Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Britský obchod
Britské ministerstvo obchodu právě uveřejnilo zprávu o vývozu za první pololetí letošního roku, jeho tabulka deklarované hodnoty dovozu však zahrnuje pouze pět měsíců, do 31. května.[311] Srovnáme-li příslušná období v roce 1858 a 1859, zjistíme, že kromě několika malých výjimek, které ani nestojí za zmínku, britský dovoz ze Spojených států v podstatě poklesl, alespoň pokud jde o hodnotu, zatímco britský vyvoz do této země stoupal, a to jak co do množství, tak co do hodnoty. Pro ilustraci této skutečnosti jsme si z oficiální zprávy sestavili tyto tabulky:
Britský vývoz do Spojených států za šest měsíců, do 30. června
Druh zboží Množství Deklarovaná hodnota
v librách šterlinků1858 1859 1858 1859 Bavlněné tkaniny (v yardech) 60 150 711 110 360 198 1 031 724 1 924 951 Železářské a nožířské výrobky (v cwt[a]) 35 349 78 432 242 914 534 101 Lněné tkaniny (v yardech) 17 379 691 31 170 751 515 416 961 956 Surové železo (v tunách) 22 745 39 370 68 640 111 319 Železné tyče, šrouby a pruty 21 463 56 026 175 944 457 384 Kujné železo 9 153 19 368 113 436 238 903 Plechy a hřebíky (v cwt) 5 293 15 522 28 709 77 840 Olovo (v tunách) 1 214 1 980 27 754 44 626 Semenný olej (v galonech) 411 769 930 784 50 950 111 103 Hedvábné výrobky (v librách) 47 101 134 470 51 277 144 413 Vlněné tkaniny, sukno (v kusech)[b] 76 311 81 686 273 409 421 006 Vlněné tkaniny smíšené (v yardech) 13 897 331 30 893 901 562 749 1 188 859 Látky z česané příze (v kusech) 185 129 489 171 229 981 758 214 Kameninové a porcelánové zboží — — 168 927 279 407 Galantérie a módní zboží — — 456 364 861 921 Cínový plech — — 397 027 607 011
Britský dovoz ze Spojených států za pět měsíců, do 31. května
Druh zboží 1858 1859 Pšenice 371 422 liber št. 7 013 liber št. Pšeničná a kukuřičná mouka 693 847 " 14 666 " Bavlna (surová) 11 631 523 " 10 486 418 " Ze zprávy o britském vývozu vysvítá, že se celkově zvýšil nejen ve srovnání s rokem 1838, ale také ve srovnání s rokem 1857, jak je vidět z následující tabulky:
Britský vývoz za 6 měsíců, do 30. června
Deklarovaná hodnota 1857 1858 1859 60 826 381 liber št. 53 467 804 liber št. 63 003 159 liber št. Při bližším prozkoumání však vychází najevo, že hodnota vývozu se v roce 1859 oproti roku 1857 zvýšila díky rozšířenému obchodu s Indií, a nejen to — že by se byla celková částka britského vývozního obchodu v ruce 1859 ve srovnání s rokem 1857 o víc než 2 000 000 liber šterlinků snížila, kdyby Indie nebyla tento deficit bohatě vyrovnala. Ze světového trhu tedy ještě nezmizely všechny stopy krize z roku 1857. To nejdůležitější a nejpřekvapivější ve zprávě ministerstva obchodu je nepochybně rychlý rozvoj britského vývozního obchodu s Východní Indií. Napřed si tento fakt osvětlíme na oficiálních číselných údajích:
Vývoz do britské Východní Indie za šest měsíců, do 30. června
(v librách šterlinků)
1856 1857 1858 1859 Pivo a ale[c] 210 431 130 213 474 438 569 398 Bavlněné tkaniny, kartoun atd. 2 554 976 3 116 869 4 523 849 6 094 433 Bavlněná příze 579 807 540 576 967 332 1 280 435 Kameninové a porcelánové zboží 30 374 23 521 43 975 43 195 Galanterie a módní zboží 39 854 70 502 77 319 105 723 Železářské a nožířské výrobky 84 758 101 083 139 813 153 423 Sedlářské a řemenářské zboží 12 339 15 587 35 947 19 498 Stroje —
parní stroje
[37 503
54 074
59 104
100 803][312]jiné 156 028 313 461 170 959 179 255 Železné tyče, šrouby a pruty (kromě kolejnic) 506 201 228 838 166 321 172 725 Kolejnice — 272 812 475 413 578 749 Kujné železo (kromě kolejnic) 266 355 217 484 192 711 242 213 Surová měď 62 928 34 139 9 018 51 699 Plechy a hřebíky 144 218 228 325 318 381 205 213 Sůl 23 995 31 119 21 849 4 468 Papírnické zboží 66 495 79 968 86 425 89 711 Vlněné tkaniny, sukno 96 045 166 509 202 076 174 826 ————————————————————————————— Celkem 4 872 307 5 625 080 7 964 930 10 065 767 Uvážíme-li, že přibližně 16 let, od roku 1840 do roku 1856, byl britský vývozní obchod s Indií vcelku stabilní, i když se někdy trochu zvýšil a jindy zase znatelně klesl pod průměrnou cifru 8 000 000 liber šterlinků, je trochu překvapující, že se tento stabilní obchod za krátké období dvou let zdvojnásobil a že tento náhlý vzestup nastal ještě k tomu v době strašného povstání rabů[313]. Otázka, zda příčinou tohoto rozšíření obchodu byly jen dočasné okolnosti, nebo zda nějak souvisí se skutečným růstem indické poptávky, nabývá zvláštního významu v souvíslosti s nynější finanční situací v Indii, která nutí britskou vládu žádat parlament, aby dal souhlas k uzavření nové indické půjčky v Londýně, a kvůli níž se zároveň musí dokonce i na stránkách londýnských „Times‘ debatovat o tom, zda by nakonec nebylo lepší, kdyby Anglie omezila své panství jen na tři staré provincie a ostatní část poloostrova vrátila domorodým vládcům.
Při sporém materiálu, který máme k dispozici, nemůžeme o skutečném charakteru náhlého rozšíření britského vývozního obchodu s Indií dělat definitivní závěr, ale všechna fakta, která známe, nás vedou k názoru, že přechodné okolnosti jaksi nafoukly tento obchod nad jeho organické rozměry. Především nemůžeme přijít na žádný zvláštní pohyb v britském dovozu z Indie, který by byl mohl způsobit zvýšení vývozu do této země. U některých druhů zboží se sice projevil určitý růst dovozu, ale ten se skoro vyrovnal snížením dovozu jiných druhů; celkem vzato jsou však výkyvy v indickém vývozu příliš malé, než aby se jimi daly nějak vysvětlit náhlé změny v dovozu do této země. Ovšem občanská válka snad pomohla Angličanům probádat provincie, které předtím byly málo známé, a možná že voják takto proklestil cestu obchodníkovi. Kromě toho se v posledních letech dováželo do Indie nadměrné množství stříbra, které se tam hromadilo, takže i Ind, poněkud vyvedený z míry vzrušujícími scénami, které nedávno prožil, se snad prohřešil proti své schraňovací mánii a začal možná do jisté míry utrácet své stříbro, místo aby je schovával. Přesto však nemáme důvod přikládat takovýmto hypotézám příliš velký význam, tím spíš, že na druhé straně je naprosto jasné a nesporné, že vláda vynaložila na mimořádné výdaje přibližně 14 000 000 liber šterlinků za rok. I když tato situace v dostatečné míře objasňuje náhlý růst anglického vývozního obchodu s Indií, lze se jen stěží domnívat, že tento nový pohyb by mohl mít dlouhé trvání. Jeho nejtrvalejším výsledkem bude pravděpodobně úplný rozvrat domácího indického průmyslu, neboť, jak se čtenář mohl přesvědčjt z poslední tabulky, vznikl přebytek britského vývozu do Indie hlavně proto, že indický trh zaplavily britské bavlněné látky a bavlněná příze. K nafouknutí čísel v tabulce britského vývozu přispěly možná do jisté míry i nadměrné dodávky zboží z Manchesteru.
Napsal K. Marx kolem 5. srpna 1859
Otištěno jako úvodník
v „New-York Daily Tribune“,
čís. 5717 z 19. srpna 1859Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — cwt (anglický cent) = 50,8 kg. (Pozn. čes. red.)
b — kus (piece) je ne zcela přesné označení délky; někdy 1 yard, u některých látek kolem 10 yardů. (Pozn. čes. red.)
c — anglické světlé pivo. (Pozn. čes. red.)
311 Je míněna zpráva o vývozu a tabulka deklarované hodnoty dovozu; obojí bylo otištěno v čís. 831 časopisu „Economist“ z 30. července 1859.
312 Při srovnání s časopisem „Economist“ se ukazuje, že v „New-York Daily Tribune“ nebyla uveřejněna čísla, která uvádíme v závorkách.
313 Tím se míní národně osvobozenecké povstání z let 1857—1859 v Indii proti anglické nadvládě (viz poznámku [148]).