Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a Bedřich Engels
Dohodovací zasedání z 15. června
Kolín 17. června. Řekli jsme vám před několika dny:[a] Popíráte existenci revoluce. Ona však dokáže svou existenci druhou revolucí.
Události ze 14. června[56] jsou jen prvními záblesky této druhé revoluce a Camphausenova vláda se už poroučí. Dohodovací shromáždění odhlasovalo důvěru berlínskému lidu tím, že se postavilo pod jeho ochranu.[57] Je to opožděné uznání březnových bojovníků. Záležitost ústavy vzalo shromáždění z rukou ministrů a snaží se "dohodnout" ji s lidem tím, že jmenuje komisi k přezkoumání všech petic a adres týkajících se ústavy. Je to dodatečné odvolání jeho prohlášení o vlastní nekompetenci.[b] Shromáždění slibuje, že vypracování ústavy zahájí činem, odstraněním nejspodnějšího základu staré budovy - feudálních poměrů, ležících jako břemeno na venkovu. Je to slib z noci na 4. srpna.[58]
Zkrátka: dohodovací shromáždění se 15. června zřeklo své vlastní minulosti právě tak, jako se 9. června zřeklo minulosti lidu. Zažilo svůj 21. březen.[59]
Bastila však ještě není dobyta.
Mezitím se sem z východu nezadržitelně blíží apoštol revoluce. Stojí již před branami Toruně. Je to car. Car zachrání německou revoluci tím, že ji zcentralisuje.
Napsáno 17. června 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 18 z 18. června 1848Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Viz zde, část I. (Pozn. red.)
56 14. června 1848 berlínští dělníci a řemeslníci, pobouřeni tím, že pruské Národní shromáždění se zřeklo březnové revoluce (viz zde), dobyli útokem zbrojnici, aby ozbrojením lidu uhájili vymoženosti revoluce a pokračovali v ní. Vystoupení berlínských dělníků bylo však živelné a neorganisované. Vojenským posilám, které se spojily s oddíly buržoasní občanské gardy, se rychle podařilo povstalce zatlačit a odzbrojit.
57 V resoluci, kterou 15. června 1848 pruské Národní shromáždění odhlasovalo pod vlivem revolučního vystoupení berlínských pracujících mas, bylo řečeno, že Národní shromáždění "nepotřebuje ochranu ozbrojených sil a staví se pod ochranu berlínského obyvatelstva".
58 V noci na 4. srpna 1789 francouzské Ústavodárné shromáždění pod tlakem vzrůstajícího rolnického hnutí slavnostně prohlásilo za zrušená četná feudální břemena, která již fakticky odstranili vzbouření rolníci. Nicméně zákony, vydané hned nato, zrušily bez náhrady pouze osobní povinnosti. Všechna feudální břemena bez jakékoli náhrady byla zrušena teprve za jakobínské diktatury zákonem ze 17. července 1793.
59 21. března 1848 vydal pruský král Bedřich Vilém IV., zastrašený bojem na barikádách v Berlíně, provolání "K mému lidu a k německému národu", ve kterém sliboval, že utvoří stavovský zastupitelský orgán, vyhlásí ústavu, zavede odpovědnost ministrů, veřejné i ústní soudní řízení, poroty atd.