda"] demaskuje Marx buržoazní tisk, který rozšiřuje v Paříži podvržené manifesty, aby diskreditoval Internacionálu. Dopis otiskuje "Le Soir" ["Večer"] z 3. září a také další buržoazní listy.
4. září Marx v dopise redaktorovi londýnského buržoazního listu "The Evening Standard" ["Večerní prapor"] vyvrací pomluvy namířené proti němu jako vůdci Internacionály. Tyto pomluvy, které opakoval nejdříve "Public Opinion" a po něm i "Evening Standard", přetiskl z berlínské "National-Zeitung". Dopis je uveřejněn 6. září.
5. září Marx předkládá na zasedání generální rady řadu návrhů, které připravil spolu s Engelsem a které se týkají organizace londýnské konference Internacionály a zastoupení sekcí na této konferenci. Generální rada návrhy schvaluje. Na Marxovu a Engelsovu žádost je generální rada zprošťuje práce v emigrantském výboru, aby se mohli plně věnovat přípravě konference.
9. a 11. září Marx a Engels řídí zasedání stálého výboru, na nichž jsou přijaty předběžné návrhy rezolucí nadcházející konference, jež Marx a Engels vypracovali.
12. září Engels jménem stálého výboru předkládá generální radě návrh pracovního programu konference; generální rada návrh přijímá.
Kolem 13-
15. září
Engels odjíždí na několik dní z Londýna do Ramsgate.
Kolem 16. září Marx se setkává se členem Internacionály, pracovníkem španělského dělnického hnutí Anselmem Lorenzem, který přijel na londýnskou konferenci, a debatuje s ním o problémech dělnického hnutí.
16. září Marx a Engels se na mimořádném zasedání generální rady věnovaném přípravě konference účastní diskuse o delegátech generální rady a o tom, jak mají být na konferenci zastoupeny země, které nevyslaly žádné delegáty.
17. - 23. září Marx a Engels řídí práci londýnské konference Internacionály, na níž jsou přijata nanejvýš důležitá usnesení o politickém boji dělnické třídy a o nutnosti vytvoření samostatných prole- tářských stran v každé zemi; na konferenci jsou rozhodně odraženy pokusy bakuninovců a jiných sektářských elementů narušit taktické a organizační principy Internacionály.
17. září Marx a Engels se na prvním zasedání londýnské konference účastní projednávání jejího jednacího řádu. Engelsovi je svěřena redakce rezolucí a jejich překlad do jiných jazyků. Marx pronáší řeč o úkolech konference; konference přijímá Marxův návrh, aby byla zvolena komise, která by prozkoumala otázku bakuninovské Aliance, a volí do této komise Marxe.
18. září Marx a Engels hovoří na zasedání londýnské konference o jednacím řádu konference a o organizačních zásadách Internacionály. Marx navrhuje, aby v Internacionále nebylo přípustné členství sekcí, které mají sektářské názvy, protože takové sekce se zpravidla skládají z buržoazních živlů. Navrhuje také vydat nový oficiální text všeobecných stanov a jejich nový překlad do různých jazyků, ověřený generální radou, vzhledem k tomu, že se značně rozšířil zkomolený francouzský překlad stanov, jehož využívali proudhonovci a bakuninovci, aby ospravedlnili svou taktiku abstence od politiky. Marx a Engels se zúčastní zasedání komise pro otázku Aliance socialistické demokracie, kterou londýnská konference zvolila. Marx demaskuje rozbíječskou činnost této Aliance v románské části Švýcarska a v jiných zemích.
19. září Na odpoledním zasedání londýnské konference předkládá Marx návrh na vytvoření ženských dělnických sekcí a připomíná aktivní účast žen na činnosti Pařížské komuny; jménem generální rady Marx připomíná, že je nutné plnit 5. článek stanov o všeobecné statistice dělnické třídy. Na večerním zasedání konference vystupují Marx a Engels v diskusi o organizačních principech Internacionály.
19.-21. září Engels pracuje na finanční zprávě generální rady, která má být předložena konferenci.
20. září Marx několikrát hovoří na odpoledním zasedání konference o tradeunionech a kritizuje utopický návrh Pierra Louise Delahaye na vytvoření mezinárodního odborového sdružení jakožto předobrazu budoucí socialistické společnosti. Na večerním zasedání pronáší Marx řeč o politické činnosti dělnické třídy, v níž ukazuje, že abstence od politiky způsobila dělnické třídě vždycky veliké škody.
21. září Engels hovoří na zasedání konference o politické činnosti dělnické třídy. Zdůrazňuje, že proletariát musí vést politický boj, aby si vybojoval moc, a poukazuje na to, že kázat dělníkům "abstenci od politiky by znamenalo hnát je do náruče buržoazní politiky". V diskusi o této otázce mluví o politické činnosti dělnické třídy ještě Marx. Marx také podává konferenci jménem komise pro otázku činnosti Aliance socialistické demokracie zprávu o činnosti Aliance a o rozkolu v Románské federaci ve Švýcarsku; konference zprávu schvaluje.
22. září Na zasedáních konference vystupuje Engels proti bakuninovci Paulu Robinovi, který napadl komisi pro zkoumání činnosti Aliance. Marx a Engels se zúčastní diskuse o finanční zprávě, kterou konference schvaluje. Konference přijímá Marxovy návrhy rezolucí o propagandě na vesnici a o vytvoření federální rady Internacionály pro Anglii. Jako dopisující tajemník pro Itálii podává Engels zprávu o situaci sekcí Internacionály v Itálii. Marx podává zprávu jako dopisující tajemník pro německé sekce v USA a poukazuje na neshody mezi jednotlivými sekcemi a newyorským ústředním výborem; účastní se také diskuse o Rusku. Poukazuje na to, že se sociálnímu hnutí v Rusku otevírají široké perspektivy a že se vytváří reálná možnost založit tam sekce Internacionály. Marx hodnotí jako dopisující tajemník pro Německo úspěchy německé Sociálně demokratické dělnické strany. Informuje konferenci také o situaci Internacionály v Irsku. Na jeho návrh přijímá konference rezoluci, která zakazuje sekcím Internacionály, aby se organizovaly jako tajné spiklenecké společnosti; rovněž na jeho návrh konference pověřuje generální radu, aby publikovala jen ty rezoluce, jejichž uveřejnění bude považovat za účelné.
23. září Marx píše průvodní list k dopisu své dcery Jenny do "Woodhull and Claflin's Weekly". V dopise Jenny Marxové se popisuje pronásledování Paula Lafargua a Marxových dcer francouzskými a španělskými policejními úřady. Marxův dopis a příspěvek jeho dcery Jenny vycházejí v časopise 21. října.
25. září Marx pronáší řeč na oslavě sedmého výročí Mezinárodního dělnického sdružení v Londýně; v tomto projevu charakterizuje úkoly a cíle Internacionály a objasňuje třídní podstatu Pařížské komuny. Záznam Marxovy řeči, pořízený korespondentem listu "World", uveřejňuje tento list 15. října.
25. září Marx pronáší řeč na oslavě sedmého výročí Mezinárodního dělnického sdružení v Londýně; v tomto projevu charakterizuje úkoly a cíle Internacionály a objasňuje třídní podstatu Pařížské komuny. Záznam Marxovy řeči, pořízený korespondentem listu "World", uveřejňuje tento list 15. října.
26. září Marx na zasedání generální rady podává zprávu o činnosti sekce Internacionály v Dánsku. V informaci o činnosti Internacionály v Německu Marx zdůrazňuje, že je nutné svolat mítink německých dělníků na protest proti pomluvám, které o Internacionále šíří buržoazní tisk. Při rozdělování úkolů v generální radě je Marx znovu pověřen funkcí dopisujícího tajemníka pro Německo a Engels se stává dopisujícím tajemníkem pro Itálii; Engels je mimoto zvolen do finanční komise generální rady.
26. září -
3. října
Marx se ženou a Engels jsou na zotavené v Ramsgate
Konec září-
začátek listopadu
Marx a Engels se zabývají přípravou k vydání rezolucí londýnské konference, všeobecných stanov a organizačního řádu v angličtině, francouzštině a němčině.
Konec září-
polovina listopadu
V dopisech vůdcům německé Sociálně demokratické dělnické strany do Berlína a Lipska připomíná Marx, že je nutné upevnit spojení této strany s generální radou.
3. října Na zasedání generální rady je Marx i nadále zvolen dopisujícím tajemníkem pro Rusko a Engels dopisujícím tajemníkem pro Španělsko.
7. října Na mimořádném zasedání generální rady předkládá Engels návrh rezoluce, kterou se Francouz Gustave Durand vylučuje z Internacionály, protože byl odhalen jako policejní špicl. Rezoluce je generální radou přijata a uveřejněna v řadě orgánů Internacionály. V souladu s rezoluci londýnské konference a na Engelsův návrh pověřuje generální rada Marxe sestavením prohlášení o tom, že Něčajev zneužil jména Internacionály. Prohlášení, napsané Marxem a schválené generální radou, uveřejňuje "Volksstaat" z 1. listopadu a mimoto řada dalších orgánů Internacionály.
10. října Engels informuje v dopise Cafiera o výsledcích londýnské konference.
14. října Marx a Engels se na mimořádném zasedání generální rady zúčastní projednávání otázek konečného výběru, redakce a vydání rezolucí londýnské konference, které mají vyjít jako oběžník generální rady. Generální rada pověřuje Marxe, aby rezoluce připravil do tisku.
17. října Marx podává na zasedání generální rady jménem stálého výboru zprávu o stanovách Francouzské sekce 1871 a předkládá návrh rezoluce, v níž se sekci navrhuje, aby změnila ty články stanov, které jsou v rozporu s organizačními zásadami Internacionály. Generální rada rezoluci přijímá.
24. října Marx referuje na zasedání generální rady o přípravě nového vydání všeobecných stanov a organizačního řádu. Generální rada se usnáší publikovat toto vydání v nákladu 5000 výtisků.
Konec řijna-
konec listopadu
Marx onemocněl a po celý měsíc se nemúže zúčastnit zasedání generální rady.
31. řijna Engels píše prohlášení, v němž odpovídá na útoky proti Internacionále, které uveřejnil v listu "Times" člen anglického parlamentu, konzervativec Alexander Cochrane-Baillie. Prohlášení, potvrzené generální radou, uveřejňuje "Eastern Post" z 11. listopadu.
4. listopadu Engels píše článek o gründerských spekulacích v Anglii. Článek vychází v listu "Volksstaat" z 10. listopadu.
5. listopadu Generální rada přijímá rezoluci, sestavenou za Marxovy účasti stálým výborem, v níž se potvrzují plné moci newyorského ústředního výboru a zamítají se nároky buržoazních elementů z newyorské 12. sekce na vedení amerických sekcí.
6. listopadu Marx posílá členům Internacionály v Americe a v Německu rezoluce londýnské konference, které vyšly tiskem anglicky a francouzsky.
7. listopadu Generální rada přijímá návrh rezoluce, napsaný Marxem, v němž se odsuzují hrubé výpady Francouzské sekce 1871 proti organizačním zásadám Internacionály. Rezoluce zdůvodňuje také, proč se zamítá žádost této sekce o přijetí do Internacionály. Engels podává generální radě zprávu o vydání rezolucí londýnské konference a informuje ji o dopisech, které došly od sekcí Internacionály v Itálii, Holandsku a Německu.
9. listopadu Marx posílá dopis Sorgovi do Hobokenu a radí v něm, jak změnit organizační strukturu Internacionály v USA v souladu s rezolucemi londýnské konference; informuje ho rovněž o intrikách proti generální radě, které podniká Francouzská sekce 1871 spolupracující s bakuninovci.
   Marx píše Danielsonovi a posílá mu seznam změn a tiskových chyb v prvním vydání I. dílu Kapitálu, aby k nim mohl přihlédnout při přípravě ruského vydání.
13. listopadu V Marxově bytě se Marx a Engels setkávají s Garibaldiho synem Ricciottim Garibaldim, který se zapojil do národně osvobozeneckého hnutí v Itálii a účastnil se prusko-francouzské války na straně Francie.
Polovina listopadu
1871-polovina
února 1872
Engels usměrňuje práci německého socialisty Theodora Cuna v Miláně a jeho prostřednictvím činnost milánské sekce Internacionály, která byla založena pod Engelsovým vlivem. Posílá Cunovi dokumenty londýnské konference a adresu "Občanská válka ve Francii", vysvětluje mu nutnost boje s mazziniovci a anarchisty a radí mu, jak upevnit pozice Internacionály v severní Itálii, kde jsou největší průmyslová centra země.
16. listopadu Marx informuje Junga dopisem o možnosti navázat spojení mezi zlatnickými dělníky Paříže a Londýna, které by jim pomohlo vést boj za zkrácení pracovního dne.
23. listopadu Marx v dopise Friedrichu Boltovi do Ameriky poukazuje na úlohu Internacionály v boji se sektářstvím a zdůrazňuje, že Internacionála byla založena proto, aby nahradila socialistické a polosocialistické sekty skutečnou bojovou organizací dělnické třídy. Marx v dopise objasňuje souvislost mezi ekonomickým a politickým bojem dělnické třídy a význam politické strany proletariátu; zároveň vyzývá ústřední výbor sekcí Internacionály v USA, aby se řídil rezolucemi londýnské konference a a využil jich pro boj za překonání sektářství v Americe.
   Engels v dopise jednomu z vůdců neapolské sekce Internacionály Carmelu Palladinovi objasňuje, proč bylo nutné svolat neveřejnou londýnskou konferenci namísto řádného kongresu.
25. listopadu Vzhledem k aktivizaci bakuninovců ve Španělsku píše Engels španělské federální radě Internacionály do Madridu a v dopise vyvrací pomluvy bakuninovců o generální radě a o londýnské konferenci.
28. listopadu Marx na zasedání generální rady podává zprávu, že skončil proces se členy výboru německé Sociálně demokratické dělnické strany, obviněnými z příslušnosti k Internacionále, a že obžalovaní byli odsouzeni k různě dlouhým trestům vězení. Engels informuje o novém Mazziniho článku, který obsahuje útoky proti Internacionále a vyšel v maloburžoazním demokratickém listu "La Roma del Popolo" ["Lidový Řím"]. Generální rada přijímá Engelsův návrh uveřejnit odpověď na tento článek. Odpověď, kterou napsal Engels, uveřejňuje italský dělnický list "La Plebe" ["Lid"] z 12. prosince, ,,La Roma del Popolo" z 21. prosince a mimoto i další listy.
29. listopadu Engels píše prohlášení generální rady redakci listu "Il Proletario Italiano" ["Italský proletář"], v němž se ukazuje význam politického boje pro osvobození dělnické třídy.
Kolem 30. listopadu Marx žádá dopisem německého emigranta v Londýně, publicistu Sigismunda Ludwiga Borkheima, aby mu poslal potřebný materiál o Bakuninovi, zejména o jeho činnosti na kongresu buržoazně pacifistické Ligy míru a svobody v roce 1868.
Prosinec Marx přepracovává pro druhé německé vydání první kapitolu I. dílu "Kapitálu".
   Udržuje písemný styk s pracovníkem italského dělnického hnutí G. Lucianim, který odjel z Londýna do Říma; dostává od něho zprávu o rozvoji dělnického hnutí a o situaci Internacionály v Itálii.
12. prosince V "La Plebe" je otištěn úryvek z Engelsova dopisu redaktorovi listu Enricu Bignamimu jako zpráva o postavení sekcí Internacionály v evropských zemích.
19. prosince Marx informuje generální radu o úmyslu anglické vlády zahájit perzekuci komunardů, kteří emigrovali; charakterizuje Bismarckovu reakční politiku vůči proletariátu a konstatuje, že tato politika nevyhnutelně povede k dalšímu semknutí dělnické třídy kolem Internacionály. Marx mimoto podává zprávu o rozkolnické činnosti newyorské 12. sekce, skládající se z buržoazních elementů, a o neúspěšných pokusech bakuninovců ve Švýcarsku zdiskreditovat londýnskou konferenci a její rezoluce. Odhaluje dále buržoazního radikála Charlese Bradlaugha, který na veřejném shromáždění a v tisku pomlouval Internacionálu a Marxe. Engels referuje o tom, že španělské sekce přes intriky bakuninovců schválily rezoluce londýnskc konference a rozhodly se vytvořit dělnickou stranu; dále Engels sděluje, že angličtí dělníci v Lancashiru se pokoušej zahájit agitaci za devítihodinový pracovní den.
20. prosince Marx píše dopis redaktorovi listu "Eastern Post", v němž demaskuje Bradlaugha jako pomlouvače. Dopis vychází v listi 23. prosince.
30. prosince Engels píše Lafarguovi do Madridu a prosí jej, aby vysvětli členům Internacionály ve Španělsku postoj generální rady k oběžníku, který schválila na svém sjezdu v Sonvilier bakuninovská Jurská federace a který byl namířen proti rezolucím londýnské konference.

1872
 
Leden-
začátek března
V odpověď na rozvratný oběžník bakuninovského sjezdu v Sonvilier připravují Marx a Engels důvěrný oběžník generální rady "Domnělé rozkoly v Internacionále"; sbírají pro něj materiál o intrikách bakuninovců proti generální radě a o jejich dezorganizační činnosti v různých zemích.
   Marx pokračuje v práci na přípravě druhého německéhc vydání I. dílu "Kapitálu".
2. a 9. ledna Marx a Engels se zúčastní zasedání generální rady, na nichž se jedná o potvrzení stanov britské federální rady a nové polské sekce Internacionály.
Kolem 3. ledna Engels píše článek "Sjezd v Sonvilier a Internacionála", v němž odkrývá podvratný charakter bakuninovského sonvilierského oběžníku, ukazuje neudržitelnost a škodlivost anarchistických dogmat bakuninovců a jejich útoků na jakoukoli centralizaci, autoritu a stranickou disciplínu. Článek otiskuje "Volksstaat" z 10. ledna.
14. ledna Engels v dopise tajemníkovi turínského dělnického spolku "Osvobození proletáře" kritizuje anarchistické ideje bakuninovců a poukazuje na to, že má-li proletariát v revolučním boji dobýt moc, musí být pevně organizačně sjednocen; Engels v dopise prohlašuje: "Neznám autoritativnější věc, než je revoluce."
Kolem 15. ledna
-kolem 15. února
Marx jedná Longuetovým prostřednictvím s Josephem Royem o překladu I. dílu "Kapitálu'* do francouzštiny a uzavírá s pařížským nakladatelem Mauricem Lachatrem smlouvu o sešitovém vydání svého díla.
16. ledna Marx při projednávání stanov britské federální rady v generální radě navrhuje, aby byla Britská federace za určitých podmínek uznána. Sděluje také, že nová polská sekce souhlasí se změnami svých stanov, které jí navrhla generální rada. Engels informuje generální radu o stávkách v Římě.
   Marx píše redaktorovi "Eastern Post" dopis, v němž vyvrací nové pomlouvačné výpady, které uveřejnil Bradlaugh ve svém listě "The National Reformer "["Národní reformátor"]. "Eastern Post" otiskuje Marxův dopis 20. ledna.
18. ledna Engels informuje v dopise Liebknechta o situaci v belgických sekcích Internacionály; vzhledem k aktivizaci bakuninovců v Belgii dává Liebknechtovi pokyny, jaké stanovisko má k této věci "Volksstaat" zaujmout; informuje ho také o situaci Internacionály ve Španělsku a v Itálii.
19. ledna Engels píše Lafarguovi do Madridu a informuje ho o sekcích Internacionály v Anglii a o situaci Internacionály v Německu, Francii, Švýcarsku, Rakousko-Uhersku a v Itálii.
Kolem 20. ledna Marx posílá nakladateli Otto Meissnerovi do Hamburku 24 archů I. dílu "Kapitálu", připravených ke druhému vydání.
23. ledna Marx informuje generální radu o sjezdu saských sociálních demokratů konaném v Saské Kamenici a o rezoluci sjezdu, která potvrzuje správnost linie generální rady v boji proti bakuninovcům a schvaluje usnesení londýnské konference.
24. ledna Engels podrobuje v dopise Cunovi zevrubné kritice bakuninovskou teorii státu a odhaluje podkopnou činnost bakuninovců uvnitř Internacionály; informuje Cuna o situaci v italských sekcích Internacionály.
27. ledna Marx posílá redaktorovi listu "Eastern Post" další dopis odhalující Bradlaugha. Dopis je uveřejněn 28. ledna.
30. ledna Jménem komise pro stanovy referuje Marx na zasedání generální rady o stanovách holandské federální rady a curyšské sekce Mezinárodního dělnického sdružení, které generální rada na Marxův návrh schvaluje. Engels referuje generální radě o stanovách milánské sekce a navrhuje potvrdit je; návrh je přijat. Engels dále podává zprávu o perzekuci Sdružení ve Španělsku.
3. února Na návrh člena Komuny Prospera Oliviera Lissagaraye, který emigroval do Londýna, vstupuje Marx do kroužku pro studium sociálních věd, který tvoří emigranti Komuny.
6. února Na zasedání generální rady podává Marx zprávu, že bývalí členové Sdružení, bakuninovci Albert Richard a Gaspard Blanc jsou bonapartistickými agenty. Vzhledem k tomu, že se francouzští emigranti obrátili na generální radu a požádali o pomoc, zdůrazňuje Marx ve své řeči, že je nutné přimět anglickou vládu, aby protestovala proti vypovídání účastníků Pařížské komuny z Francie.
7. února Engels se obrací na redaktora milánského listu "Gazzettino Rosa" [,,Rudý zpravodaj"] s prosbou, aby otiskl jeho dopis adresovaný "Libera Pensiero". V dopise vyvrací pomluvy o Internacionále a její generální radě, které šířil časopis "Libero Pensiero", opakující výmysly bismarckovského tisku o Mezinárodním dělnickém sdružení. Engelsův článek otiskuje "Gazzettino Rosa" z 20. února.
9.-10. února Marx a Engels dostávají od anglického žurnalisty člena Internacionály Williama Harrisona Rileye návrh, aby spolupracovali s listem "The International Herald" ["Mezinárodní hlasatel"], který má vycházet od 1. března.
13. února Na zasedání generální rady podává Marx zprávu o domovní prohlídce, kterou provedly švýcarské úřady u člena ruské sekce Internacionály Utina, a o činnosti berlínské federální rady. Marx navrhuje vyzvat belgickou federální radu, aby objasnila svůj postoj k politické linii generální rady vzhledem k tomu, že orgán Belgické federace "La Liberté'' ["Svoboda"] přestal uveřejňovat zprávy o činnosti generální rady. Marxův návrh je jednomyslně přijat. Generální rada pověřuje Engelse, aby zjistil, zda by bylo možné využít listu "International Herald" jako orgánu Mezinárodního dělnického sdružení.
15. února Engels odhaluje v dopise Liebknechtovi intriky proti generální radě, které osnuje v Itálii Bakunin a jeho stoupenec redaktor listu "Libero Pensiero", maloburžoazní demokrat Luigi Stefanoni; Engels navrhuje Liebknechtovi, aby veřejně přerušil styky se Stefanonim. Liebknecht využívá Engelsova dopisu ke kritice Stefanoniho v italském tisku.
16. února Engels píše Beckerovi do Ženevy a informuje ho o úspěšném boji stoupenců generální rady s bakuninovci ve Španělsku.
Kolem 18. února Engels posílá do Ženevy oficiální zmocnění členu generální rady, italskému socialistovi Vitale Regisovi, který má jet do Itálie, aby na místě zjistil skutečnou situaci v sekcích Internacionály a výsledky jejich boje proti bakuninovcům, rozšiřoval v Itálii nejdůležitější dokumenty Internacionály a objasňoval usnesení londýnské konference.
20. února Engels podává na zasedání generální rady zprávu o postavení Internacionály ve Španělsku a referuje o svém jednání s vydavatelem listu "International Herald" Rileyem o možnosti využít tohoto listu jako orgánu generální rady.
   Marx a Engels píší prohlášení generální rady o policejní zvůli švýcarských úřadů, které provedly domovní prohlídku u Utina. Prohlášení uveřejňují "Eastern Post" ze 24. února, "International Herald" z 2. března, lisabonský dělnický list, orgán lisabonských sekcí Internacionály "O Pensamento Social" ["Sociální myšlenka"] ve svém březnovém čísle a další listy.
20. února-
začátek března
Marx připravuje pro generální radu zprávu o konfliktu mezi sekcemi Mezinárodního dělnického sdružení v Americe; studuje novinové zprávy a dopisy z New Yorku týkající se rozkolu ve federaci Internacionály ve Spojených státech.