Z Ameriky

Karel Marx

Z Ameriky

Londýn 13. prosince 1861

Zpráva o osudu "Harvey Birche" a o tom, že křižník "Nashville" kotví v southamptonském přístavu,^[253] došla do New Yorku 29. listopadu, ale zdá se, že tam nevyvolala takovou senzaci, s jakou tady jisté kruhy počítaly, právě tak jako se jí druhá, protiválečná strana obávala. Jedna vlna se tentokrát srazila s drnhou. New York byl totiž právě rozbouřen bojem, který předcházel volbám newyorského starosty, stanoveným na 3. prosince. Dopisovatel listu "Times" ve Washingtonu, pan Russell, který kazí svůj keltský talent předstíraným angličanstvím, se tváří, jako by se náramně divil tomuto hluku kolem starostenské volby. Pan Russell samozřejmě lichotí zaslepenosti londýnského cockneyho^[a], který si myslí, že volba newyorského starosty je stejná komedie jako volba londýnského starosty. Londýnský starosta nemá jak známo s většinou Londýna nic společného. Je nominálním regentem City, bájeslovnou bytostí, která se snaží dokázat svou realitu přípravou výtečných želvích polévek na slavnostních hostinách a vynášením špatných rozsudků za policejní přestupky. Londýnský starosta je státní osobou už jen ve fantazii pařížských vaudevillistů a lokálkářů. Naproti tomu newyorský starosta je reálná moc. Na počátku secesionistického hnutí se dosavadní starosta, slavný Fernando Wood, chystal prohlásit New York za samostatnou městskou republiku,^[254] samozřejmě v dohodě s Jeffersonem Davisem. Jeho plán ztroskotal na energii republikánské strany v Empire-City^[b].

27. listopadu přednesl Charles Sumner z Massachusetts, člen amerického senátu, kde ho v době kansaské aféry inzultoval jeden jižní senátor holí, na velkém shromáždění v Cooperově institutu^[255] v New Yorku skvělou přednášku o původu a skrytých motivech otrokářské vzpoury. Na závěr jeho řeči přijalo shromáždění toto usnesení:

"Doktrína o osvobození otroků patřících vzbouřencům, kterou razil generál Fremont, stejně jako pozdější projevy generála Burnsida, senátora Wilsona, Georga Bancrofta (slavného historika), plukovníka Cochrana a Simona Camerona, v nichž se eventuální vyhlazení otroctví označuje za příčinu vzpoury, vyplývají z morální, vojenské a politické nutnosti. Toto shromáždění se domnívá, že veřejné mínění Severu dnes plně sympatizuje s každým praktickým plánem, který by byl k vyhlazení tohoto národního zla navržen, a považuje takový výsledek za jedině důsledné vyústění tohoto boje mezi civilizací a barbarstvími'

"New-York Tribune" poznamenává k Sumnerově řeči mezi jiným:

"Narážka pana Sumnera na debaty o otázce otroctví, ke kterým má dojít v Kongresu, budí naději, že toto shromáždění konečně pochopí, v čem je skutečná slabost Jihu a skutečná síla Severu, a že sáhne k rozhodným prostředkům, jimiž jedině může být vzpoura rychle a definitivně zdolána."

V soukromém dopise z Mexika čteme mezi jiným:

"Anglický vyslanec hraje úlohu vřelého přítele vlády presidenta Juáreze... Osoby, které se vyznají ve španělských intrikách, ujišťují, že generál Marquez dostal ze Španělska pokyn, aby znovu shromáždil rozptýlené síly klerikální strany, a to její mexické i španělské živly. Tato strana má potom využít příležitosti, která se brzo naskytne, aby si od Jejího katolického Veličenstva^[c] vyprosila pro mexický trůn krále. Prý už je na toto místo vyhlédnut královnin strýc. Je starý, a ustoupí tedy docela přirozeně brzy ze scény; a protože se patrně pečlivě vyhnou jakékoli klauzuli o jmenování jeho nástupce, připadne tak Mexiko zpátky Španělsku — to znamená, že v Mexiku má zvítězit táž politika jako na Haiti."

Napsal K. Marx 13. prosince 1861
Otištěno v "Die Presse",
čís. 346 ze 17. listopadu 1861

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Posměšná přezdívka Londýňanů. (Pozn. red.)

b — New Yorku. (Pozn. red.)

c — Isabely II. (Pozn. red.)

253 19. listopadu 1861 napadl křižník Konfederace "Nashville" na otevřeném moři severoamerickou obchodní loď "Harvey Birch" a spálil ji. 21. listopadu přistál "Nashville" v anglickém přístavu Southampton a tak unikl pronásledování.

254 6. ledna 1861 předložil starosta (mayor) New Yorku Fernando Wood v tradičním novoročním poselství městské radě plán na odtržení New Yorku od severních států a na jeho prohlášení svobodným městem.

255 Kansaská aféra — epizoda, která se odehrála v době ozbrojeného boje v Kansasu ^[159]. Ve dnech 19.—20. května 1856 promluvil republikánský senátor Charles Sumner v Kongresu o zločinech spáchaných na Kansasu a odhalil intriky kansaských otrokářů. Sumnerova řeč vyvolala v Kongresu zuřivý odpor otrokářů a jejich přívrženců. Dva dny po svém vystoupení byl Sumner v budově senátu zbit otrokářem Brooksem a těžce zraněn. Politického života se mohl znovu zúčastnit až v roce 1859.

Cooperův institut — vysoká škola v New Yorku, kterou založil v roce 1859 průmyslník a filantrop Cooper.