Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Provolání k Národnímu dělnickému svazu Spojených států[284]
Soudruzi dělníci!
V ustavujícím programu našeho sdružení jsme prohlásili: "Nikoli moudrost vládnoucích tříd, nýbrž hrdinný odpor dělnické třídy Anglie proti jejich zločinnému šílenství zachránil západní Evropu před neuváženým dobrodružstvím hanebného křižáckého tažení, které mělo zvěčnit a rozšířit otroctví na druhé straně Atlantiku."[a] Teď je na vás, abyste zabránili válce, která by nesporně na neurčitou dobu vrhla zpět vzmáhající se dělnické hnutí na obou stranách Atlantského oceánu.
Nemusíme vám snad ani říkat, že jsou určité evropské mocnosti, jež se ze všech sil snaží rozpoutat válku mezi Spojenými státy a Anglií. Stačí jen nahlédnout do obchodní statistiky a zjistíme, že ruský vývoz surovin - a nic jiného Rusko na vývoz nemá - ustupoval rychle americké konkurenci, když občanská válka náhle změnila situaci. Kdyby se americké pluhy právě nyní překovaly na meče, zachránily by před hrozícím krachem tuto despotickou mocnost, kterou si vaši republikánští státníci ve své moudrosti zvolili za důvěrného rádce. Ale i když ponecháme úplně stranou zvláštní zájmy té či oné vlády, cožpak není společným zájmem našich utlačovatelů proměnit naši rychle se vzmáhající mezinárodní spolupráci ve vyhlazovací válku?
V blahopřejném poselství panu Lincolnovi, které jsme mu zaslali při jeho opětovném zvolení presidentem, vyjádřili jsme své přesvědčení, že občanská válka bude mít pro pokrok dělnické třídy stejně velký význam, jako měla válka za nezávislost pro pokrok buržoazie.[b] A vítězným zakončením protiotrokářské války byla také fakticky zahájena nová epocha v dějinách dělnické třídy. Přímo ve Spojených státech se od té doby zrodilo samostatné dělnické hnutí, které je vašim starým stranám a jejich profesionálním politikům trnem v oku. K tomu, aby toto hnutí mohlo přinést ovoce, je zapotřebí mnoha let míru. K tomu, aby bylo rozdrceno, je třeba války mezi Spojenými státy a Anglií.
Dalším hmatatelným důsledkem občanské války bylo samozřejmě zhoršení postavení amerického dělníka. Ve Spojených státech, právě tak jako v Evropě, svalovali hrozivý přízrak státního dluhu jeden na druhého, až jej nakonec uvalili na bedra dělnické třídy. Ceny nezbytných životních potřeb, říká jeden váš státník, stouply od roku 1860 o 78 %, zatímco mzdy nekvalifikovaných dělníků se zvýšily o 50 % a mzdy kvalifikovaných dělníků o 60 %- "Pauperismus," stěžuje si, ,,teď v Americe vzrůstá rychleji než obyvatelstvo." Navíc bije utrpení dělnické třídy ještě víc do očí ve srovnání s nejmódnějším přepychem finanční aristokracie, válečných zbohatlíků a podobné havěti zplozené válkou. Přesto však měla občanská válka i kladné výsledky, a to, že přinesla svobodu otrokům a že tím dala morální popud vašemu vlastnímu třídnímu hnutí. Další válka, která by nebyla posvěcena vznešeným cílem nebo velikou společenskou nutností, ale stejná jako války starého světa, by ukula řetězy pro svobodné dělníky, místo aby rozbila řetězy otroků. Spousta bídy, kterou by po sobě zanechala, by vašim kapitalistům rázem poskytla důvod i prostředky bezduchým mečem stálé armády odvést dělnickou třídu od jejího smělého a spravedlivého úsilí.
A proto právě vám připadá vznešený úkol dokázat světu, že teď konečně vstupuje dělnická třída na kolbiště dějin ne už jako pokorné služebnictvo, ale jako samostatná síla, vědomá si své odpovědnosti a schopná diktovat mír tam, kde ti, kdo by chtěli být jejími pány, rozpoutávají válečný pokřik.
Jménem generální rady
Mezinárodního dělnického sdružení:Angličané: R. Applegarth, tesař; M. J. Boon, mechanik; J. Buckley, malíř; J. Hales, tkadlec gumových tkanin; Harriet Law; B. Lucraft, truhlář; G. Milner, krejčí; G. Odger, obuvník; J. Ross, svrškař; R. Shaw, malíř; Cowell Stepney; J. Warren, brašnář; J. Weston, výrobce zábradlí.
Francouzi: E. Dupont, výrobce hudebních nástrojů; Jules Johannard, litograf; Paul Lafargue.
Němci: G. Eccarius, krejčí; F. Lessner, krejčí; W. Limburg, obuvník; Karel Marx.
Švýcaři: H. Jung, hodinář; A. Müller, hodinář.
Belgičané: P. Bernard, malíř.
Dánové: J. Cohn, výrobce doutníků.
Poláci: A. Žabicki, sazeč.
B. Lucraft, předseda
Cowell Stepney, pokladník
J. Georg Eccarius, generální tajemníkLondýn 12. května 1869
Napsal K. Marx
Otištěno jako leták
"Address to the National Labour Union
of the United States", Londýn 1869Podle textu letáku
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)
b Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)
284 Provolání generální rady k Národnímu dělnickému svazu (viz poznámku 243) napsal Marx, když na jaře 1869 hrozila válka mezi Anglií a USA. Přečetl ji na zasedání generální rady 11. května. Odpověď předsedy Národního dělnického svazu Sylvise cituje Marx ve zprávě generální rady basilejskému kongresu (viz tento svazek, str. 422). Anglický text provolání byl vydán jako samostatný leták: "Address to the National Labour Union of the United States" a byl otištěn též v časopise "Bee-Hive", čís. 396 z 15. května 1869; německy bylo provolání otištěno v listu "Demokratisches Wochenblatt", čís. 21 z 22. května 1869, a v časopisu "Vorbote", čís. 8 ze srpna 1869.