Marxistický internetový archiv - Česká sekceLev Trockij
Kam spěje Anglie?
Předmluva
(Napsaná L. D. Trockým pro americké vydání této knihy)Tato práce je věnována budoucím osudům Anglie, ale může zajímat i amerického čtenáře. Jednak proto, že Anglie zaujímá tuze velké místo ve světě, jednak proto, že Velká Británie a Spojené státy jsou dvojhvězdím, v němž jedna hvězda tím rychleji uhasíná, čím jasněji se rozhořívá druhá.
Závěr, k němuž přicházím ve svém šetření, je, že Anglie se přibližuje plnou parou k epoše velkých revolučních otřesů. Angličtí obhájci a jejich američtí učedníci ovšem řeknou, že se zabývám propagandou proletářské revoluce - jakoby bylo možno zvenčí, pomocí brožury, změnit směr vývoje velikého národa. Ve skutečnosti se pokouším rozborem nejdůležitějších činitelů historického vývoje Anglie ujasnit onu historickou cestu, na níž se dostává vnějšími i vnitřními podmínkami své existence. Obviňovat z toho důvodu z revolučního vměšování do cizích záležitostí je asi totéž jako obviňovat astronoma, předpovídajícího zatmění sluneční z toho, že to zatmění vyvolává.
Nechceme tím ovšem říci, že astronomické jevy jsou totožné se sociálními. Ony se odehrávají mimo nás, tyto - skrze nás. To ale neznamená, že historické události se dějí podle naší libovůle a mohou se usměrňovat pomocí brožur. Knih a novin, majících za úkol záštitu a ochranu kapitalismu, i velkobritského, bylo vydáno a vydává se nepoměrně víc než těch, které směřují proti němu. Otázka se tím přece neřeší. Ty neb ony myšlenky mohou ukázat své působení potud, pokud koření v materielních podmínkách sociálního vývoje. Anglie jde k revoluci proto, že pro ni nastoupila epocha kapitalistického soumraku. Kdybychom chtěli hledat viníky, tu na otázku, kdo nebo co tlačí Anglii na cestu revoluce, musilo by se odpovědět: ne Moskva, ale New York.
Taková odpověď se může zdát paradoxní. Ale odpovídá zcela pravdě. Mohutný a stále vzrůstající světový tlak Spojených států dělá postavení britského průmyslu, britského obchodu, britských financí, britské diplomacie stále bezvýchodnějším a beznadějnějším.
Spojené státy nemohou se nesnažit o rozšíření na světovém trhu, jinak hrozí jejich vlastnímu průmyslu mrtvice z překrvení. Rozšířit se mohou Spojené státy jenom na účet jiných exportujících zemí, v první řadě na účet Anglie. Ironický úsměv mohou vzbudit řeči o revolučním významu té či oné "moskevské" brožury u porovnání s rolí patentovaného systému Dawesova, jehož pomocí se bere hospodářský život velikého národa do ocelových kleští amerického vedení. Pod rouškou uklidnění a ozdravění Evropy připravují se největší revoluční a vojenské otřesy a konflikty zítřka. Mister Julius Barnes, jenž stojí blízko washingtonskému ministerstvu obchodu, navrhuje, aby evropským dlužníkům Spojených států byly vymezeny úseky světového trhu, v nichž by chudí a zadlužení evropští příbuzní nepřekáželi expansi svého zámořského věřitele. Spolupracujíce na znovuzřízení peněžního systému, Spojené státy ruší jednu inflační ilusi po druhé a pomáhají Evropě přeložit její chudobu a závislost do jazyka tvrdé valuty. Naléhajíce na své dlužníky, nebo povolujíce jim odklad, dávajíce evropským zemím úvěr nebo odmítajíce jej, Spojené státy je vhánějí do stále sevřenějšího, hospodářsky závislejšího, posléze bezvýchodného postavení, jež je i předpokladem sociálně-revolučních otřesů. Komunistická Internacionála je dnes… skoro konservativním zřízením při srovnání s newyorskou bursou. Mister Morgan, mister Dawes, mister Julius Barnes - to jsou atletičtí kováři budoucích evropských revolucí.
Svou práci v Evropě a po celém světě konají Spojené státy do značné míry za spolupráce Anglie, jejím prostřednictvím. Ale pro Anglii je tato spolupráce jenom formou vzrůstající závislostí. Anglie uvádí, abychom tak řekli, Spojené státy ve vládu. Postupujíce své světové panství, odporučují angličtí diplomati a machři svým bývalým zákazníkům nového vladaře světa. Součinnost Ameriky s Anglií přikrývá nejhlubší světový antagonismus a připravuje hrozné konflikty budoucnosti, snad ani ne tak vzdálené.
V rámci této krátké předmluvy není místo hovořit o osudu samé Ameriky. Jest očividno, že nikde se dnes kapitál necítí tak pevným jako tam. Americký kapitál nestvůrně vyrostl a zesílel nejprve na účet vojny v Evropě, a nyní - "uklidňováním" a "znovuzřizováním" Evropy. Ale americký kapitalismus, při vší své mohutnosti není soběstačným celkem, ale částí světového hospodářství. Víc než to: čím mohutnějším se stává průmysl Spojených států, tím hlubší a těsnější se stává jeho závislost na světovém trhu. Vháněje Evropu do slepé uličky, připravuje americký kapitál války a revoluční otřesy, které udeří strašným odrazem do hospodářství Spojených států. To je perspektiva Ameriky. V linii revolučního vývoje je Amerika až v druhé řadě. Americká buržoasie bude ještě mít možnost pozorovat velké drcení své starší sestry. Ale i pro americký kapitál odbije neodvratná hodina. Magnáti amerických trustů, velicí plantážníci, petrolejáři a vývozci, miliardáři New Yorku, Chicaga a San Franciska nezadržitelně, byť nevědomky, plní své revoluční určení. Americký proletariát vyplní nakonec své.
24. května 1925. L. Trockij.