Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a Bedřich Engels
Stuppův pozměňovací návrh
Kolín 20. června. Pan Stupp z Kolína podal pozměňovací návrh k zákonu o imunitě poslanců; o tomto návrhu se v dohodovacím shromáždění nedebatovalo, bude však jistě kolínské spoluobčany pana Stuppa zajímat. Neradi bychom je připravili o dokonalý požitek z tohoto veledíla legislativního umění.
Pozměňovací návrh poslance Stuppa
§ 1. "Nikdo z členů shromáždění nesmí být jakýmkoli způsobem volán k odpovědnosti pro své hlasování nebo za slova a mínění, která vyslovil jako poslanec."
Oprava: "škrtnout slovo ‚slova' v druhém řádku."
Odůvodnění: "Stačí, že poslanec smí svobodně projevit své mínění. Pod výraz ‚slova' mohou být zahrnuty také urážky na cti, které opravňují postiženého, aby podal soukromou žalobu. Domnívám se, že brát poslance v ochranu proti takovýmto žalobám je neslučitelné s důstojností a ctí shromáždění."
Stačí, že poslanec neprojevuje vůbec žádné mínění, nýbrž jen dupe a hlasuje. Proč by se tedy nemělo škrtnout také "mínění", vždyť mínění musí být vyjádřeno "slovy" a dokonce může být vyjádřeno "urážlivými" slovy, neboť pod slovo "mínění" mohou být "zahrnuta" také urážlivá mínění?
§ 2. "Nikdo z členů shromáždění nesmí být po dobu jeho trvání volán k odpovědnosti nebo zatčen pro jednání, za něž hrozí trest, bez svolení shromáždění, vyjímaje případ, že by byl zatčen při činu nebo do 24 hodin po něm. - Stejné svolení je nutné, jde-li o zatčení pro dluhy."
Oprava: "Vyškrtnout poslední větu: ‚Stejné svolení je nutné, jde-li o zatčení pro dluhy'."
Odůvodnění: "Jde tu o zasahování do soukromých práv občanů, jehož sankcionování se mi zdá povážlivé. Ať už má shromáždění sebevětší zájem na tom, aby mělo některého poslance ve svém středu, přikládám přesto respektování soukromých práv větší důležitost.
Je třeba uvážit zejména, že se na tomto zákonu usnášíme nikoli pro budoucnost, tj. nikoli pro členy nějaké budoucí sněmovny, nýbrž pro sebe. Za předpokladu, že jsou mezi námi členové, kterým hrozí zatčení pro dluhy, působilo by jistě špatným dojmem na naše voliče, kdybychom se chtěli chránit před zákonným stíháním ze strany našich věřitelů pomocí zákona, na němá jsme se sami usnesli."
Spíše je to asi obráceně! Na pana Stuppa to dělá špatný dojem, že voliči poslali "mezi nás" poslance, kteří by mohli být zatčeni pro dluhy. Jaké štěstí pro Mirabeaua a Foxe, že nežili za Stuppova zákonodárství! Jedna jediná obtíž pana Stuppa trochu zaráží: je to "zájem shromáždění na tom, aby mělo některého poslance ve svém středu". A co zájem lidu - ostatně, kdo by o něm mluvil? Jde pouze o zájem "uzavřené společnosti", která chce mít někoho ve svém středu, zatímco věřitel ho chce mít ve vězení. Střetají se tu dva důležité zájmy! Pan Stupp mohl svůj návrh formulovat přesněji. Zadlužené osoby mohou být jmenovány představiteli lidu se svolením svých věřitelů. Mohou být svými věřiteli kdykoli odvolány. A v poslední instanci shromáždění i vláda podléhá nejvyššímu rozhodnutí věřitelů státu.
Druhá oprava k § 2:
"Nikdo z členů shromáždění nesmí být bez svolení shromáždění po dobu jeho zasedání z úřední moci stíhán nebo zatčen pro nějaké trestné jednání, ledaže k zatčení dojde přímo při činu."
Odůvodnění: "Předně slova shromáždění bylo použito ve smyslu korporace, k čemuž je výraz ‚jeho trvání' nevhodný, a navrhuji tedy ‚po dobu jeho zasedání'.
Místo ‚jednání, za něž hrozí trest', zdá se vhodnější ‚trestné jednání'.
Jsem toho mínění, že nesmíme vylučovat soukromé žaloby pro trestné činy, neboť tím bychom si dovolili zasahování do soukromých práv. Proto doplňuji ‚z úřední moci'.
Zůstane-li ponechán dodatek ‚nebo do dvaceti čtyř hodin atd.', může dát soudce zatknout každého poslance během 24 hodin po nějakém přečinu."
Návrh zákona zajišťuje imunitu poslance během funkčního období shromáždění, pozměňovací návrh pana Stuppa "v době jeho zasedání", tj. po 6, nanejvýš 12 hodin denně. A jaké duchaplné odůvodnění! O trvání schůze se může mluvit, ale trvání korporace?
Z úřední moci nechce pan Stupp nechat poslance bez svolení shromáždění ani stíhat, ani zatknout. Dovoluje si tedy zasahovat do trestního práva. Ale je-li to kvůli soukromé žalobě, to je jiná! Jen žádné zasahování do soukromého práva! Ať žije soukromé právo! Co nesmí stát, smí soukromník! Není nad soukromou žalobu! Soukromá žaloba je fixní ideou pana Stuppa. Soukromé právo - to je Písmo svaté! Přísahejte na soukromé právo, zejména na soukromou žalobu! Ať má lid v úctě to nejsvětější!
Neexistuje zasahování soukromého práva do veřejného práva, existují však "povážlivé" zásahy veřejného práva do soukromého. Nač vůbec ještě ústavu, když máme Code civil[61], civilní soudy a advokáty?
§ 3. "Jakékoli trestní řízení proti poslanci shromáždění, jakož i vazba se na dobu zasedání přerušuje, požádá-li o to shromáždění."
K § 3 návrh na změnu formulace:
"Jakékoli trestní řízení proti poslanci shromáždění a vyplývající z něho vazba, neopírá-li se o soudní nález, nechť jsou ihned přerušeny, jakmile se tak shromáždění usnese."
Odůvodnění: "Domnívám se, že tu není úmyslu propustit z věznice ty poslance, kteří jsou již soudním nálezem odsouzeni k trestu odnětí svobody."
"Bude-li pozměňovací návrh schválen, platí totéž o těch, kdo jsou vězněni pro dluhy."
Cožpak by shromáždění mohlo mít vlastizrádný úmysl oslabit "platnost soudního nálezu" nebo dokonce povolat mezi sebe muže, který je "ve vězení" pro dluhy? Pan Stupp se třese před tímto útokem na soukromou žalobu a na platnost soudního nálezu. Všechny otázky týkající se svrchovanosti lidu jsou nyní vyřešeny. Pan Stupp vyhlásil svrchovanost soukromé žaloby a soukromého práva. Jak kruté vytrhnout takového muže ze soukromoprávní praxe a strčit jej do podřadné sféry zákonodárné moci! A svrchovaný lid tento "povážlivý" zásah do "soukromého práva" provedl. Pan Stupp podává proto proti svrchovanosti lidu a proti veřejnému právu soukromou žalobu.
A car Mikuláš ať se zas klidně vrátí. Jakmile učiní krok přes pruské hranice, vyjde mu poslanec Stupp v ústrety, třímaje v jedné ruce "soukromou žalobu" a v druhé "soudní nález". Neboť demonstruje jaksepatří slavnostně: Válka, co je to válka? Povážlivý zásah do soukromého práva! Povážlivý zásah do soukromého práva!
Napsáno 20. června 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 21 z 21. června 1848Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)61 Code civil - Napoleonův občanský zákoník, který byl zaveden v oblastech západního a jihozápadního Německa, obsazených Francouzi; platil v Porýnské provincii i po jejím připojení k Prusku.