Další odklon od demokratismu

Vladimír Iljič Lenin

Další odklon od demokratismu

Narodnici a menševici, kteří redigují list Izvěstija, chtějí, abychom je považovali za socialisty, ale neumějí být ani demokraty. V 68. čísle ze 17. května vyzývají k „opatrnosti“ vůči „heslu částečných nových voleb“. „Poslanci musí být voleni,“ poučují dělníky, „na určité období, například na dva tři měsíce, ale rozhodně ne (!!) na týden, od jednoho shromáždění do druhého.“

Sluší se, aby se oficiální orgán znepokojoval kvůli novým volbám a doporučoval „opatrnost“... v čem? Ve vyslovování nedůvěry mas k tomuto orgánu?

To je první otázka.

Druhá otázka: Nezavazuje nás snad uvědomělý demokratismus zabývat se opatrností při nových volbách (když už si ji klademe) výlučně z hlediska postoje vlastní strany? Tak třeba: my, blok narodniků a menševiků, považujeme naši linii, linii bloku, za správnou z toho a toho důvodu a bolševickou linii za nesprávnou z toho a toho důvodu. Proč se tedy redaktoři při odklonu od demokratismu neodvolávají na postoj vlastní strany a raději podivně argumentují tím, že chyba při volbách je „výjimka“? Cožpak jim nebylo známo, že o „chybě“, jíž je vstup Skobelevů a Černovů do kapitalistické vlády, si dělníci všude myslí a říkají, že to vůbec nebyla „výjimka“?

Třetí otázka: Nemá demokrat, když už chce psát o nových volbách, uvést a zdůraznit zásadu demokracie: právo obyvatelstva kdykoli odvolat kteréhokoli voleného činitele nebo poslance?

Jestlipak si redaktoři listu Izvěstija vzpomenou — pokud ovšem respektují názor zakladatelů vědeckého socialismu Marxe a Engelse — co o tomto právu napsali tito skuteční socialisté?

Pravda, č. 60
31. (18. května) 1917

Podle textu Pravdy