Tisící prvá lež kapitalistů

Vladimír Iljič Lenin

Tisící prvá lež kapitalistů

„List Reč píše dnes v úvodníku:

„Kdyby v Německu měli svého Lenina, který by tam působil za laskavé zahraniční podpory Robertů Grimmů a Rakovských, museli bychom předpokládat, že internacionála nechce zabránit velké revoluci v Rusku, aby upevnila své pozice a hlavně aby prohloubila své řečiště. Jenže Němci prozatím zdvořile odpověděli, že republiku nepotřebují a že jsou spokojeni se svým Vilémem. Ještě roztomilejší je například tvrzení Vorwärtsu, že ruská demokracie nesmí trpět tajné smlouvy; o německé demokracii však socialistický orgán skromně mlčí.“

Že „Robertové Grimmové a Rakovští“ poskytovali někdy nějakou „podporu“ bolševikům (s nimiž nikdy nesouhlasili), je lež.

Házet do jednoho pytle německé Plechanovy (jedině oni totiž píší do Vorwártsu^{^[112]}) s německými revolučními internacionalisty, kterých sedí stovky v německých věznicích (jako Karl Liebknecht), je tisící prvá odporná a sprostá lež listu Reč a kapitalistů vůbec.

Existují dvě internacionály: 1. internacionála Plechanovů, tj. zrádců socialismu, tj. lidí, kteří přešli na stranu svých vlád: Plechanov, Guesde, Scheidemann, Sembat, Thomas, Henderson, Vanderveldc, Bissolati a spol.; 2. internacionála revolučních internacionalistů, kteří všude, i za války, vedou revoluční boj proti vlastním vládám, proti vlastní buržoazii.

„Velká revoluce v Rusku“ se může stát „velkou“, může „upevnit své pozice“ a „prohloubit své řečiště“ jedině v případě, když přestane podporovat imperialistickou „koaliční“ vládu, podporovat imperialistickou válku, kterou tato vláda vede, a když přestane podporovat třídu kapitalistů vůbec.

Pravda, č. 73
17. (4.) června 1917

Podle textu Pravdy

__________________________________

Poznámky:

112 Vorwärts — deník, ústřední orgán Sociálně demokratické strany Německa. Vycházel z rozhodnutí sjezdu strany v Halle od roku 1891 v Berlíně pod názvem Vorwärts. Berliner Volksblatt jako pokračování listu Berliner Volksblatt (vycházejícího od roku 1884). Engels v tomto listu bojoval proti nejrůznějším projevům oportunismu. Od druhé poloviny 90. let, po Engelsově smrti, se listu zmocnilo pravé křídlo strany a redakce soustavně uveřejňovala články oportunistů. Vorwárts vysvětloval tendenčně boj proti oportunismu a revizionismu v SDDSR, čímž podporoval ekonomísty a později, po rozštěpení strany, menševiky. V období reakce uveřejňoval pomlouvačné články Trockého, aniž umožnil Leninovi a jiným bolševikúm tyto pomluvy vyvracet a objektivně zhodnotit situaci ve straně. Za první světové války zaujímal Vorwárts sociálšovinistické stanovisko; po Říjnové revoluci se stal jedním z center protisovětské propagandy. Vycházel v Berlíně do roku 1933.