V. I. Lenin
Recenze
Obchodní a průmyslové Rusko.
Informativní příručka pro obchodníky a továrníky.
Sestaveno za redakce A. A. Blaua, přednosty statistického oddělení
odboru pro obchod a manufakturu, Petrohrad 1899. Cena 10 rublů
Vydavatelé tohoto tlustospisu chtěli „zaplnit mezeru v naší ekonomické literatuře“ (s. 1), totiž shromáždit současně jednak adresy obchodních a průmyslových podniků z celého Ruska, jednak údaje „o stavu jednotlivých průmyslových odvětví“. Proti takovému spojení informativního a vědeckého statistického materiálu by se nedalo nic namítat, kdyby byl obojí materiál dostatečně úplný. Bohužel v uvedené publikaci však adresní materiál zcela převažuje nad statistickým, který je jednak neúplný, jednak velmi nedostatečně zpracovaný. Proti dřívějším publikacím stejného typu má tato publikace především ten nedostatek, že neuvádí statistické údaje o každém závodu a podniku, který je do seznamu zařazen. V důsledku toho ztrácí seznam závodů a podniků, který má 2703 velkých sloupců tištěných nejdrobnějším písmem, veškerou vědeckou hodnotu. A při chaotičnosti naší statistiky obchodu a průmyslu jsou údaje o každém jednotlivém závodu a podniku neobyčejně důležité, neboť naše oficiální statistické instituce nikdy tyto údaje alespoň trochu obstojně nezpracují, a uveřejňují vždy jen souhrnné údaje, v nichž je zahrnut jak materiál relativně spolehlivý, tak i absolutně nespolehlivý. Hned si ukážeme, že to platí i o posuzované publikaci; nejdříve si však povšimněme, jak originálně její autoři postupují. V adresáři závodů a podniků v každém výrobním odvětví uvádějí počet podniků a jejich celkový obrat jedině pro celé Rusko; vypočítávají průměrný obrat jednoho podniku v každém výrobním odvětví a odlišují zvláštní značkou podniky, které mají obrat vyšší a nižší, než je tento průměr. Bylo by daleko účelnější (když už se nedaly otisknout údaje o každém podniku zvlášť) vymezit několik kategorií závodů a podniků stejných pro všechna odvětví obchodu a průmyslu (podle výše obratu, podle množství dělníků, podle druhu pohonu apod.) a rozdělit všechny podniky do těchto kategorií. Pak by bylo alespoň možné posoudit, jak úplný a srovnatelný je materiál z různých gubernií a z různých výrobních odvětví. Pokud jde například o statistiku továren a závodů, stačí si přečíst fenomenálně mlhavou definici tohoto pojmu na první straně této publikace (pozn.) a prolistovat si seznamy továrníků z některých výrobních odvětví, abychom se přesvědčili, jak nesourodý je statistický materiál uváděný v knize. Proto musíme brát souhrnné statistické údaje o továrnách a závodech, které se uvádějí v I. oddílu 1. části Obchodního a průmyslového Ruska (Historicko-statistický přehled průmyslu a obchodu v Rusku) s velkou rezervou. Dočteme se tam, že v roce 1896 (zčásti v r. 1895) bylo v celé Ruské říši 38 401 továren s objemem výroby v hodnotě 2 745 000 000 rublů, s 1 742 181 dělníky; v tom jsou započítány všechny podniky, které odvádějí i neodvádějí spotřební daň, i podniky báňské a hutní. Domníváme se, že toto číslo nemůžeme bez důkladného ověření srovnávat s údaji naší statistiky továren a závodů za uplynulá léta. V roce 1896 byla registrována celá řada výrobních odvětví, která se dříve (před rokem 1894/95) k „továrním“ nepočítala: pekárny, rybolov[28], jatky, tiskárny a litografie atd. atd. Uvádí se, že objem výroby všech báňských a hutních podniků v Ruské říši činil 614 000 000 rublů; k tomuto číslu se dospělo originálním způsobem, o němž se dovídáme jen to, že hodnota surového železa se patrně opakuje v hodnotě železa a ocele. Naproti tomu je počet dělníků uváděných v celém báňském hutním průmyslu patrně nižší než ve skutečnosti: v roce 1895/96 je jich uváděno 505 000. Je to buď chyba, nebo je hodně báňských podniků vynecháno. Z čísel rozptýlených v knize vyplývá, že dokonce jen v některých odvětvích této skupiny dosahuje počet dělníků 474 000, nepočítaje v to horníky v kamenouhelných dolech (asi 53 000), v solných dolech (asi 20 000), dělníky v kamenolomech (asi 10 000) a v některých jiných těžebních odvětvích (asi 20 000). V roce 1890 pracovalo v báňském a hutním průmyslu celé Ruské říše přes 505 000 dělníků a právě tato odvětví se od té doby mimořádně rozrostla. Například v pěti výrobních odvětvích této skupiny, o nichž jsou v textu knihy uváděny historickostatistické údaje (výroba surového železa, výroba drátu, strojírenství, výrobky ze zlata a mědi), bylo v roce 1890 celkem 908 závodů s objemem výroby v hodnotě 77 miliónů rublů a s 69 000 dělníky, kdežto v roce 1896 již 1444 závodů s objemem výroby v hodnotě 221,5 miliónu rublů a se 147 000 dělníky. Shrneme-li všechny historickostatistické údaje roztroušené v knize, které bohužel nezahrnují všechna výrobní odvětví, nýbrž jen některá (zpracování bavlny, chemická výroba a více než 45 jiných výrobních odvětví), získáme takové údaje o celé Ruské říši. V roce 1890 bylo 19 639 továren a závodů s objemem výroby v hodnotě 929 miliónů rublů a s 721 000 dělníky, kdežto v roce 1896 celkem 19 162 továren a závodů s objemem výroby v hodnotě 1 708 miliónů rublů a s 985 000 dělníky; připojíme-li k tomu dvě odvětví podléhající spotřební dani, tj. průmysl cukrovarnický a lihovarnický (1890/91 měl 116 000 dělníků; 1895/96 měl 123 000 dělníků), dojdeme k číslu 837 000 dělníků a 1108 000 dělníků, což znamená přírůstek téměř o třetinu za šest let. Poznamenejme, že pokles počtu továren souvisí s rozdílným způsobem registrace mlýnů: v roce 1890 se mezi továrny dostalo 7003 mlýnů (156 miliónů rublů, 29 638 dělníků), kdežto v roce 1896 už jen 4379 mlýnů (272 miliónů rublů, 37 954 dělníků).
Takové jsou tedy údaje, které můžeme získat z posuzované publikace a které nám dovolují udělat si jakous takous představu o průmyslovém vzestupu Ruska v 90. letech. Podrobněji budeme moci tuto otázku rozebrat tehdy, až budou uveřejněny úplné statistické údaje za rok 1896.
Napsáno před 21. únorem
(5. březnem) 1899
Otištěno v březnu 1899
v časopise Načalo. č. 3
Podepsán: V l. I l j i nPodle textu časopisu __________________________________
Poznámky:
28 V ruštině toňa — loviště. Zde je míněn rybolov jako výrobní odvětví.