Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Bedřich Engels



Dobrovolničtí důstojníci


"Poručík A. B. byl z trestu propuštěn; podporučík C. D. byl vyškrtnut ze seznamů; kapitán E. F. propuštěn ze služby v armádě Spojených států," — to je několik ukázek z nejnovějších vojenských zpráv, jaké dostáváme z Ameriky ve velkém.

Spojené státy měly v posledních osmi měsících v poli značně velkou dobrovolnickou armádu; nešetřily námahy ani prostředků, aby udělaly z dobrovolníků bojeschopnou armádu; nadto pak měla tato armáda ještě tu výhodu, že byla téměř po celou dobu rozmístěna v dohledu nepřátelských předních stráží a že se přitom nepřítel nikdy neodvážil podniknout na ni masový útok nebo pronásledovat ji po porážce. Tyto příznivé okolnosti by měly do značné míry vyrovnat nedostatky, které provázely organizování dobrovolníků Spojených států: slabou podporu, jaké se jim dostávalo od velmi malé pravidelné armády, která tvořila jejich jádro, a nedostatek zkušených adjutantů a výcvikových instruktorů. A nesmíme zapomínat, že v Americe bylo mnoho mužů, kteří byli nejen schopni, ale i ochotni účastnit se organizování dobrovolníků — byli to zčásti němečtí důstojníci a vojáci, kteří prošli řádným výcvikem a účastnili se tažení z let 1848-1849, zčásti angličtí vojáci, kteří emigrovali během posledních deseti let.

Jestliže je tedy za těchto okolností nutno provést v řadách důstojníků řádnou čistku, pak tu musí být nějaká slabina nespočívající v samotném dobrovolnickém systému, nýbrž v systému doplňování dobrovolnického důstojnického sboru lidmi vybíranými výhradně z řad dobrovolníků dobrovolníky samými. Teprve po osmiměsíčním tažení před tváří nepřítele se vláda Spojených států odvažuje vyzvat dobrovolnické důstojníky, aby se do jisté míry kvalifikovali pro plnění povinností, které na sebe vzali, když přijímali své důstojnické hodnosti; a podívejte se na to množství dobrovolných nebo nucených rezignací, na tu spoustu propuštění z hodností více či méně za trest, které jsou toho důsledkem! Není pochyb, že kdyby proti armádě Spojených států na Potomaku byla stálá vojska upevněná a stmelená patřičným počtem vojáků z povolání, pak by tato armáda byla už dávno rozehnána přes svou početnost a nepochybnou osobní statečnost svých příslušníků.

Tyto skutečnosti mohou být anglickým dobrovolníkům dobrým poučením. Jak si snad někteří naši čtenáři vzpomenou, tvrdili jsme od samého založení listu "Volunteer Journal"(viz Přehlídka anglických dobrovolnických střelců), že důstojníci jsou slabinou dobrovolnického systému, a naléhali jsme, aby se po určité době podrobovali zkoušce, která by dokázala, že jsou přinejmenším na dobré cestě k tomu, aby byli s to plnit povinnosti, které na sebe vzali. Většina pánů, kteří se podjali úkolu velet dobrovolníkům a cvičit je v tom, co tehdy znali právě tak málo jako sami vojáci, touto myšlenkou opovrhovala. Bylo to v době, kdy se se stejným opovržením setkávala jakákoli pomoc i zasahování vlády. Pak to však právě těmto pánům šlo tolik do peněz, že požádali vládu o peněžní pomoc; a — jak to už u vlád bývá — znamenalo to současně žádost o vládní vměšování. Nadto pak dvouletá zkušenost dost jasně ukázala nedostatky dnešního systému doplňování dobrovolnického důstojnického sboru; a nyní jsme byli jedním londýnským velícím důstojníkem — zřejmě oficiálně — informováni, že dobrovolničtí důstojníci budou zanedlouho povoláni před zkušební komisi, která prověří jejich velitelské schopnosti.

Upřímně si přejeme, aby tomu tak bylo. Skutečností je, že i mezi anglickými dobrovolnickými důstojníky je zapotřebí provést do jisté míry čistku. Podívejte se na řadový pluk při výcviku a srovnejte ho s dobrovolnickým praporem. Na co potřebují dobrovolníci půldruhé hodiny, to proberou příslušníci řadového vojska za méně než půl hodiny. Sledovali jsme, jak jeden z našich nejlepších dobrovolnických pluků tvoří čtverhrany, a musíme bohužel říci, že jezdectvo, které by tyto čtverhrany pokaždé nerozdrtilo dříve, než by jejich boky byly připraveny ke střelbě, by muselo být velice ubohé. Nebyla to chyba dobrovolníků. Znali patrně své úkoly tak dobře, jak se to dalo očekávat, a dovedli je někdy provádět dokonce tak mechanicky, jak to vidíte u řadového pluku. Museli však čekat na rotní důstojníky, kteří jako by váhali nad každým povelem a nad tím, kdy ho mají vydat. Tak se vnášela nerozhodnost a chvílemi i zmatek do sestavy, která více než jiné vyžaduje jak rychlé velení, tak rychlé provedení, čehož lze nabýt jen dlouhou praxí. A vypadá-li to tak po dvouleté praxi, není to důkazem, že spousta dobrovolnických důstojníků zastává odpovědné funkce, na které nestačí?

Velitele praporů přitom nedávno znovu velmi chválila jedna vysoce kompetentní osobnost. Bylo řečeno, že jsou zřejmě na výši svých úkolů, zatímco u rotních důstojníků tomu tak vždy není. Jak vyplývá z toho, co jsme řekli výše, nehodláme toto druhé tvrzení nijak popírat, musíme však říci, že kdyby zmíněná vysoká autorita byla viděla podplukovníky a majory nikoli na velké přehlídce, ale na obyčejném praporním výcviku, byla by své mínění vyjádřila asi poněkud jinak. Při velké přehlídce se žádný vyšší důstojník velící praporu nepokusí jednat na vlastní odpovědnost, pokud není dokonale na výši svých úkolů. Jako nápovědu má svého adjutanta, který ví, co se má dělat; používá tedy svého nápovědy a splní svůj úkol úspěšně, zatímco ubohý kapitán se musí prokousat svými úkoly bez jakékoli nápovědy. Podívejte se však na téhož vyššího důstojníka při praporním výcviku. Tam ho nesleduje bdělé generálské oko; tam je nejvyšším pánem sám; a tam musí adjutant dost často zaujmout místo, které mu předpisují královniny řády, a musí si své rady nechat pro sebe, pokud není tázán či pokud nenastane naprostý zmatek. Tady je místo, kde vidíte dobrovolnického vyššího důstojníka v pravém světle. Je tu, aby své lidi instruoval při praporním výcviku; protože se však v této vědě sám dokonale nevyzná, využívá přítomnosti dobrovolníků, aby se v ní sám pocvičil. Jak říká staré přísloví, docendo discimus[a]. Není-li si však učitel dost jistý v umění, jemuž má vyučovat, může docházet — a naneštěstí dost často dochází — k chybám a zmatku. Neprospěje ani dokonalosti výcviku dobrovolnického praporu, ani důvěře v jeho velitele, jestliže dobrovolníci zjistí, že pro ně praporní výcvik neznamená nic jiného než to, že poskytují svému velicímu vyššímu důstojníkovi příležitost, aby se tomu naučil sám, zatímco oni jsou honěni sem a tam, dokonce naproto bezúčelně, a ještě se od nich očekává, že svými dokonalejšími znalostmi napraví chyby svého nadřízeného.

Nechceme tvrdit, že velící dobrovolničtí důstojníci nevynaložili sami jisté úsilí, aby se naučili svým povinnostem; chceme však říci, že ani rotní důstojníky nelze vyrábčt z civilistů tak snadno jako prosté vojáky a že tudíž vyrobit vyšší důstojníky je ještě mnohem těžší. Už pouhé zkušenosti z praporního výcviku nás musí dovést k závěru, že velet praporům jsou schopni jen vojáci z povolání. A uvážíme-li, že výcvik je pouze částí povinností vyššího důstojníka, že velitel praporu může být pověřen plněním samostatného úkolu, při němž musí jednat na vlastní odpovědnost, a musí tedy ovládat vyšší taktiku, pak musíme říci, že bychom velice neradi viděli životy 600 či 1000 mužů svěřeny do rukou takových civilistů, jací nyní tvoří velkou většinu velitelů praporů.

Budou-li muset angličtí dobrovolníci někdy čelit nepříteli, určitě to nebude za tak příznivých okolností, jaké nyní dovolují americké vládě očistit řady svých dobrovolnických důstojníků od nejneschopnějších osob. Budou-li angličtí dobrovolníci povoláni, nebudou muset bojovat proti takové dobrovolnické armádě, jako jsou sami, nýbrž proti nejukázněnější a nejaktivnější armádě Evropy. Hned první boje budou rozhodující, a vznikne-li nějaké váhání nebo zmatek, ať už by to bylo způsobeno špatnými povely plukovníků nebo nerozhodností kapitánů, buďte jisti, že toho nepřítel okamžitě využije. Tváří v tvář nepříteli už nebude čas na čistku, a proto doufáme, že k ní dojde, dokud je čas.




Napsal B. Engels v polovině listopadu 1861
Otištěno v "The Volunteer Journal,
for Lancashire and Cheshire",
čís. 64 z 22. listopadu 1861
Podpis: F. E.
  Podle textu časopisu
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — učíme se tím, že učíme. (Pozn. red.)