Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
{191} * O haagském kongresu.
Dopisovatelský záznam řeči pronesené na mítinku v Amsterodamu 8. září 1872[192]
V osmnáctém století, říká řečník, scházívali se v Haagu králové a potentáti, aby jednali o zájmech svých dynastií.
A právě zde jsme se rozhodli uspořádat dělnický sjezd, přes všechny obavy, které se v nás snažili vzbudit. Právě mezi nejreakčnějsím obyvatelstvem jsme chtěli potvrdit existenci našeho velkého Sdružení, jeho rozšířenost a jeho vyhlídky do budoucna.
Když naše rozhodnutí vešlo ve známost, říkalo se, že jsme vyslali své emisary, aby nám připravili půdu. Ano, nepopíráme, že máme všude emisary; jenže je většinou neznáme. Našimi emisary v Haagu byli dělníci, kteří tak namáhavě pracují; v Amsterodamu jsou to také dělníci, ti, kteří pracují 16 hodin denně. To jsou tedy naši emisaři, jiné nemáme; a ať přijdeme do kterékoli země, všude jsou ochotni vřele nás přijmout, neboť velmi rychle chápou, že usilujeme o jejich lepší osud.
Haagský kongres udělal tři základní věci:
Prohlásil, že je nezbytné, aby dělnická třída bojovala se starou, hroutící se společností na politickém poli stejně jako na poli sociálním; a my si blahopřejeme, že tato rezoluce londýnské konference vešla od nynějška do našich stanov.[a]
{192} V našem středu se vytvořila skupina, která vychvalovala neúčast dělníků v politickém životě. Považovali jsme za svou povinnost říci, že pokládáme tyto zásady za nebezpečné a zhoubné pro naši věc. Dělník musí jednoho dne uchopit politickou moc, aby nastolil novou organizaci práce; musí svrhnout starou politiku udržující zastaralé instituce, nechce-li jako staří křesťané, kteří to zanedbávali a pohrdali tím, navždycky přijít o své království na zemi.
Nikdy jsme však netvrdili, že k dosažení tohoto cíle vedou všude stejné prostředky.
Víme, že je třeba brát v úvahu instituce, mravy a tradice různých zemí; a nepopíráme, že existují země, jako Amerika, Anglie, a kdybych znal lépe vaše instituce, připojil bych možná i Holandsko, v nichž dělníci mohou dosáhnout svého cíle pokojnými prostředky. Ale je-li tomu tak, musíme rovněž přiznat, že ve většině zemí na kontinentě musí být pákou našich revolucí násilí; právě k násilí se bude třeba na čas uchýlit, aby byla nastolena vláda práce.[b]
Haagský kongres poskytl generální radě novou a ještě rozsáhlejší pravomoc. Opravdu, ve chvíli, kdy se v Berlíně scházejí králové, kdy z této schůzky mocných představitelů feudalismu a minulosti mají vzejít nová a ještě ostřejší represivní opatření proti nám, právě ve chvíli, kdy se organizují perzekuce, považoval haagský kongres za rozumné a nezbytné rozšířit pravomoc své generální rady a pro nadcházející boj centralizovat všechny akce, které by osamocené byly bezmocné. Ostatně koho kromě našich nepřátel může autorita generální rady znepokojovat? Cožpak má generální rada k dispozici byrokracii, ozbrojenou policii, aby si vynutila poslušnost? Cožpak její autorita není jen a jen morální a cožpak svá rozhodnutí nepředkládá federacím, které je mají provádět? Králové by za takových podmínek, bez armády, bez policie, bez soudů, jakmile by museli udržovat svou moc jen morálním vlivem a morální autoritou, byli chabou překážkou pro postup revoluce.
Konečně haagský kongres přenesl sídlo generální rady do New Yorku. Mnozí, dokonce i mezi našimi přáteli, se zdáli být {193} tímto usnesením udiveni. Zapomínají snad, že Amerika se stává dělnickým světem par excellence; že rok co rok se na tento druhý kontinent vystěhovává půl miliónu lidí, dělníků, a že je třeba, aby v této půdě, kde dělník převládá, zapustila Internacionála silné kořeny? Ostatně usnesení kongresu opravňuje generální radu, aby kooptovala členy, jejichž spolupráci bude považovat za nutnou a užitečnou pro dobro společné věci. Spolehněme se na její moudrost a doufejme, že si vybere lidi, kteří dorostli svých úkolů a budou umět pevně třímat prapor našeho Sdružení v Evropě.
Občané, mějme na paměti základní zásadu Internacionály, solidaritu. Jedině tehdy, jestliže postavíme tuto životodárnou zásadu mezi všemi dělníky ve všech zemích na pevné základy, dosáhneme velkého cíle, který jsme si vytkli. Revoluce musí být solidární; tomu nás učí velký příklad Pařížské komuny, která[c] padla, protože ve všech centrech, v Berlíně, v Madridu atd., nevzplálo velké revoluční hnutí, které by odpovídalo tomuto nejvyššímu vzepětí pařížského proletariátu.
Pokud jde o mne, budu pokračovat ve svém díle a neustále pracovat pro vytvoření této, pro budoucnost tak plodné solidarity všech dělníků. Ne, neodejdu z Internacionály a zbytek svého života stejně jako své dřívější úsilí zasvětím vítězství sociálních idejí, jež jednou, tím si buďte jisti, povedou k světovému panství proletariátu.
Otištěno v "La Liberté",
čis. 37 z 15. záři 1872,
a v "Der Volksstaat",
čis. 79 z 2. října 1872Podle textu v "La Liberté",
srovnaného s textem
v "Der Volksstaat"
Přeloženo z francouzštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a Viz tento svazek str. {181}. (Pozn. red.)
b Viz tento svazek str. {155}. (Pozn. red.)
c Ve "Volksstaatu" zní následující část věty takto: "padla jen proto, že nebylo právě této solidarity dělníků ostatních zemí". (Pozn. red.)
192 Na pozvání holandské federální rady odjela většina delegátů po skončení haagského kongresu do Amsterodamu, aby se tam sešla s amsterodamskou sekcí Internacionály. Na mítinku 8. září pronesli projevy Marx, Sorge, Lafargue a jiní delegáti. Marx pronesl svou řeč německy a francouzský. Byla uveřejněna v holandském, belgickém, francouzském a německém tisku. V úplném znění ji otiskly belgické a francouzské noviny, jejichž texty jsou zcela totožné. "Volksstaat" (čís. 79 z 2. října 1872) uveřejnil zmíněnou Marxovu řeč podle listu "Liberté", ale s některými změnami. Hepner psal Marxovi 26. září 1872, že redakce nemůže otisknout jeho řeč v plném znění, poněvadž v německých poměrech by zmínka o nutnosti násilného převratu měla vzápětí za následek proces proti listu. V holandských novinách "Algemeen Handelsblad" ["Všeobecné obchodní noviny"] byla řeč otištěna ve velmi stručném záznamu. Dopisovatel napsal: "Občan Marx přechází k hodnocení výsledků právě skončivšího kongresu. Říká, že jsou významné. Silná centralizace moci v rukou generální rady je naléhavě nutná vzhledem k chystané poradě v Berlíně, která podle řečníkova mínění povede k všeobecnému útoku proti proletariátu, k pronásledování a potlačování dělnické třídy. Dokud nebude Internacionála vystupovat jako pevně stmelená organizace, dokud nebude moci centralizovat každé hnutí tak, aby vznikalo všude současně, dotud nepřinese její úsilí významné výsledky. Řečník uvádí příklad Pařížské komuny. Proč utrpěla neúspěch? Protože byla a zůstala osamocená. Kdyby zároveň s povstáním v Paříži vypukly revoluce v Berlíně, ve Vídni a v jiných hlavních městech, byly by větší vyhlídky na úspěch."