Zabloudili za bílého dne

Vladimír Iljič Lenin

Zabloudili za bílého dne

V 1. čísle bundovského bulletinu^[62] (září 1916) v dopisu bundovce z Petrohradu, datovaném 26. 2. 1916, čteme:

"Akceptovat heslo obrany je pro nás mnohonásobně těžší proto, že my přece nemůžeme v žádném případě mlčet o polské otázce, jako to dosud dělají naši ruští soudruzi." (Nezapomínejme, že "soudruhy" tohoto pána jsou Potresov a spol.) "A okolnost, že dokonce ani obranáři mezi námi nechtějí uplatňovat vůči Rusku heslo ‚bez anexí', je v očích lidí, kteří dnes obranu psychologicky neakceptují, silným argumentem proti obraně, neboť se ironicky plají: A co vlastně bráníte? Avšak myšlenku nezávislosti Polska uznávají nejvyšší kruhy."

(Není jasné, které.)

Když jsme v rezoluci z roku 1915 prohlásili, že v Bundu převládá germanofilský šovinismus^[a], zmohli se pánové Kosovskij a spol. ve své odpovědi jen na nadávky. Teď však naše prohlášení potvrzuje jejich kolega v jejich vlastním orgánu! Vždyť nechtějí-li "obranáři" z Bundu uplatňovat "vůči Rusku" (všimněte si, o Německu ani slovo!) heslo "bez anexí", čím se to pak vlastně liší od germanofilského šovinismu?

Kdyby bundovci chtěli a dovedli uvažovat, viděli by, že v otázce anexí zabloudili. Východisko z bloudění a zmatku je jediné: akceptovat náš program, který jsme vyložili již v roce 1913^[b]. To znamená, že chtějí-li socialisté a demokraté utlačovaných národů uváženě a poctivě uskutečňovat politiku odmítání anexí, musí v celé své propagandě a agitaci označovat za padouchy ty socialisty utlačujících národů (ať jde o Velkorusy, či Němce, Poláky vůči Ukrajincům atd.), kteří důsledně a bezvýhradně neprosazují svobodu oddělení těch národů, jež jsou utlačovány (nebo násilně udržovány ve státním svazku) jejich vlastním národem.

Jestliže bundovci neakceptují a nebudou akceptovat tento závěr, pak jedině proto, že si nechtějí pohněvat Potresovy v Rusku, Legieny, Südekumy či dokonce Ledeboury (Ledebour je proti svobodě oddělení Alsaska-Lotrinska) v Německu, nacionalisty, správněji řečeno sociálšovinisty v Polsku atd.

Důvod vskutku závažný, jen co je pravda!

Napsáno v září a říjnu 1916
Poprvé otištěno roku 1931
v publikaci Leninskij sbornik XVII

Podle rukopisu

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Viz Sebrané spisy 26, Praha 1986, s. 190. Red.

b Viz Sebrané spisy 24, Praha 1985, s. 252-258. Red.

62 Jde o bulletin zahraničního výboru Bundu, který navazoval na Informacionnyj listok zagraničnoj organizacii Bunda; vycházel v Ženevě. Zaujímal sociálšovinistické stanovisko. Celkem vyšla dvě čísla: č. 1 v září a č. 2 v prosinci 1916. Dopis z Ruska, který zde Lenin cituje, byl uveřejněn bez podpisu v 1. čísle; podrobně je rozebírán v článku Čcheidzeho frakce a její úloha.