Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
{138} * Odpověď na druhý Brentanův článek[145]
Redakci listu " Volksstaat" V "Concordii" ze 4. července se mi svaz německých továrníků snaží dokázat, že jeho "učenci" se vyznají stejně znamenitě ve zkoumání literárního zboží jako on sám v padělání zboží.
O místě z Gladstonovy řeči o rozpočtu pronesené 16. dubna 1863, které je citováno v Inaugurální adrese Internacionály, orgán továrníků (čís. 10) řekl: "Marx si tuto větu formálně i obsahově přilhal."
Prohlásil tedy, že tato věta je svou formou i obsahem, do posledního puntíku můj výtvor. A nejen to! Věděl dokonce naprosto přesně, jak jsem ji vyrobil. "Marx využívá toho," vykládá "Concordia", "že Gladstone uvádí atd., aby mu vložil do úst atd." Citátem téže věty ze spisu "Theory of Exchanges"[123], který vyšel před Inaugurální adresou, jsem usvědčil orgán továrníků z hrubé lži.[a] Nato si, jak sám říká, objednal toto dílo, které dosud neznal, z Londýna a přesvědčil se o skutečném stavu věcí. Jakou lží se teď z toho vykroutit? Poslechněme si to:
"Když jsme říkali, že Marx si dotyčnou větu ke Gladstonově řeči přilhal, netvrdili jsme ani formálně, ani obsahově, že ji také sám vyrobil."
{139} To je zjevný případ záměny pojmů příznačné pro továrnický rozum. Když se například továrník dopustí podvodu a pošle po dohodě se svými obchodními přáteli do světa štůčky stužek, obsahující údajně tři tucty loktů, fakticky však jen dva, tak si ve skutečnosti jeden tucet loktů přilhal, právě proto, že je "sám nevy-robil". A proč by to nemohlo s přilhanými větami být zrovna tak jako s přilhanými lokty? "Duch velké většiny lidí," říká Adam Smith, "se nezbytně vyvíjí z jejich každodenního počínání a na jeho základě"[146] - a s fabrikantským duchem je tomu nejinak.
Prostřednictvím "Volksstaatu" jsem obohatil učený materiál orgánu továrníků nejen o citát z "Theory of Exchanges", ale též ze stránek svého díla "Kapitál", které se týkají Gladstonovy řeči o rozpočtu. A nyní se tento orgán pokouší na základě materiálu, který jsem mu poskytl, dokázat, že jsem zmíněné místo necitoval z jedněch "londýnských novin", nýbrž z "Theory of Exchanges". Způsob, jímž je důkaz podáván, je další ukázkou fabrikantské logiky.
Sdělil jsem listu továrníků, že "Theory of Exchanges" cituje na str. 134 přesně to, co cituji já, a tento list objevuje, že cituji přesně to, co cituje "Theory of Exchanges" na str. 134.
Dále!
"Také glosy, jimiž Marx komentuje rozpor obsažený v tomto jím citovaném znění, jsou obsaženy už v této knize."
To je prostě lež. Na str. 639 "Kapitálu" připojuji své glosy ke Gladstonově řeči: "Zatímco bohatí zbohatli, stali se chudáci rozhodně méně chudými. Neodvažuji se tvrdit, že extrémy chudoby se zmenšily." Já k tomu poznamenávám: "Jak málo potěšující část řeči! Zůstala-li dělnická třída ,chudá", jenže ,méně chudá" do té míry, že vytvářela ,ohromující" růst bohatství a moci pro majetnou třídu, znamená to, že relativně zůstala stejně chudá. Jestliže se nezmenšily extrémy chudoby, pak se zvětšily, protože se zvětšily extrémy bohatství."[147] V "Theory of Exchanges" tyto "glosy" nikde nejsou.
"Také glosy... jsou obsaženy už v této knize, zejména též citát z Molièra,[148] uvedený v "Kapitálu" a v poznámce 105 na str. 640."
"Zejména též" cituji Molièra a umožňuji tím "učencům" {140} z "Concordie", aby vyslídili a prozradili veřejnosti, že tento citát pochází z "Theory of Exchanges"! Jenže ve skutečnosti říkám v poznámce 105 na str. 640 "Kapitálu" výslovně, že "neustálé křiklavé rozpory v Gladstonových rozpočtových řečech" charakterizuje autor "Theory of Exchanges" "tímto citátem z Molièra".
A konečně:
"...právě tak nalézáme na str. 135 této knihy údaje z London Orphan Asylům[b] o zdražování životních prostředků, které Marx cituje, jejichž správnost však nedokládá odkazem na tuto knihu, nýbrž na její prameny (viz ,Kapitál', str. 640, poznámka 104)."
"Concordia" obezřele zapomíná říci svým čtenářům, že "tato kniha" žádné prameny neuvádí. Co chtěla dokázat? Že jsem z "knihy" převzal pasáž z Gladstonovy řeči, aniž jsem znal její pramen. A čím to dokazuje? Tím, že skutečný citát z této knihy ověřuji nezávisle na ní v původních pramenech!
K mému citátu z článku profesora Beeslyho, jenž vysel ve "Fortnightly Review" (listopadový sešit 1870), "Concordia" poznamenává :
"Tento článek profesora Beeslyho pojednává právě o dějinách Internacionály a byl napsán, jak sám autor veřejně prohlašuje, na podkladě materiálu, který mu poskytl sám Marx."
Profesor Beesly říká:
"Nikomu nevděčí Sdružení za svůj úspěch tolik jako dr. Karlu Marxovi, jenž pokud jde o znalosti historie a statistiky průmyslového hnutí ve všech částech Evropy nemá podle mého soudu soupeře. Za informace obsažené v tomto článku jsem mu do značné míry (largely) zavázán."[149]
Všechen materiál, který jsem profesorovi Beeslymu poskytl, se týkal výlučně dějin Internacionály a ani v nej menším obsahu Inaugurální adresy, kterou znal od jejího vydání. Souvislost, v níž je uvedena citovaná poznámka, nenechává o tom nikoho na pochybách, takže "Saturday Review" v kritice jeho článku[150] víc než naznačuje, že autorem Inaugurální adresy je on sám.[c]
"Concordia" tvrdí, že profesor Beesly necituje zmíněné místo z Gladstonovy řeči, ale pouze uvádí, "že tento citát je obsažen v Inaugurálni adrese". Podívejme se na to.
{141}Profesor Beesly říká:
"Adresa je pravděpodobně nejpádnější a nejmocnější výklad dělnické věci proti buržoazii, jaký kdy byl zhuštěn na tuctu malých stran. Chtěl bych mít dost místa, abych z ní mohl uvést hojné výňatky."
Zmiňuje se o "strašlivé statistice Modrých knih", na něž se odvolává Adresa, a pokračuje:
"Od této úděsné statistiky přechází Adresa k oficiálním údajům o dani z příjmu, z nichž vysvítá, že zdanitelný příjem země vzrostl za osm let o 20 %; ,ohromující vzrůst bohatství a moci', jak poznamenal pan Gladstone, ,je omezen výhradně na majetné třídy'."
Profesor Beesly dává slova: jak poznamenal pan Gladstone mimo uvozovky, říká je tedy za sebe, a právě tím "Concordii" jasně dokazuje, že Gladstonovu řeč o rozpočtu - zná jen z citátů v Inaugurální adrese! Jedině londýnský obchodní přítel svazu německých továrníků zná Gladstonovy řeči o rozpočtu a jedině on sám ví, že "lidé s příjmem menším než 150 liber št. totiž v Anglii žádnou daň z příjmu neplatí". (Viz čís. 10 a 27 "Concordie"). Angličtí výběrčí daní trpí naopak utkvělou představou, že tato daň se nevybírá teprve z příjmu nižšího než 100 liber št.
O sporném místě z Inaugurální adresy list továrníků napsal:
"Tato věta však nikde v Gladstonově řeči není." Citoval jsem zprávu "Timesů" ze 17. dubna 1863 a dokázal jsem opak. Citát jsem uvedl ve "Volksstaatu" anglicky a německy, neboť Gladstonovo ujištění, že "by se skoro s obavami a bolestí díval na tento ohromující vzrůst bohatství a moci, kdyby byl přesvědčen, že zůstal omezen na classes who are in easy circumstances", nepotřebuje žádný komentář. Odkázal jsem na Wakefielda a říkal jsem, že výraz "classes who are in easy circumstances" se nedá do němčiny přesně přeložit a znamená "opravdu bohatou", "skutečně zámožnou část" majetných tříd. Wakefield dokonce nazývá vlastní střední třídu "the uneasy class", což přibližně odpovídá německému "die ungemächliche Klasse".[d]
Čacký orgán továrníků nezatajuje jen moje vysvětlení. Tím, že mnou citované místo uvádí slovy: "Potud cituje Marx ,Times' ", dává svým čtenářům na srozuměnou, že cituje podle mého překladu, {142} kdežto ve skutečnosti překládá "classes who are in easy circumstances" jinak než já, ne jako "zámožné třídy", nýbrž jako "třídy žijící v příznivých podmínkách". Předpokládá, že jeho čtenáři jsou natolik soudní, aby uznali, že ne všechny části majetné třídy jsou "zámožné", i když vlastnit nějaký majetek je pro ně vždycky "příznivá podmínka". Avšak i v překladu mého citátu, tak jak jej uvádí "Concordia", označuje Gladstone rozvoj kapitalistického bohatství, který popisuje, jako "tento ohromující vzrůst bohatství a moci", poznamenává, že "vůbec nepřihlédl k postavení dělnického obyvatelstva", a končí tím, že tento "vzrůst je omezen výhradně na třídy vlastnící majetek". Když učenec ze svazu německých továrníků dal takto Gladstonovi pronést ve zprávě "Timesů" ze 17. dubna 1863 "formálně i obsahově" totéž, co jsem já ocitoval v Inaugurální adrese, bije se ve svou honosně nadutou hruď a hřímá:
"Ale přesto ...se Marx opovažuje napsat ve ,VoIksstaatu" z 1. června: ,Formálně i obsahově prohlásil tedy pan Gladstone 16. dubna 1863 v Dolní sněmovně podle zprávy svého vlastního orgánu, ,Timesů" ze 17. dubna 1863, že tento ohromující vzrůst bohatství a moci je omezen výhradně na majetné třídy'."
"Učenec" ze svazu německých továrníků ví zřejmě zcela přesně, co může svým čtenářům předložit!
Ve "Volksstaatu" z 1. června jsem poznamenal, že "Concordia" se pokouší namluvit svým čtenářům, že jsem v Inaugurální adrese zamlčel Gladstonovy věty o povznesení britské dělnické třídy, kdežto já jsem tam právě naopak položil největší důraz na křiklavý rozpor mezi tímto prohlášením a úředně zjištěnými fakty. Ve své odpovědi ze 4. července opakuje orgán továrníků týž manévr. "Potud," říká, "cituje Marx ,Times'; my je citujeme dále." Skutečně jsem ve své polemice s ním potřeboval citovat jen sporné místo. Podívejme se však na chvíli, co následuje "dále".
Když Gladstone dopěl hymnus na vzrůst kapitalistického bohatství, obrací se k dělnické třídě. Ani zdaleka neříká, že by se podílela na "ohromujícím vzrůstu bohatství a moci". Podle zprávy "Timesů" pokračuje naopak těmito slovy: "Ale vzrůst kapitálu nepřímo prospívá dělníkům atd." Dále se utěšuje tím, že "zatímco bohatí jsou bohatší, stali se chudáci méně chudými". Nakonec ujišťuje, že on i jeho obohacení parlamentní přátelé "jsou tak šťastni, že {143} vědí" to, o čem parlamentní Šetření a statistická data říkají opak, totiž
"že průměrné postavení britského dělníka se za posledních 20 let zlepšilo v míře, o níž víme, že je mimořádná - a kterou můžeme označit téměř za bezpříkladnou v dějinách všech zemí a dob".
Všichni předchůdci pana Gladstona v úřadě byli "tak šťastni", že ve svých rozpočtových řečech mohli doplňovat líčení růstu kapitalistického bohatství samolibými frázemi o lepším postavení dělnické třídy. Přesto je všechny usvědčuje ze lži, neboť tisíciletá říše nastala teprve po zavedení zákonů o svobodném obchodu. Zde však nejde o to, zda Gladstonovy důvody k útěše a blahopřání jsou správné či nesprávné. Jde prostě o to, že z jeho hlediska domnělé "mimořádné" zlepšení postavení dělnické třídy vůbec není v rozporu s "ohromujícím vzrůstem bohatství a moci, který je omezen výhradně na majetné třídy". Právě naopak! Ortodoxní učení mluvčích kapitálu - a jedním z nejlépe placených mluvčích je pan Gladstone - tvrdí, že nejosvědčenějším prostředkem, jak dělníci mohou prospět sami sobě, je - obohacovat své vykořisťovatele.
Nestydatá nejapnost či nejapná nestydatost orgánu továrníků dostupuje vrcholu v tomto ujištění: "Zpráva ,Timesů' přináší jen stručnější formou totéž, co stenografická zpráva u Hansarda v doslovném znění."[e] Srovnejme si obě tyto zprávy:
I
Z Gladstonovy řeěi ze 16. dubna 1863 otištěné v listu "Times" ze 17. dubna 1863.II
Z Gladstonovy řeěi ze 16. dubna 1863, otištěné u Hansarda, sv. 170, parlamentní debaty z 27. března až 28. května 1863.
"Tak to vypadá s bohatstvím této země. Pokud jde o mne, musím přiznat, že bych se skoro s obavami a bolestí díval na tento ohromující vzrůst bohatství a moci, kdybych byl přesvěden,{144} že zůstal omezen na skutečně zámožné třídy (classes who are in easy circumstances). Není zde vůbec přihlédnuto k postavení dělnického obyvatelstva. Vzrůst, který jsem popsal... je vzrůst, který je omezen výhradně na majetné třídy. Ale vzrůst kapitálu nepřímo prospívá dělníkům atd."
"Tak to vypadá s celkovým rozvojem akumulace; ale pokud jde o mne, musím přiznat, že bych se díval do jisté míry s bolesti a s velkými obavami na tento mimořádný a téměř ohromující {144} růst, kdybych byl přesvědčen, že zůstal omezen na kategorii osob, které lze považovat za žijící v příznivých podmínkách (the class of persons who may be described as in easy circumstances). Čísla, jež jsem uvedl, přihlížejí jen málo nebo vůbec ne k postavení těch, kteří neplatí daň z příjmu, čili jinými slovy, stanoví dosti přesně pravdu všeobecně (!), ale nepřihlížejí k majetku(!) dělnického obyvatelstva nebo(!) k růstu jeho příjmu. Nepřímo však už sám vzrůst kapitálu mimořádně prospívá dělnické třídě atd."Ponecháme čtenáři, aby si srovnal šroubovaný, spletitý a mnoha výhradami oplývající styl Circumlocution Office (okolkovacího úřadu)[f] Hansardovy publikace se zprávou v "Times".
Zde postačí konstatování faktu, že slova ze zprávy "Timesů" "ohromující vzrůst bohatství a moci..., vzrůst, který jsem popsal, ...je vzrůst, který je omezen výhradně na majetné třídy, " jsou u Hansarda zčásti překroucena a zčásti vůbec vynechána. Jejich emfatické "doslovné znění" neuniklo nikomu, kdo je slyšel na vlastní uši. Tak například:
"Morning Star"[151] ze 17. dubna 1863 (Gladstonova řeč o rozpočtu ze 16. dubna 1863).
"Pokud jde o mne, musím přiznat, že bych se s obavami a bolestí díval na tento ohromující vzrůst bohatství a moci, kdybych byl přesvědčen, že zůstal omezen na skutečně zámožné třídy (classes who are in easy circumstances). Tento veliký přírůstek bohatství (this great increase of wealth) vůbec nepřihlíží k postavení dělnického obyvatelstva. Tento vzrůst je vzrůst (the augmentation is an augmentation), který je omezen výhradně na třídy vlastnící majetek (entirely confined to the classes possessed of property). Ale tento vzrůst (But that augmentation) musí nepřímo prospívat i dělnickému obyvatelstvu atd."
"Morning Advertiser"[152] ze 17. dubna 1863 (Gladstonova řeč o rozpočtu ze 16. dubna 1863).
"Pokud jde o mne, musím přiznat, že bych se skoro s obavami a se znepokojením (alarm) díval na tento ohromující vzrůst bohatství a moci, kdybych byl přesvědčen, {145} že zůstal omezen na skutečně zámožné třídy (classes who are in easy circumstances). Tento veliký přírůstek bohatství vůbec nepřihlíží k postavení dělnického obyvatelstva. Zmíněný vzrůst (The augmentation stated) je vzrůst, který je omezen výhradně na třídy vlastnící majetek (classes possessed of property). Tento vzrůst (This augmentation) musí nepřímo prospívat dělnické třídě atd."
Gladstone tak dodatečně stopil v poloúředním Hansardově vydání své řeči slova pronesená 16. dubna v Dolní sněmovně: "Tento ohromující vzrůst bohatství a moci... je vzrůst, který je omezen výhradně na majetné třídy." Proto je "Concordia" nenašla ve výňatku, který jí poslal obchodní přítel z Londýna, a začala vytrubovat:
"Ale tato věta v Gladstonově řeči nikde není. Marx si tuto větu formálně i obsahově přilhal."
Není divu, že na mne teď vykřikuje, že bývá "zvykem" kritiky citovat parlamentní řeči tak, jak byly úředně zfalšovány, a ne jak byly ve skutečnosti proneseny. Takový zvyk také vpravdě odpovídá "všeobecné" berlínské "vzdělanosti" a omezenému pruskému poddanskému rozumu svazu německých továrníků. Nedostatek času mě nutí, abych příjemné styky s ním jednou provždy skončil, ale než se s ním rozloučím, dám ještě jeho "učencům" rozlousknout jeden oříšek: V kterém článku a kdo adresoval svému odpůrci, jenž se přinejmenším vyrovná "Concordii", tato obsažná slova: Asinus manebis in saecula saeculorum"?[g]
Karel Marx
Londýn 28. července 1872
Otištěno v "Der Volksstaat",
čís. 63 ze 7. srpna 1872Podle textu novin
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a Viz tento svazek, str. {121-122}. (Pozn. red.)
b - londýnského sirotčince. (Pozn. red.)
c Profesor Beesly mě na toto quid pro quo písemně upozornil. (Marxova poznámka.)
d "The middle or uneasy class" ["střední neboli nezámožná třída"] ("England and America", Londýn 1833, sv. I, str. 185).[125] (Marxova poznámka.)
e Zdá se, že list továrníků si opravdu myslí, že velké londýnské noviny nepoužívají pro své parlamentní zprávy stenografů. (Marxova poznámka).
f Satirický výraz Dickensův z jeho románu "Malá Dorritka" pro úřad, který věnuje víc pozornosti úředním formalitám než věci samé. (Pozn. red.)
g - Oslem zůstaneš na věky věkův. (Pozn. red.)
145 4. července 1872 vyšel v 27. čísle "Concordie" druhý Brentanův anonymní článek (viz poznámku [119]). Hepner jej poslal Engelsovým prostřednictvím Marxovi s prosbou, aby co nejrychleji odpověděl, přičemž zdůrazňoval aktuálnost boje proti katedrovým socialistům.
146 Adam Smith, "An inquiry into the nature and causes of the wealth of nations" ["Pojednání o podstatě a původu bohatství národů"], sv. 3, Dublin 1776, str. 136.
147 Zde a na dalších místech cituje Marx I. díl "Kapitálu" (srov. "Kapitál", díl I, str. 687).
148 Autorem citátu uvedeného v poznámce [105] ("Kapitál", díl I, čes. vyd. 1953, str. 687) není Molière, jak je uvedeno v 1. až 4. německém vydání "Kapitálu", nýbrž jeho současník Boileau ("Satiry", satira VIII).
149 "Fortnightly Review" (viz poznámku [122]), čís. 47 z 1. listopadu 1870, str. 529-530.
150 Jde o článek "Pan Beesly a Mezinárodní dělnické sdružení", který uveřejnil list "Saturday Review" bez podpisu v čís. 785 z 12. listopadu 1870.
"Saturday Review" - zkrácený název anglického konzervativního týdeníku "Saturday Review of Politics, Literature, Science, and Art" ["Sobotní přehled politiky, literatury, vědy a umění"], který vycházel v Londýně v letech 1855-1938.
151 "The Morning Star" ["Jitřenka"] - anglický deník, orgán freetraderů; vycházel v Londýně v letech 1856-1869.
152 "The Morning Advertiser" ["Ranní oznamovatel"] - anglický deník založený v Londýně roku 1794; v šedesátých letech 19. století orgán radikální buržoazie.