Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
*Recenze o prvním dílu Marxova "Kapitálu" pro "Neue Badische Landeszeitung"[200]
Karel Marx, Kapitál. Kritika politické ekonomie, dil I,
Hamburk, Meissner 1867[a]Musíme ponechat jiným, aby se zabývali teoretickou a přísně vědeckou částí tohoto díla a aby kritizovali nový autorův názor na původ kapitálu. Nemůžeme však neupozornit na to, že nám autor zároveň předkládá obrovskou spoustu velmi cenného historického a statistického materiálu, který takřka bez výjimky čerpá z oficiálních zpráv předkládaných anglickému parlamentu různými komisemi. Zcela právem zdůrazňuje důležitost takovýchto vyšetřovacích komisí pro průzkum vnitřních sociálních poměrů země. Je to — pokud se pro ně ovšem najdou ti praví lidé — nejlepší prostředek pro lid, aby poznal sám sebe, a pan Marx má naprosto pravdu, když říká, že kdyby se podobné vyšetřování provedlo v Německu, přineslo by výsledky, jichž bychom se museli sami zděsit. Vždyť před tímto průzkumem žádný Angličan nevěděl, jak to mezi nejchudšími lidmi jeho země vypadá!
Je ostatně pochopitelné, že nebude-li takovéto šetření provedeno, bude se celé sociální zákonodárství, jak se tomu teď říká v Bavorsku, dělat jen s malou znalostí věci a často vůbec poslepu. Takzvané "pátrání" a "šetření" německých úřadů nemají ani zdaleka stejnou cenu. Známe příliš dobře byrokratickou šablonu: rozešlou se formuláře a na úřadě jsou rádi, když přijdou nějak vyplněné zpátky; informace, kvůli kterým se formuláře vyplňují, se příliš často hledají právě u těch, kdo mají zájem na tom, aby se pravda zastřela. Něco úplně jiného je šetření anglických komisí, například o pracovních poměrech v jednotlivých průmyslových odvětvích. Zde nejsou vyslýcháni jen továrníci a mistři, ale také dělníci až po malá děvčátka, a nejen oni, ale také lékaři, smírčí soudci, kněží, učitelé a vůbec každý, kdo může o věci podat nějakou informaci. Každá otázka i každá odpověď se zapíše těsnopisem, doslovně vytiskne a přiloží k celému materiálu, na kterém je založena zpráva komise a její závěry a návrhy. Zpráva s materiálem tak současně ukazují v jednotlivostech, zda a jak členové komise splnili svou povinnost, a značně ztěžují zaujatost jednotlivých členů komise. Podrobnosti a rovněž i nespočetné množství příkladů je možno nalézt v uvedené knize. Chceme zde vyzvednout jen jedno, že v Anglii se ruku v ruce s rozšiřováním svobody obchodu a průmyslu také stále víc zavádí zákonné omezení pracovní doby pro děti a ženy a že se tím skoro celý průmysl dává pod vládní dozor. Pan Marx nám tu podrobně popisuje tento historický vývoj, jak pracovní den byl od roku 1833 takto omezen nejdříve v přádelnách a tkalcovnách na 12 hodin; jak po dlouhém boji mezi továrníky a dělníky byl nakonec pracovní den stanoven na 101/2 hodiny a na 61/2 hodiny pro děti a jak potom od roku 1850 bylo tomuto továrnímu zákonu podrobováno jedno průmyslové odvětví za druhým. Zprvu to byly kartounky (už v roce 1845), pak v roce 1860 barvírny a bělírny, v roce 1861 továrny na výrobu krajek a punčoch, v roce 1863 hrnčířská výroba, výroba tapet atd. a konečně v roce 1867 skoro všechna ostatní alespoň trochu významnější průmyslová odvětví. O tom, jaký význam měl tento poslední zákon z roku 1867, lze si učinit představu podle toho, že se jím dostává pod ochranu a kontrolu zákona práce přinejmenším půldruhého miliónu žen a dětí. Zdůraznili jsme tuto věc zvláště proto, že u nás v Německu je v tomto ohledu situace bohužel dost špatná a musíme být autorovi vděčni, že nám to všechno tak zevrubně popsal a poprvé zpřístupnil německé veřejnosti. Stejného názoru bude každý humánní člověk, ať už o teoretických tezích pana Marxe soudí cokoli.
Nedostatek místa nám nedovoluje zabývat se ostatním cenným materiálem z dějin průmyslu a zemědělství, jsme však toho názoru, že každý, kdo se zajímá o politickou ekonomii, průmysl, poměry dělníků, dějiny kultury a sociální zákonodárství, ať už zaujímá jakékoli stanovisko, si musí tuto knihu přečíst.
Napsal B. Engels
v první polovině ledna 1868
Otištěno v "Neue Badische Landeszeitung",
čís. 20 z 21. ledna 1868Podle textu novin
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Karl Marx. Das Kapital. Kritik der politischen Oekonomie. Erster Band. Hamburg, Meissner, 1867. (Pozn. red.)
200 Tato Engelsova recenze byla prostřednictvím Karla Siebela otištěna v "Neue Badische Landeszeitung", čís. 20 z 21. ledna 1868 bez podpisu.
"Neue Badische Landeszeitung" ["Nové bádenské zemské noviny"] — německý buržoazně demokratický deník; vycházel pod tímto názvem od roku 1867 do roku 1933 v Mannheimu.