Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Kontrarevoluce přechází do útoku
(„Jakobíni bez lidu“)Kontrarevoluce se natolik vzpamatovala, že přechází do útoku. Za pomoci narodnických a menševických ministrů organizují kapitalisté útok proti svobodě.
Nařízeni rozpustit „45., 46., 47. a 52. pluk“ 12. a 13. divize, nařízení „postavit před soud“ „podněcovatele“ (co je to za podivné slovo? Copak na vojně jsou důležitější „podněcovatelé“ než „pachatelé“?), kromě toho zpráva o zatčení praporčíka Krussera za projev na shromáždění ve Skuljanech a konečně neslýchaně urážlivý tón prozatímní vlády ohledně Kronštadtu[90] (nařízení prý „musí být bezpodmínečně splněno“: Copak takhle se smí mluvit s občany, kteří dosud nejsou z ničeho obviněni? Ani z pouhého odepření poslušnosti?). Toto všechno dohromady je ozářeno slovním ohňostrojem škodolibého obhájce kontrarevolučních kapitalistů listu Reč („vláda konečně promluvila řečí moci“) ‚ toto všechno jasně ukazuje, že kontrarevoluce přechází do útoku.
Tento útok působí podivným dojmem. Na frontě jsou stavěni před soud ti, co „podněcovali k odepření poslušnosti“ a jsou „rozpouštěny“ čtyři pluky (z osmi pluků dvou divizí uvedených v telegramu, přestože podle téhož telegramu v 76. čísle listu Izvěstija petrogradskogo sověta „v plném počtu odepřel poslušnost“ jen jeden pluk z těchto osmi a další odepřel poslušnost v „téměř plném počtu“). Páni vládcové, když už informujete lid o rozpuštění pluků, když už to pokládáte za užitečné a povolujete o tom telegrafické zprávy, proč neoznámíte přesně a jasně, třeba jen několika řádky, co vedlo k odepření poslušnosti ty, které stavíte před soud?
Buď anebo, pánové: buď jednejte potichu, máte přece vojenské cenzory, a neobtěžujte se informováním veřejnosti, neznepokojujte ji svými informacemi.
Anebo, když už jste se rozhodli ji informovat, pak tedy řekněte, oč vlastně jde. Proč, co a jak. Jestli ti, koho jste postavili před soud, odmítají poslušnost v nějaké konkrétní věci, nebo obecně.
Nejasnost je na škodu.
A pokud jde o zatčení Krussera, je to naprosto jasné: Je rozumné zavřít člověka do vězení za projev na shromáždění? Neznamená to, že jste úplně ztratili hlavu? Vždyť vy, páni kadeti a příslušníci pravice, kteří zasedáte společně s narodniky a menševiky, máte desetkrát, ne-li stokrát vyšší náklad deníků než vaši odpůrci!! A při takové převaze hlavního nástroje agitace zavíráte do vězení za „projev na shromáždění“!! To jste snad strachy přišli o rozum, pánové?
Nejsme proti revolučnímu násilí v zájmu většiny lidu.
Když Plechanov nedávno připomenul jakobíny z roku 1793 a jejich výslovné prohlášení, že „nepřátelé lidu jsou ti a ti“, mysleli jsme si:
Žádná strana se nemá zaříkat, že v tomto bodě, který uvedl Plechanov, nebude napodobovat jakobíny z roku 1793.
Jde jen o to, že i „jakobíni“ jsou různí. Vtipné francouzské rčení, které Plechanov s oblibou používal před dvaceti lety, když byl ještě socialistou, se vysmívá „jakobínům bez lidu“ (jacobins moins le peuple).
Historická velikost skutečných jakobínů, jakobínů z roku 1793, byla v tom, že to byli „jakobíni s lidem“, s revoluční většinou lidu, s revolučními pokrokovými třídami své doby.
Směšní a ubozí jsou „jakobíni bez lidu“, ti, kdo se za jakobíny jenom vydávají, ti, kdo se bojí jasně, přímo a otevřeně prohlásit za nepřátele lidu vykořisťovatele, utlačovatele lidu, služebníky monarchie ve všech zemích, stoupence statkářů ve všech zemích.
Studovali jste dějiny, páni Miljukovové a Plechanovové, můžete tedy popřít, že slavní jakobíni z roku 1793 se nebáli prohlásit za nepřátele lidu právě tehdejší představitele reakční, vykořisťovatelské menšiny národa? Právě tehdejší představitele reakčních tříd?
Můžete vy, dnešní vláda, její pomahači, obhájci a služebníci, otevřeně, přímo a oficiálně prohlásit, které třídy považujete za „nepřátele lidu“ na celém světě?
Kdepak! Vy jste jakobíni bez lidu. Vy se za jakobíny jenom vydáváte. Daleko víc se podobáte tuctovým představitelům tuctové reakce statkářů a kapitalistů.
Dělníci a vojáci! Pracující! Kontrarevoluce statkářů a kapitalistů přechází do útoku! Nedejte ani jeden hlas ani jedné vládní straně, ani jedné straně zúčastněné ve vládě!
Proto volte bolševiky!
Pravda, č. 68
10. června (28. května) 1917Podle textu Pravdy
__________________________________
Poznámky:
90 Lenin má na mysli dvě nařízení prozatímní vlády, uveřejněná 24. a 27. května (6. a 9. června) 1917. V prvním z nich se uvádí, že prozatímní vláda považuje situaci v Kronštadtu za hrozivou a naprosto nepřípustnou, druhý upozorňoval „všechny občany Kronštadtu, že pokyny prozatimní vlády musí bezpodmínečně plnit“.