Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
VII. (dubnová) celoruská konference SDDSR(b)
24.-29. dubna (7.-12. května) 1917
4
Projev o návrhu na svolání mezinárodní socialistické konference
25. dubna (8. května)[149]
1
Protokolární zápisNemohu souhlasit se soudruhem Noginem. Myslím, že tu jde o neobyčejně závažný politický fakt, a že proto musíme zahájit energickou kampaň proti ruským, anglickým a francouzským šovinistům, kteří nepřijali Borgbjergův návrh, aby se zúčastnili konference. Nesmíme zapomínat na podstatu a pozadí celé této záležitosti. Přečtu vám doslovné znění Borgbjergova návrhu z listu Rabočaja gazeta a ukážu vám, že se za celou tou komedií s rádoby socialistickou: konferencí skrývá naprosto reálný politický krok německého imperialismu. Němečtí kapitalisté prostřednictvím německých sociálšovinistů navrhují sociálšovinistům všech zemí, aby se sešli na konferenci. A proto musíme rozvinout obrovskou kampaň.
Proč to dělají prostřednictvím socialistů? Protože chtěji balamutit dělnické masy. Páni diplomati jsou mazaní: taková věc se nedá říct rovnou, na to je třeba nastrčit dánského Plechanova. V cizině jsme se mockrát setkali s německými sociálšovinisty a musíme je odhalovat.
(Čte úryvek z 39. čísla listu Rabočaja gazeta z 8. května [25. dubna] 1917.)
„Redaktor ústředního orgánu dánské sociální demokracie Socialdemokraten Borgbjerg odevzdal jménem sjednoceného výboru tří skandinávských dělnických stran (Dánska, Norska a Švédska) výkonnému výboru sovětu dělnických a vojenských zástupců pozvání na mezinárodní socialistickou konferenci, adresované všem socialistickým stranám v Rusku. Soudruh Borgbjerg, který měl díky blízkému sousedství Dánska s Německem možnost navázat spojení s německými sociálními demokraty, především z frakce ‚většiny‘, seznámil přítomně s podmínkami, za nichž by podle názoru německé oficiální sociální demokracie bylo možné uzavřít mír a které její zástupci přinesou s sebou na konferenci.
Jsou to tyto podmínky:
Především prohlašují, že souhlasí s tezemi, které schválili skandinávští a holandští socialisté na konferenci v roce 1915, tj. s uznáním práva národů na sebeurčení, s nutností zřídit mezinárodní rozhodčí soudy a s požadavkem postupného odzbrojení. Dále pak za sebe dodávají, že německá sociální demokracie bude trvat na tom, aby
1. Německo a jeho spojenci vrátili všechna území, která obsadili;
2. byla poskytnuta naprostá svoboda ruské části Polska rozhodnout, zda se prohlásí za nezávislé nebo zda se připojí k Rusku;
3. byla obnovena Belgie jako zcela nezávislý stát;
4. stejně tak byly obnoveny jako nezávislé státy Srbsko, Černá Hora a Rumunsko;
5. Bulharsko dostalo bulharské oblasti Makedonie a Srbsko mělo volný přístup k Jaderskému moři.
Pokud jde o Alsasko-Lotrinsko, byla by tu možná mírová dohoda o úpravě hranic Lotrinska; co se týče poznaňských Poláků, budou Němci požadovat, aby jim byla poskytnuta kulturně národnostní autonomie.“
Ani v nejmenším se tu nedá pochybovat, že je to návrh německé vlády, která nedělá takové kroky přímo, ale potřebuje služby dánských Plechanovů, protože němečtí agenti se k takovým službám nehodí. Proto jsou na světě sociálšovinisté, aby prokazovali takové služby. Naším úkolem je odhalit před celým světem jménem 70 000 dělníků proletářské strany, která se sešla na konferenci, toto zákulisí, jež sociálšovinisté tají. Je třeba uveřejnit podrobnou rezoluci, přeložit ji do cizích jazyků a dát tak náležitou odpověď, aby si tito pánové nedovolovali míchat se do věcí socialistické strany. (Čte návrh rezoluce.)
Dnešní ranní socialistické listy mlčí. Moc dobře vědí, kde je zakopaný pes. Vědí, že mlčet je zlato. Pouze Rabočaja gazeta uveřejňuje článek bez jakéhokoli hodnocení: na jedné straně si prý nelze nepřiznat, kdežto na druhé straně je třeba uznat...
Právě ruská vláda by neměla pochybovat, že je to skutečně agent německé vlády.
Když do nás tihle pánové neustále hučí o osvobozeni Alsaska-Lotrinska, měli bychom jim připomenout, že tu jde prostě o kapsu, protože je tam obrovské bohatství a němečtí kapitalisté se rvou s francouzskými o to, kdo si víc naloupí. Jim se hodí, když Plechanovové říkají, že osvobození Alsaska-Lotrinska je svatá věc. Proto když němečtí sociálšovinisté mluví o mírové úpravě hranic Alsaska-Lotrinska, je tím třeba rozumět mírové rozděleni naloupené kořisti mezi francouzské a německé imperialisty.
Musím ještě něco doplnit: zapomněl jsem upozornit na to, že němečtí představitelé „centrismu“ — Kautsky, Haase a Ledebour — souhlasili s účastí na této konferenci. Je to pro ně nesmírně zahanbující fakt. Angličtí a francouzští socialisté se této konference nezúčastní. Svědčí to o tom, že angličtí a francouzští šovinisté, tito rádobysocialisté, jsou v ve skutečnosti buržoazní agenti, protože napomáhají pokračování v imperialistické válce i přes obrovské úsilí které vyvíjí Borgbjergovým prostřednictvím německá socialistická většina, neboť německá vláda Borgbjergovými ústy nepochybně říká: Situace je taková, že vám musím odevzdat vaši kořist (německé kolonie v Africe). Potvrzuje to skutečnost, že Německo je v naprosto zoufalé situaci, že je beznadějné vést teď tuto válku, že země je na pokraji zkázy. Proto říkají, že jsou ochotni odevzdat skoro celou kořist, neboť se při tom přece jen snaží něco urvat. Diplomati se spolu dovedou výborně dorozumět a buržoazní listy, když píšou o zahraničních záležitostech, ohlupují lid frázemi.
Je nepochybné, že když angličtí a francouzští sociálšovinisté prohlásili, že na konferenci nepůjdou, věděli už všechno; zašli si na své ministerstvo zahraničních věcí a tam jim řekli: Takhle vypadá zákulisí a my nechceme, abyste tam chodili. Jedině takhle to bylo.
Uvidíme, jestli ruští vojáci dostanou tuto rezoluci — a to by se myslím mělo jménem 70 000 členů naší strany udělat — pak začnou skutečně chápat celou tu lumpárnu, která se před nimi tajila. Pak pochopí, že Německo už nemůže vést dobyvačnou válku a že jde jen o to, aby Německo bylo zdeptáno a úplně vypleněno. Nelze popírat, že Borgbjerg je agent německé vlády.
Proto si, soudružky a soudruzi, myslím, že musíme tuhle komedii se socialistickou konferencí demaskovat. Všechny tyhle konference nejsou nic jiného než komedie, které zastírají paktování diplomatů za zády lidových mas. Musíme jednou provždy říct pravdu tak, aby ji slyšeli vojáci na frontě a dělníci všech zemí. A právě naše kampaň kolem takovýchto návrhů bude jednak vysvětlením naší proletářské linie a jednak takovou masovou akcí, jaká tu ještě nebyla. Proto bych vás prosil, abyste tento manifest pokud možno schválili, doporučili ho výkonnému výboru, přeložili do cizích jazyků a zítra uveřejnili v Pravdě.[150]
Poprvé otištěno roku 1921
Sobranije sočiněnij N. Lenina
(V. Uljanova), sv. XIV, část IIPodle protokolárního zápisu
psaného na stroji
2
Varianta protokolárního zápisuNesouhlasím s předcházejícím řečníkem.
Borgbjergův návrh je neobyčejně závažný politický fakt, a proto musíme odhalovat sociálšovinisty a rozvinout politickou kampaň. Angličtí a francouzští „socialisté“ Borgbjergův návrh odmítli. Angličtí a francouzští Plechanovové se této konference nezúčastní. Borgbjergovy návrhy jsou komedie. Borgbjergovým prostřednictvím předkládají němečtí sociálšovinisté své mírové podmínky. Dělají to prostřednictvím socialisty, aby tím zamaskovali své sociálšovinistické intriky. Je to třeba demaskovat, aby je přešla chuť obracet se na socialistické strany.
Ani v nejmenším se nedá pochybovat, že to je návrh německé vlády, která jedná prostřednictvím svých sociálšovinistů. To ona organizuje tuto konferenci... Sama se do toho nemůže otevřeně pustit, tak to dělá prostřednictvím svých Plechanovů. Tímto diplomatickým krokem se německá vláda zbavuje odpovědnosti a zároveň jejich prostřednictvím propaguje svá tajná přání. Přečtu vám, co píše o Borgbjergovi jeden zahraniční list: „Německý císař chce prostřednictvím dánského sociálšovinisty svolat ve svém zájmu mírovou konferenci.“ Je jasné, že Borgbjergův návrh je obyčejné šarlatánství a podvod. Dále tu máme zprávu listu Rabočaja gazeta. (Čte zprávu listu Rabočaja gazeta z 25. dubna 1917.) Je tedy nepochybné, že to je návrh německé vlády. Takhle se to dělá. Naším úkolem je toto zákulisí před celým světem odhalit, tj. vypracovat podrobnou rezoluci, přeložit ji do několika jazyků a uveřejnit ve všech listech. Předkládám návrh této. rezoluce.
Je zajímavé, že kapitalistické listy diplomaticky mlčí. Znají přísloví: Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Buržoazní listy vědí, kde je zakopaný pes. Listy jako Rabočaja gazeta jsou bezradné. Pouze Jedinstvo píše, že Borgbjerg je agent německé vlády. Ale když tamtéž uvádí, že ani angličtí a francouzští sociálšovinisté, ani ruští Plechanovové na tuto konferenci v žádném případě nepůjdou, demaskuje tím zároveň anglickou, francouzskou a ruskou vládu, které vědí, že Německo je skutečně v těžké situaci, a chtějí se na jeho účet přiživit. My musíme tuto převlékací komedii demaskovat. Musíme říct, jak se tyhle věci dělají: Bethmann-Hollweg jede k Vilémovi, Vilém povolává Scheidemanna, Scheidemann jede do Dánska, a nakonec jede Borgbjerg do Ruska s mírovými podmínkami. (Čte rezoluci.)
Trier je dánský marxista. Dánsko je maloburžoazní země. Její buržoazie na válce zbohatla a nenávidí dělníky. Vůdci většiny dánské sociální demokracie jsou jedni z nejoportunističtějších v Evropě. Jasně dokázali, že jsou skuteční sociálšovinisté. A my musíme být spravedliví a říct o Borgbjergovi totéž, co říkáme o Plechanovovi. Když na nás vykřikují bombastické fráze o Alsasku-Lotrinsku, musíme mít na paměti, že se to týká především kapsy. Ve skutečnosti jde o neobyčejně bohatá ložiska rudy. Jde o prospěch, o mírové rozdělení kořisti mezi německé a francouzské kapitalisty. Dánští internacionalisté to odmítli. Zapomněl jsem uvést, že kautskisté souhlasili s účastí na konferenci, to je třeba demaskovat. V návrhu zprostředkovaném Borgbjergem se říká, že němečtí kapitalisté se handrkují, protože si nedovedou udržet to, co získali. Německo je v zoufalé situaci, je na pokraji zkázy. A němečtí kapitalisté teď ještě doufají, že si aspoň něco udrží. Diplomaté jsou spolu v úzkém spojení, všechno je jim jasné, všechno vědí. Jenom lidu se takové věci neříkají. Angličtí a francouzští šovinisté odmítli účastnit se konference, protože dobře znali skutečnou situaci. Však se taky nadarmo nestali ministry. Teď jde o to deptat a drancovat Německo, protože už nemůže dělat dobyvačnou politiku. Borgbjerg je agent německého imperialismu. Pokud vojáci dostanou tuto rezoluci, pak pochopí, že teď jde o to, aby Německo bylo úplně zdeptáno. Konference jsou komedie, na které se sjíždějí sociálšovinističtí diplomaté. V jedné místnosti je konference, a v sousední se bude dělit Alsasko-Lotrinsko. Musíme jednou provždy říct o konferencích pravdu, abychom lidu otevřeli oči. Když tento manifest schválíme, otiskneme, přeložíme do cizích jazyků a rozšíříme mezi dělníky a vojáky, pak pochopí, jaká je skutečná situace. Bude to ta nejopravdovější kampaň, bude to objasnění proletářské linie.
Poprvé otištěno roku 1958
v knize Sedmaja (Aprelskaja)
Vserossijskaja konferencüa RSDRP(b).
Petrogradskaja obščegorodskaja
konferetwja RSDRP(b).
Aprel 1917. ProtokolyPodle textu knihy
3
Novinová zprávaPozvání na konferenci je adresováno všem socialistickým stranám v Rusku, tedy i naší straně, a proto nemůžeme přejít tuto skutečnost mezinárodního významu mlčením. Sociálšovinisté všech válčících zemí jednají jako neoficiální zástupci svých vlád a vládnoucích tříd — řekl soudruh Lenin.
Německá vláda je pod tlakem vnitřního vření ochotna vzdát se části anektovaných území a Borgbjerg je jejím diplomatickým zástupcem. S německými ani se skandinávskými dělníky nemá nic společného (zastupuje Stauningovu stranu, z níž skupina marxistů vedená soudruhem Trierem vystoupila, když Stauning vstoupil do buržoazní vlády). Konference sociálpatriotických většin je pro německé vládnoucí kruhy vhodnou příležitostí k tomu, aby se pokusili dohodnout s dravci z druhého tábora.
Sociálpatrioti, kteří se podíleli na hanebné válce, jak se vyjádřil soudruh Nogin, se chtějí podílet i na jejím hanebném ukončení. Imperialisté Trojdohody však tento návrh odmítli, což jasně dokazuje jejich dobyvačné snahy. A toho musí revoluční sociální demokracie využít pro své zájmy tak, že odhalí podvod obou táborů. Strana, která sdružuje přes 70 000 dělníků, musí dělníky-internacionalisty všech zemí před tímto podvodem varovat.
Pravda, č. 41
9. května (26. dubna) 1917Podle textu Pravdy
__________________________________
Poznámky:
149 V dubnu 1917 jednal výkonný výbor petrohradského sovětu několikrát o svolání mezinárodní konference socialistů válčících a neutrálních zemí a navrhoval, že svolá tuto konferenci z vlastní iniciativy. V druhé polovině dubna přijel do Petrohradu dánský sociální demokrat Borgbjerg, který byl ve spojení s německými sociálšovinisty, a jménem sjednoceného výboru dělnických stran Dánska, Norska a Švédska (sociálpatriotické většiny těchto stran) vyzval socialistické strany v Rusku, aby se zúčastnily konference o uzavření míru, která se měla konat v květnu 1917 ve Stockholmu.
23. dubna (6. května) přednesl Borgbjerg na zasedání výkonného výboru petrohradského sovětu referát, v němž otevřeně prohlásil, že německá vláda „souhlasí“ s mírovými podmínkami, které na socialistické konferenci předloží německá sociální demokracie. 25. dubna (8. května) vyslechl výkonný výbor vyjádření jednotlivých skupin ve straně k této otázce. Bolševici přečetli Rezoluci k Borgbjergovu návrhu, kterou téhož dne schválila dubnová konference; k nim se připojili zástupci polské a lotyšské sociální demokracie. Lenin považoval účast na této konferenci za naprostou zradu internacionalismu. Dubnová konference se rozhodně vyslovila proti účasti a Borgbjerga demaskovala jako agenta německého imperialismu. Trudovici, bundovci a menševici se vyslovili pro účast na konferenci. Byla schválena menševická rezoluce, v níž výkonný výbor prohlásil, že svolá konferenci z vlastní iniciativy a že k tomu vytvoří zvláštní komisi. Plenární zasedání sovětu toto rozhodnutí schválilo.
Angličtí, francouzští a belgičtí socialisté většiny odmítli zúčastnit se konference, protože anglická a francouzská vláda chtěla válčit až do úplného vítězství nad Německem. S účastí na konferenci souhlasili centristé: za Francii skupina J. Longueta a za Německo Nezávislá sociálně demokratická strana v čele s K. Kautským, H. Haasem a G. Ledebourem.
Spartakovci, kteří si jako součást Nezávislé strany zachovali svou organizační samostatnost, odmítli účastnit se konference společně se sociálimperialisty. Prohlášení o tom učinil svým jménem i jménem K. Liebknechta a R. Luxemburgové, kteří byli ve vězení, F. Mehring.
Konference ve Stockholmu se nekonala, protože část delegátů nedostala od svých vlád pasy a část odmítla zasedat společně se zástupci zemí, které vedou proti jejich státu válku.
150 Návrh manifestu strany o konferenci stran II. internacionály ve Stockholmu, o němž se zde a níže Lenin zmiňuje, se mezi materiály dubnové konference nedochoval. Část z něho byla patrně začleněna do textu Leninovy Rezoluce k Borgbjergovu návrhu.