Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
{479} *Prohlášení generální rady o zneužití jména Internacionály Něčajevem[360]
Mezinárodní dělnické sdružení
Konference delegátů Mezinárodního dělnického sdružení, která se konala v Londýně od 17. do 23. září 1871, pověřila generální radu, aby veřejně prohlásila:
že Něčajev nikdy nebyl ani členem, ani zástupcem Mezinárodního dělnického sdružení;
že jeho ujišťování[a], podle něhož prý založil sekci Internacionály v Bruselu a byl bruselskou sekcí pověřen posláním v Ženevě, je lživé;
že zmíněný Něčajev podvodně zneužil[b] jména Mezinárodního dělnického sdružení, aby v Rusku podváděl a obětoval lidi.
Z pověření generální rady
Karel Marx, tajemník pro Německo a Rusko
14. října 1871
Napsal K. Marx
Otištěno v listech
"Der Volksstaat", čís. 88 z 1. listopadu 1871,
"Gazztttino Rosa", čís. 306 z 3. listopadu 1871,
"L'Égalité", čís. 21 z 5. listopadu 1871
a v dalších listechPodle rukopisu
srovnaného s textem
v "Der Volksstaat"
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a V německém textu, uveřejněném v listu "Volksstaat", je doplněno v závorce: "které vešlo ve známost při politickém procesu v Petrohradě". (Pozn. red.)
b V německém textu: "uzurpoval a zneužil". (Pozn. red.)
360 Toto prohlášení napsal Marx 14. října 1871 podle usnesení londýnské konference. Konference pověřila generální radu, aby uveřejnila prohlášení, že Mezinárodní dělnické sdružení nemá naprosto nic společného s takzvaným Něčajevovým spiknutím (viz XIII. rezoluce londýnské konference, článek 4 v tomto svazku, str. {467}). Text prohlášení schválila generální rada 16. října 1871.
Něčajev navázal roku 1869 spojení s Bakuninem. Začal v několika ruských městech zakládat spiklenecký spolek nazvaný "Narodnaja rasprava" [,,Soud lidu"]. V kroužcích, které Něčajev organizoval, se hlásaly vulgárně anar- chistické ideje "všeobecného všezničení" a rozšiřovaly se anarchistické letáky. Do Něčajevovy organizace vstupovali revolučně smýšlející studenti a demokratičtí intelektuálové nalákaní ostrou kritikou carské samovlády a výzvami k rozhodnému boji proti carismu. Bakunin vydal Něčajevovi "zplnomocnění" představitele "Evropské revoluční aliance" ("Alliance révolutionnaire européenne"), s jehož pomocí se Něčajev vydával za představitele Internacionály a klamal tak své stoupence.
Po rozbití Něčajevovy organizace a v procesu s jejími členy, konaném v létě 1871 v Petrohradě, vyšly najevo dobrodružné metody, jimiž se Něčajev pokoušel dosáhnout svého cíle: vydírání, zastrašování, podvody atd. Bur- žoazní tisk vědomě falšoval materiály procesu a používal jich k pomlouvání Internacionály, s níž neměl Něčajev ve skutečnosti nic společného.
Prohlášení generální rady přeložil z angličtiny do francouzštiny Engels. Prohlášení bylo uveřejněno německy v listu "Volksstaat", čís. 88 z 1. listopadu (s podpisem K. Marxe jako tajemníka pro Německo a Rusko) ; francouzsky v "L'Égalité", čís. 21. z 5. listopadu, a v listu "Qui vive!" [,,Stůj!"], čís. 14 z 18. října; italsky v "Gazzettino Rosa", čís. 306 z 3. listopadu, a v "La Plebe", čís. 122 z 19. října 1871.