Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
{441}*Dopis redaktorovi listu "The Sun" Charlesu Danovi[316]
Brighton 25. srpna 1871
Vážený pane,
především vás musím poprosit, abyste mě omluvil, že jsem se na tak dlouho odmlčel. Byl bych na váš dopis odpověděl už dávno, nebýt toho, že jsem byl tak přetížen prací, až se mi zdraví podlomilo, takže můj lékař pokládal za nutné vypovědět mě na několik měsíců do těchto přímořských lázní a přísně mi přikázal nic nedělat.
Až se vrátím do Londýna, splním vaše přání, jakmile se naskytne vhodná příležitost rychle něco připravit pro tisk.
Do "New-York Heraldu" jsem poslal prohlášení, v němž odmítám jakoukoli odpovědnost za nesmysly a výslovné lži, které mi zpravodajtohoto listu připisuje[a]. Nevím, zda to "Herald" uveřejnil.
Do Londýna přijíždí stále více uprchlých komunardů a naše prostředky na jejich podporu se přitom denně zmenšují, takže mnozí z nich jsou ve velmi politováníhodné situaci. Obrátíme se na Američany s žádostí o pomoc.
Abyste si mohl udělat představu o tom, co se děje v Thiersově republice, řeknu vám, co se stalo mým dcerám.
{442} Moje prostřední dcera Laura si vzala lékaře pana Lafargua. Několik dní před tím, než začalo první obléhání Paříže, odjeli do Bordeaux, kde žil Lafarguův otec, který těžce onemocněl a chtěl vidět svého syna. Ten o něho pečoval a nehnul se od jeho lůžka až do jeho smrti. Lafargue i má dcera zůstali potom v Bordeaux, kde má Lafargue dům. Za Komuny pracoval Lafargue jako tajemník bordeauxských odboček Internacionály a byl také vyslán jako delegát do Paříže, kde se zdržel šest dní, aby poznal tamější situaci. Bordeauxská policie ho po celou tu dobu nechávala na pokoji. Asi v polovině května se obě mé neprovdané dcery vydaly do Bordeaux a odtud s rodinou Lafarguovou do Bagnères-de-Luchon v Pyrenejích nedaleko španělských hraníc. Moje nejstarší dcera, která prodělala těžký zánět pohrudnice, se tam léčila minerální vodou a podrobovala se pravidelné lékařské péči. Lafargue a jeho paní se starali o své na smrt nemocné dítě a má nejmladší dcera užívala krásného okolí Luchonu, pokud jí to dovolovaly rodinné starosti.
Luchon jsou lázně pro nemocné a pro beau monde[b] a jsou daleko nejméně vhodným místem pro politické intriky. Mou dceru, paní Lafarguovou, postihlo nadto neštěstí, ztratila své dítě. Krátce po jeho pohřbu, druhý týden v srpnu, kdo že se objevil v jejich bytě? Proslulý Kératry, pověstný hanebnostmi, které páchal za mexické války a obojetnou úlohou, kterou hrál za francouzsko-pruské války nejdříve jako policejní prefekt v Paříži, později jako soi-disant[c] generál v Bretani - teď je prefektem Haute-Garonne - a pan Delpech, generální prokurátor z Toulouse; oba výtečníci v doprovodu četníků.
Lafargue byl varován už večer předtím a přešel španělské hraníce, neboť si v Bordeaux obstaral španělský pas.
Ačkoli jeho rodiče byli Francouzi, narodil se na Kubě a je tedy Španěl.
V bytě mých dcer byla provedena domovní prohlídka a je samotné podrobili ti dva výsostní zástupci Thiersovy republiky přísnému křížovému výslechu. Byly obviněny z toho, že vedou podvratnou {443} korespondenci. Tato korespondence se skládala všeho všudy z dopisů matce, jejichž obsah nebyl pochopitelně pro francouzskou vládu nijak lichotivý, a z několika čísel některých londýnských novin! Asi týden hlídali jejich dům četníci. Musely slíbit, že jakmile jen učiní nutné přípravy k odjezdu, opustí Francii, kde je jejich přítomnost příliš nebezpečná, a do té doby se musí považovat za osoby postavené pod haute surveillance[d] policie. Kératry a Delpech se kojili nadějí, že dopadnou mé dcery bez pasů, ale naštěstí měly řádné anglické pasy. Jinak by s nimi byli zacházeli tak hanebně jako s Delescluzovou sestrou a jinými Francouzkami, stejně nevinnými jako ony. Dosud se nevrátily a pravděpodobně čekají na zprávy od Lafargua.
Pařížské noviny hlásaly mezitím nejneuvěřitelnější lži. ,,Gaulois" například přeměnil mé tři dcery v mé tři bratry, prý pověstné a nebezpečné agenty a propagátory Internacionály, ačkoli žádné bratry nemám. V téže době, kdy "La France", Thiersův pařížský orgán, líčil události v Luchonu v nejrůžovějších barvách a ujišťoval, že pan Lafargue se může klidně bez nebezpečí vrátit do Francie, žádala francouzská vláda španělskou vládu, aby Lafargua zatkla jako člena Pařížské komuny (!), k níž nikdy nepatřil a jako obyvatel Bordeaux ani patřit nemohl. Lafargue byl skutečně zatčen a v doprovodu četníků přiveden do Barbastra, kde byl nucen strávit noc v městském vězení, a odtud do Huesky, odkud ho na telegrafický rozkaz španělského ministra vnitra musel guvernér poslat do Madridu. Podle "Daily News" z 23. srpna byl konečně propuštěn na svobodu.
Celý postup v Luchonu a v novinách[e] nebyl nic jiného než špinavý pokus pana Thierse a spol., aby se mi pomstili jako autoru adresy generální rady Internacionály o občanské válce. Mezi jejich pomstou a mými dcerami stál anglický pas, a pan Thiers je právě tak zbabělý ve vztahu k cizím mocnostem, jako je bezohledný ke svým odzbrojeným spoluobčanům.
Pokud jde o Clusereta, nemyslím, že byl zrádce, ale rozhodně {444} vzal na sebe úlohu, k níž neměl dost sil, a tím Komuně hrozně uškodil. Co s ním je teď, nevím.
Tak tedy addio[f]
Váš starý přítel
Karel Marx
Otištěno v "The Sun",
z 9. září 1871Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a Viz tento svazek, str. {439-440}. (Pozn. red.)
b — velký svět. (Pozn. red.)
c — takzvaný. (Pozn. red.)
d — bdělý dozor. (Pozn. red.)
e — v dochovaném rukopisném úryvku dopisu místo slov "a v novinách" stojí "a ve Španělsku". (Pozn. red.)
f — sbohem. (Pozn. red.)
316 Tímto listem odpovídá Marx na dopis, který mu poslal 6. července 1871 Charles Dana, bývalý člen redakce "New-York Daily Tribune". Marx a Dana se znali z dob, kdy Marx byl spolupracovníkem tohoto listu.
Dana, vydavatel a redaktor listu "The Sun", prosil Marxe, aby napsal několik článků o Internacionále. Marx nabídku přijal. Chtěl především odhalit Thiersovu vládu a její teroristický policejní režim, a zároveň říci pravdu o pronásledování, jemuž byly vystaveny Marxovy dcery a Paul Lafargue ve Francii a ve Španělsku. Z téhož důvodu poslal později do amerického tisku dopis své dcery Jenny (viz tento svazek, str. {699-710}). Marx počítal s tím, že Dana zveřejní v nějaké formě fakta uvedená v dopise. Marxův dopis přišel do New Yorku současně s pověstmi o jeho smrti, které rozšířily jedny bonapartistické noviny. To přimělo Danu, že otiskl v listě "The Sun" z 9. září 1871 nejen materiál určený pro veřejnost, ale celý dopis s krátkým nekrologem. Později Marx speciálně v americkém tisku vyvrátil pověsti o své smrti a ukázal, odkud tyto pověsti pramení (viz tento svazek, str. {475}).
"The Sun" ["Slunce"] - pokrokový buržoazní list založený v roce 1833 v New Yorku; od roku 1868 vycházel za redakce Charlese Dany.