K. Marx, B. Engels: Marrast a Thiers

Karel Marx a Bedřich Engels

Marrast a Thiers

Upozorňovali jsme čtenáře "Neue Rheinische Zeitung" neustále na intriky strany "Nationalu", jejímž ztělesněním je Marrast. Sledovali jsme tajné cestičky, po nichž se tato strana pokouší uchvátit diktaturu. Zároveň jsme upozorňovali na to, že Marrastova diktatura vyvolá v život diktaturu Thiersovu.

Nakolik strana "Nationalu" už nyní v důsledkusvého vítězství podléhá Thiersově straně, která je teď úzce spojena s dynastickou oposicí, je jasně vidět z některých faktů.

Jmenování Carnota, muže z "Nationalu", ministrem vyvolalo v Národním shromáždění hotovou bouři. Proti Marieově kandidatuře na předsedu Národního shromáždění stála Dufaurova kandidatura, a Marie prošel, jak tvrdí "Débats", jen proto, že byl považován za "nejmoudřejšího a nejumírněnějšího muže ze staré výkonné komise", tj. proto, že dělal staré dynastické straně nejvíc ústupků, že byl původcem návrhu zákona o zákazu srocování, který je pokračováním zářijových zákonů, že jej předložil Národnímu shromáždění a hájil jej. Faktem zůstává, že o předsednictví v Národním shromáždění se mezi "Marrastem" a "Thiersem" rozhodlo losem.

To však "dynastické oposici" nestačí. Jeden z prvních zákonů, který připravuje, je zákon o městských radách, zákon, který je namířen přímo proti samovládě a vlivu Marrasta, pařížského starosty. A Marrast padne.

V nejbližších dnech se celé Národní shromáždění do krve popere. Reakce nepřestane, dokud stranu "Nationalu" nezbaví všech mocenských posic. "Republika" a "dynastická oposice" budou stát znovu proti sobě, ale "republika" už nebude vítězit za stejných podmínek jako v únoru.

Lid už se nebude oddávat ilusím. Nebude pomstu odkládat "na dlouhé lokte", jak říká Caussidière, a už nedovolí, aby "vody Styxu odplavily pocit hněvu".^{^[116]} Qui vivra verra.^{^[a]}

Napsáno 2. července 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“,
čís. 33 z 3. července 1848

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Nu, počkáme a uvidíme. (Pozn. red.)

116 Z Caussidièrova projevu v Národním shromáždění 27. června 1848. Viz "Compte rendu des séances de l'Assemblée Nationale" ["Protokoly ze zasedání Národního shromáždění"], sv. II, Paříž 1849, str. 228.