Lev Trockij

Dopis pracujícím SSSR

(1929)

Napsáno: 29. března 1929
Vyšlo v: Bulletin opozice č. 1-2 (červenec 1929)
Online Version: Marxistický Internetový Archív (marxists.org) 2010;
Překlad: Lenka Světlá (z ruštiny)
Převod do HTML: Karol Bóna

Drazí soudruzi!

Píši vám, abych vám ještě jednou řekl, že Stalinové, Jaroslavští a spol. vás klamou. Říkají vám, že jsem se obrátil na buržoasní tisk, abych vedl boj proti sovětské republice, při jejímž zakládání a ochraně jsem pracoval ruku v ruce s Leninem. Klamou vás. Obrátil jsem se na buržoasní tisk, abych hájil zájmy sovětské republiky proti lži, zákeřnosti a věrolomnosti Stalina a spol.

Vyzývají vás, abyste odsoudili mé články. Četli jste je? Ne, nečetli. Dají vám lživý, zfalšovaný překlad jednotlivých nevelkých úryvků. Mé články vyšly v ruštině jako samostatná brožura stejně tak, jak jsem je psal. Požadujte, aby je Stalin přetiskl bez zkracování a úprav! Neodváží se. Nejvíc ze všeho se bojí pravdy. Zde chci vyložit základní obsah svých článků.

1. V nařízení GPU o mém vypovězení se píše, že vedu přípravu ozbrojeného boje proti sovětské republice. V „Pravdě“ byla slova o ozbrojeném boji vypuštěna. Proč? Proč se Stalin neodhodlal v Pravdě (č. 41 z 19. února 1929) opakovat to, co bylo napsáno v nařízení GPU. Protože věděl, že mu nikdo neuvěří. Po událostech s wranglerovským důstojníkem, po odhalení agenta – provokatéra, poslaného Stalinem k opozičníkům s návrhem vojenského spiknutí, po tom všem nikdo neuvěří, že bolševici-leninisté, přející si přesvědčit stranu o správnosti svých názorů, připravují ozbrojený boj. Proto se Stalin neodvážil otisknout v „Pravdě“ to, co bylo řečeno v nařízení GPU z 18. ledna. Ale proč v takovém případě bylo třeba zahrnout tuto zjevnou lež do nařízení GPU. Ne pro SSSR, ale pro Evropu a pro celý svět. Přes agenturu TASS Stalin systematicky každodenně spolupracuje s buržoasním tiskem celého světa a rozšiřuje svoje klevety proti bolševikům-leninistům. Stalin nemohl vysvětlit vypovězení a nespočetná zatýkání jinak než poukazem na přípravu ozbrojeného boje ze strany opozice. Touto nesmírnou lží způsobil sovětské republice velkou škodu. Všechen buržoasní tisk hovořil o tom, že Trockij, Rakovskij, Smilga, Radek, I. N. Smirnov, Běloborodov, Muralov, Mračkovskij a mnozí další, kteří budovali republiku a bránili ji, nyní připravují ozbrojený boj proti sovětské vlasti. Je jasné, jak musí taková lež oslabit sovětskou republiku v očích celého světa! Aby ospravedlnil represe, je Stalin nucen sestavovat obludné legendy, které působí mnohé škody sovětské vlasti. Proto jsem považoval za nutné vystoupit v buržoasním tisku a říct celému světu: není pravda, že se opozice chystá vést ozbrojený boj se sovětskou vlastí. Opozice vedla a bude vést nemilosrdný boj za sovětskou vlast se všemi jejími nepřáteli. Toto mé prohlášení bylo otištěno v desítkách milionů kopií v jazycích celého světa. Slouží k upevnění sovětské republiky. Stalin chce posílit své postavení a oslabuje sovětskou republiku. Já chci posílit sovětskou republiku, odhalujíc lež stalinistů.

2. Stalin a jeho tisk už dlouho rozšiřují po světě zvěsti, že jsem prohlásil, že se sovětská republika stala buržoasním státem, že proletářská vlast zahynula apod. V Rusku mnozí pracující vědí, že to je zlovolná pomluva, že je založena na zfalšovaných citacích. Odhalil jsem tuto lež desítky krát v dopisech, které se předávaly z rukou do rukou. Světový buržoasní tisk však tomu věří nebo se tváří, že tomu věří. Všechny zfalšované stalinské citáty se procházejí po stránkách novin celého světa, jako důkaz toho, že Trockij přiznal nevyhnutelnost záhuby sovětské vlasti. Díky ohromnému zájmu světového veřejného mínění, především všech širokých lidových mas, o to, co se děje v sovětské republice, byly buržoasní noviny, vedené svými tržními zájmy, starostí o náklad, tlakem čtenářů, nuceny otisknout mé články. V oněch článcích jsem celému světu řekl, že sovětská vlast, nehledě na nesprávnou politiku stalinského vedení, má hluboké kořeny v masách, je velmi silná a přežije své nepřátele.

Nesmíme zapomínat, že převážná většina pracujících v Evropě, především v Americe, čtou buržoasní tisk. Dal jsem si podmínku, že se mé články musí otisknout bez jakýchkoliv úprav. Pravda, jednotlivé noviny v některých zemích porušili tuto podmínku, ale většina ji splnila. V každém případě byly všechny noviny nucené otisknout, že navzdory lžím a pomluvám stalinistů, je Trockij přesvědčen o hluboké vnitřní síle sovětského režimu a pevně věří, že se dělníkům podaří pokojnými prostředky změnit současnou lživou politiku ÚV.

Na jaře 1917 využil Lenin, zavřený ve švýcarské kleci, „plombovaný“ vagón Hohenzollernů, aby se dostal k ruským dělníkům. Šovinistický tisk pronásledoval Iljiče, nazýval jej nejinak než německý žoldák a Herr Lenin. Thermidoriánci zavřený do klece Konstantinopole jsem použil plombovaný vagón buržoasního tisku, abych řekl celému světu pravdu. Ve své bezuzdnosti představuje hloupé štvaní stalinistů proti Mr. Trockému samo o sobě jen opakování buržoasního a eserského štvaní proti „Herr Leninovi“. Spolu s Leninem se s klidným nadhledem stavím k veřejnému mínění měšťanů a úředníků, jejichž duši odráží Stalin.

3. Ve svých článcích, zkažených a zfalšovaných Jaroslavským, jsem napsal, jak, proč a za jakých podmínek mě vypověděli ze SSSR. Stalinisté rozšiřují v evropském tisku zvěsti o tom, že mě vyslali do zahraničí po mé vůli. Odhalil jsem tuto lež. Napsal jsem, jak mě vyslali za hranice násilím, cestou předběžné dohody Stalina s tureckou policií. I zde jsem nejednal jen v zájmu ohrazení se před pomluvami, ale především v zájmu sovětské republiky. Pokud by se opozičníci snažili opouštět hranice Sovětského svazu, bylo by to celým světem chápáno tak, jako bychom považovali postavení sovětské vlády za beznadějné. Mezitím o tom není ani řeči. Stalinská politika nezpůsobila hrozné rány jen čínské revoluci, anglickému dělnickému hnutí a celé Kominterně, ale i vnitřní stabilitě sovětského režimu. O tom není sporu. Věc však není beznadějná. Opozice se v žádném případě nechystá utíkat ze sovětské republiky. Já jsem kategoricky odmítl odjet do zahraničí a navrhl jsem, aby mě zavřeli do vězení. Stalinisté se neodvážili přistoupit k tomuto prostředku, báli se, že se dělníci budou vytrvale dožadovat mého osvobození. Dali přednost dohodě s tureckou policií a za donucení mě usídlili v Konstantinopoli. To jsem vyložil celému světu. Každý myslící dělník řekne, že jestli Stalin prostřednictvím TASS každý den krmí buržoasní tisk pomluvami proti opozici, byl jsem nucen vystoupit, abych tyto pomluvy vyvrátil.

4. V desítkách milionů výtisků jsem řekl celému světu, že mě nevyhnali ruští dělníci, ruští rolníci, rudoarmějci, ti, se kterými jsme dobyli moc a bojovali bok po boku na všech frontách občanské války – mě vyhnali aparátčíci, kteří dostali do svých rukou moc a přetvořili se v byrokratickou kastu, která je svázaná vzájemným ručením. Abych bránil Říjnovou revoluci, sovětskou republiku a revoluční jméno bolševiků-leninistů, řekl jsem celému světu pravdu o Stalinovi a stalinistech. Ještě jednou připomenu, že Lenin ve své dobře promyšlené „Závěti“ nazval Stalina neloajálním. Toto slovo znají všechny jazyky na světě. Značí nepoctivého nebo nečestného člověka, který se při svých činech řídí špatnými pohnutkami, člověka, kterému nelze důvěřovat. Vizte, jak Lenin popsal Stalina, a znovu vidíme, jak pravdivé bylo Leninovo varování. Pro revolucionáře neexistuje větší zločin než obelstít svou stranu, otrávit lží vědomí dělnické třídy. V tom zatím spočívá Stalinova hlavní činnost. Klame Kominternu a světovou dělnickou třídu, když připisuje opozici kontrarevoluční záměry a činnost proti sovětské vlasti. Zejména kvůli vnitřním sklonům k takovému způsobu jednání nazval Lenin Stalina neloajálním, zejména proto vyzval stranu, aby sesadila Stalina z jeho postu. Tím nutnější je teď, po všem, co se stalo, objasnit před očima celého světa, v čem se projevila neloajálnost, tj. nepoctivost a nečestnost Stalina vůči opozici.

5. Pomlouvači (Jaroslavskij a další Stalinovi agenti) vynášejí zvěsti o původu amerických dolarů. Za jiných podmínek by sotva stálo za to zabývat s takovým odpadem. Ten nejzlobnější buržoasní tisk s radostí rozmazává Jaroslavského špínu. Abych nezanechal žádné nejasnosti, povím i o dolarech.

Své články jsem předal americké tiskové agentuře v Paříži. Takovým agenturám jsme Lenin a já desítky krát poskytovali rozhovory a psaný výklad našich názorů na ty či ony otázky. Díky mému vypovězení a jeho tajným okolnostem byl zájem o onu věc po celém světě ohromný. Agentura mohla počítat s dobrým výdělkem. Nabídla mi polovinu svého zisku. Já jsem odpověděl, že si osobně nevezmu ani halíř, ale že agentura bude povinná předat podle mých pokynů polovinu svého zisku a že za tyto peníze nechám vydat v ruštině a v cizích jazycích celou řadu Leninových spisů (jeho projevy, články, dopisy), které jsou v sovětské republice zakázány stalinskou cenzurou. Rovněž tak za tyto peníze vydám celou řadu důležitých stranických dokumentů (protokoly konferencí, sjezdů, dopisy, články atd.), které jsou před stranou skryty jen proto, že jasně ukazují Stalinovu teoretickou a politickou neschopnost. To je ta „kontrarevoluční“ (slovy Stalina a Jaroslavského) literatura, kterou se chystám vydat. Přesný výkaz na to využitých sum peněz bude, až přijde čas zveřejněn. Každý dělník řekne, že je nesrovnatelně lepší za peníze, získané od buržoasie jako náhodný poplatek, vydat Leninovy spisy, než za peníze, vybrané od ruských dělníků a rolníků, šířit pomluvy na bolševiky-leninisty. Nezapomínejte, soudruzi: Leninova „Závěť“ zůstává v SSSR stále kontrarevolučním dokumentem, za jejíž šíření se zatýká a posílá do vyhnanství. A to není náhoda. Stalin vede boj proti leninismu v mezinárodním měřítku. Na světě nezůstala téměř žádná země, kde by v čele komunistické strany dnes stáli ti revolucionáři, kteří ji vedli za Lenina. Téměř všichni byli vyloučeni z Komunistické internacionály. Lenin vedl první čtyři kongresy Kominterny. Na čtvrtém kongresu (1922) si Lenin napůl se mnou rozdělil zprávu o nové ekonomické politice a perspektivách mezinárodní revoluce. Po Leninově smrti byli téměř všichni účastníci, v každém případě všichni vlivní účastníci prvních čtyřech kongresů bez výjimky vyloučeni z Kominterny. V čele komunistických stran všude stojí noví, náhodní lidé, kteří včera přišli z tábora protivníků a nepřátel. Aby mohli vést protileninskou politiku, museli v první řadě svrhnout leninské vedení. Stalin to udělal, přičemž se opíral o byrokracii, nové maloburžoasní kruhy, státní aparát, GPU, materiální prostředky vlády. Nebylo to provedeno jen v SSSR, ale i v Německu, ve Francii, v Itálii, v Belgii, ve Spojených státech, ve Skandinávii, jedním slovem, téměř ve všech zemích bez výjimky. Jen slepý nemůže vidět smysl té skutečnosti, že Leninovi nejbližší spolupracovníci a spolubojovníci ve VKS a v celé Kominterně, všichni členové a vůdci komunistických stran v první složitá léta, všichni členové a vůdci prvních čtyřech kongresů byli téměř do jednoho odvoláni z funkcí, pomluveni a vyloučeni. Tento zuřivý boj s leninským vedením stalinisté potřebují, aby prováděli protileninskou politiku.

Když potírali bolševiky-leninisty, chlácholili stranu tím, že od nynějška bude jednotná. Víte, že strana je nyní rozeklaná více než kdy předtím. A to ještě není konec. Na cestě stalinismu není spasení. Je možné vést jen důsledně thermidoriánskou politiku, nebo leninskou politiku. Centristická pozice Stalina nevyhnutelně vede k nakupení velkých hospodářských a politických problémů a trvalé porážce a zničení strany.

Ještě není pozdě změnit kurz. Je nutné ostře změnit politiku a stranický režim v duchu platformy opozice. Je nutné zastavit ostudné pronásledování dobrých revolucionářů – leninistů ve VKS a na celém světě. Je nutné obnovit leninské vedení. Je nutné odsoudit a vykořenit neloajální, tj. nepoctivé a nečestné metody stalinistického aparátu. Opozice je připravená pomoci všemi silami proletářskému jádru strany vyplnit tento zásadní úkol. Zuřivé štvaní, zuřivé pomlouvání a státní represe nemohou zkalit náš vztah k Říjnové revoluci nebo k mezinárodní straně Lenina. Oběma zůstaneme věrní až do konce – ve stalinistických vězeních, ve vyhnanství i v exilu.

S bolševickým pozdravem,
L. Trockij
29. března 1929, Konstantinopol

Lev Trockij

Dopis pracujícím SSSR

(1929)

Zpět na českou sekci │ Zpět na Trockého archív