Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Zasedání petrohradského výboru SDDSR(b)
30. května (12. června) 1917
* 1. Projev k otázce tiskového orgánu petrohradského výboru
* 2. Faktická poznámka v souvislosti s komisí při listu Vperjod
* 3. Návrhy rezolucí
První rezoluce
Druhá rezoluce
Poprvé otištěno roku 1925
v časopisu Krasnaja letopis, č. 3;
faktická poznámka otištěna roku 1927
v knize Pervyj legalnyj petěrburgskj
komitet bolševikov v 1917 g.Podle protokolárního zápisu
psaného na stroji
1
Projev k otázce tiskového orgánu petrohradského výboruÚstřední výbor dosud nevěděl, že petrohradský výbor si přeje mít svůj vlastní tiskový orgán. Je nepochopitelné, proč tato otázka vznikla právě teď, když se zřizuje vlastní tiskárna, kdy slibně pokračuje jednání se skupinou mezirajonovců o zapojení soudruha Trockého do vydávání populárního tiskového orgánu.
Na Západě se v hlavních městech nebo ve velkých průmyslových centrech tiskové orgány nedělí na místní a ústřední. Je škoda připravovat se tímto dělením o síly. Je neúčelné, aby vedle ústředního orgánu existoval ještě zvláštní orgán petrohradského výboru. Petrohrad jako samostatná územní jednotka neexistuje. Petrohrád je zeměpisné, politické a revoluční centrum celého Ruska. Život Petrohradu sleduje celé Rusko. Každý krok Petrohradu je vodítkem pro celé Rusko. Proto se život petrohradského výboru nemůže stát pouze záležitostí tohoto města.
Proč nepřijmout návrh ústředního výboru na ustavení tiskové komise? V dějinách tisku na Západě, tam, kde takové komise existovaly, docházelo přirozeně k nedorozuměním mezi redakcí orgánu a komisí, jenže tato nedorozumění se týkala výlučně zásadních otázek řízení orgánu. Jaké však jsou zásadní politické důvody pro konflikt mezi petrohradským výborem a ústředním výborem? Orgán petrohradského výboru bude vždycky — ať si to přeje nebo nepřeje — vedoucím orgánem strany.
Zkušenosti získané při zakládání vlastního samostatného orgánu brzy přesvědčí petrohradský výbor o tom, že se nemůže omezit na místní problematiku. Ústřední výbor nepopírá, že petrohradská organizace musí mít pro své potřeby v novinách dost místa. Ústřední výbor nepopírá, že je potřebný populární orgán, který by vysvětloval naše hesla širokým vrstvám. Ale vydávat populární list je složitá věc a vyžaduje velké zkušenosti. Proto také ústřední výbor zapojuje do vydávání populárního listu soudruha Trockého, který dokázal založit vlastní populární orgán Russkaja gazeta[94]. V dějinách Západu nebyla otázka populárního orgánu tak naléhavá jako u nás. Úroveň mas na Západě stoupala rovnoměrněji zásluhou kulturně osvětové činnosti liberálů. V zemích, jako jsou Čechy, české země, populární orgány existují. Úkolem populárního orgánu je naučit čtenáře rozumět vedoucímu orgánu strany. Jestliže nezaložíme populární orgán, jiné strany si široké vrstvy získají a budou je využívat pro své cíle. Populární orgán nesmí být typem místních novin, ale vzhledem k obtížím s jeho doručováním poštou bude rozšiřován hlavně v Petrohradě. Chce-li petrohradský výbor dosáhnout, aby orgán správně sloužil místním potřebám, musí si zajistit v jeho redakci potřebné místo.
2
Faktická poznámka v souvislosti s komisí při listu VperjodV souvislosti s poznámkou soudruha Tomského o tiskové komisi složené v roce 1906 z dělníků a o tom, že se vůbec neosvědčila, připomínám, že toto prohlášení je věcně nesprávné a že činnost této komise při listu Vperjod[95] (kterou vedl A. A. Bogdanov aj.) byla nesporně užitečná.
3
Návrhy rezolucíPrvní rezoluce
Útřední výbor zakládá v Petrohradu dvoje noviny s jednou redakcí: ústřední orgán a populární list. Petrohradský výbor dostává poradní hlas v redakci ústředního orgánu a rozhodující hlas v populárním orgánu. Ústřední výbor vyhradí v obou novinách určitý počet sloupců, které budou věnovány problematice čistě lokálního významu.
Druhá rezoluce
Petrohradský výbor se usnáší, že bude s oběma listy zakládanými ústředním výborem spolupracovat za podmínek, které ústřední výbor navrhuje, a že se bude snažit ve větší a širší míře sloužit potřebám místní činnosti a podrobněji rozpracovávat celostranickou linii. Protože petrohradský výbor se právem obává, že ústřední výbor nebo jím jmenovaná redakce se může příliš spoléhat na soudruhy internacionalisty, kteří se rozcházejí s bolševismem, že ústřední výbor omezí svobodu a samostatnost soudruhů působících v jednotlivých místech, že jim nezajistí takovou kompetenci, jaká přísluší vedoucím pracovníkům, volí komisi, která zformuluje přesné záruky práv petrohradského výboru v místní rubrice obou listů.
__________________________________
Poznámky:
94 Russkaja gazeta — list vydávaný v letech 1904—1906 v Petrohradu.
95 Vperjod — bolševický dělnický list; řídil jej Lenin a vydávala ilegálně ve Vyborgu redakce listu Proletarij v době od 10. (23.) září 1906 do 19. ledna (1. února) 1908. Vyšlo 20 čísel. Od druhého čísla vycházel jako orgán místních výborů SDDSR; propagoval program SDDSR, vysvětloval taktiku bolševiků a poukazoval na oportunistickou taktiku menševiků a eserů. Podrobně objasňoval vše, co dělníky zajímalo (stávky, boj proti výlukám, otázky odborů, boj rolníků o půdu, hnutí v armádě) a pohotově reagoval na nejdůležitější události mezinárodního dělnického hnuti.
Důležité místo v listu zaujímaly otázky stranického života: vysvětlovala se v něm usnesení V. (londýnského) sjezdu SDDSR a usnesení celoruských, městských a okresních konferencí SDDSR. Vperjod měl úzké spojení s dělnickými čtenáři. Uveřejnil řadu Leninových článků.