Karel Marx
Potlačená debata o Mexiku a spojenectví s Francií
Londýn 16. července 1862
Jedním z nejpodivnějších vynálezů anglického parlamentarismu je count out (sčítání). Co je count out? Není-li v Dolní sněmovně přítomno alespoň 40 členů, netvoří kvórum, to znamená shromáždění není schopné usnášení. Vznese-li nezávislý poslanec návrh, který je oběma oligarchickým frakcím, Ins i Outs (ve vládě i v opozici), stejně nepohodlný, dohodnou se, že se poslanci obou stran v den debaty postupně vytratí, alias pláchnou. Když se lavice vyprázdní na nutné maximum, dá government whip (vládní bič), tj. poslanec, kterého současná vláda pověřila dozorem nad stranickou kázní, pokyn předem určenému druhu. Bratr poslanec se zdvihne a zcela bezelstně vyzve chairmana (předsedajícího), aby dal sečíst přítomné. Sčítá se, a hle, ukazuje se, že je shromážděno méně než 40 členů. Tím celá věc končí. Nemilý návrh je odstraněn, aniž se vládní nebo i opoziční strana ocitla v nepříjemné a kompromitující situaci, že by musela hlasovat proti.
Na včerejším zasedání se "count out" provedlo zajímavým způsobem. Lord R. Montagu ohlásil na tento den návrh, obsahující sdělení o nových diplomatických spisech týkajících se intervence v Mexiku. Svůj projev zahájil takto:
"Minulou sobotu byla sněmovně předložena nejnovější Modrá kniha o Mexiku a sněmovna nyní musí být schopna debaty o mexické záležitosti. Vím, že se vládní i opoziční strana dohodly sprovodit můj návrh ze světa při count out. Očekávám, že sněmovna projeví svůj smysl pro povinnost a že v tak důležité záležitosti nestrpí žádný takový manévr."
Lord R. Montagu však udělal účet bez hostinského. Po jeho řeči mu jménem vlády odpověděl Layard, jménem toryů pronesl několik oňciálních frází Fitzgerald a pak se zvedl Kinglake (liberální poslanec). Úvod svého projevu zakončil slovy:
"Celá řada jednání, odhalených předloženými dokumenty, pádně dokazuje, jakým způsobem francouzská vláda využívá svých styků s naší zemí k tomu, aby udržela císařský trůn.
Pro francouzskou vládu je nesmírně důležité odvrátit pozornost francouzského národa od vnitřních záležitostí tím, že ukazuje, do jakých velkých podniků se pouští v zahraničí, a ještě důležitější je pro ni ukázat, že tak činí v dohodě s jednou z vlivných velmocí."
Sotva Kinglake pronesl tato slova, podal jeden "ctihodný" člen sněmovny návrh na "sčítání" přítomných. A vida! Sněmovna se scvrkla na pouhých 33 členů. Návrh lorda Montagu byl zabit právě tím count out, proti němuž při zahájení debaty protestoval.
Kromě přerušené Kinglakeovy řeči byla jen řeč lorda Montagu věcně zajímavá. Projev lorda R. Montagu obsahuje tento důležitý rozbor faktů:
"Sir Charles Wyke uzavřel s Mexikem smlouvu. Lord John Russell ze servilnosti vůči Ludvíku Bonapartovi tuto smlouvu neratifikoval. Sir Ch. Wyke uzavřel tuto smlouvu tehdy, když se Francie spojila s Almontem, vůdcem reakční strany, a tím se dala na cestu, která ruší vzájemnou dohodu mezi Anglií, Francií a Španělskem. Sám lord John Russell prohlašuje v oficiální depeši, že tato smlouva uspokojuje všechny spravedlivé požadavky Anglie. Na Bonapartovo přání však ve své korespondenci s Thouvenelem slíbil, že smlouvu zatím ratifikovat nebude. Dovolil Thouvenelovi oznámit toto rozhodnutí Zákonodárnému sboru. Lord John Russell se dokonce natolik ponížil, že slíbil Thouvenelovi, že až do 1. července 1862 přeruší se sirem Ch. Wykem všechny styky — což je lhůta, která by poskytla Thouvenelovi čas k odpovědi. Thouvenel odpověděl, že Bonaparte nepopírá právo Anglie na samostatné jednání, že však neschvaluje angloamerickou smlouvu, kterou uzavřel sir Ch. Wyke. Nato rozkázal Russell pozdržet Wykovi ratifikaci smlouvy."
Anglie, říká dále lord Montagu, propůjčuje svůj vliv k tomu, aby se na mexické státní pokladně mohly vymáhat podvodné pohledávky, kterých Morny a "snad i výše postavené osoby ve Francii" nabyly prostřednictvím švýcarského burzovního podvodníka Jeckera.
"Celá mexická obchodní záležitost," pokračoval, "se začala bez předchozího uvědomění parlamentu. První válka bez schválení parlamentu se vedla v roce 1857. Palmerston to omlouval tím, že válka byla vedena v Asii. Týž princip se nyní uplatňuje na Ameriku. Nakonec bude uplatněn i na Evropu. Parlamentní režim se tak stává pouhou fraškou, protože se ztrátou kontroly nad válkami ztrácejí zástupci lidu i kontrolu nad měšcem."
Lord Montagu uzavřel slovy:
"Obviňuji vládu, že nás učinila spojencem vraha francouzské svobody, že nyní tomuto dobrodruhovi bez svědomí umožňuje nastolit despotismus v cizí zemi. Svazuje náš osud s osudem člověka, který vzbuzuje odpor lidí a volá o pomstu nebes."
Napsal K. Marx 16. července 1862
Otištěno v "Die Presse",
čís. 198 z 20. července 1862Podle textu novin
Přeloženo z němčiny