Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Vladimír Iljič Lenin



Pokyny pro zástupce volené v plucích a v závodech do
sovětu dělnických a vojenských zástupců[30]


1. Náš zástupce musí být bezpodmínečně odpůrcem nynější dobyvačné, imperialistické války. Tuto válku vedou kapitalisté všech zemí — Ruska, Německa i Anglie atd. — pro své zisky a porobení slabých národů.

2. Dokud v čele ruského národa stojí kapitalistická vláda, která vede dobyvačnou válku, nesmí jí být poskytnuta žádná podpora, ani groš!

3. Náš zástupce musí být pro okamžité zveřejnění tajných lupičských smluv (o porobení Persie, o rozdělení Turecka, Rakouska aj.), které uzavřel bývalý car Mikuláš s anglickými, francouzskými a jinými kapitalisty.

4. Náš zástupce musí být pro okamžité zrušení všech těchto smluv. Ruský národ, dělníci a rolníci, nechtějí utlačovat a nebudou utlačovat žádný národ; nechtějí a nebudou násilím držet jako součást Ruska žádný neruský (nevelkoruský) národ. Svobodu všem národům, bratrský svazek dělníků a rolníků všech národností!

5. Náš zástupce musí podporovat to, aby ruská vláda okamžitě a bezpodmínečně, bez jakýchkoli výhrad a sebemenších průtahů otevřeně navrhla všem bojujícím zemím mír pod podmínkou, že budou osvobozeny všechny porobené či neplnoprávné národy bez výjimky.

To znamená, že Velkorusové nebudou násilím držet Polsko, Kuronsko, Ukrajinu, Finsko ani Arménii, ani žádný jiný národ. Velkorusové navrhují všem národům vytvořit bratrský svazek a společný stát na základě dobrovolného souhlasu každého jednotlivého národa, ale rozhodně ne násilím, přímým nebo nepřímým. Velkorusové se zavazují, že podle podmínek takového míru okamžitě stáhnou vojska z Haliče, Arménie i z Persie a umožní tak národům těchto zemí, ale i všem ostatním národům bez výjimky, aby se zcela svobodně rozhodly, zda chtějí žít v samostatném státě, nebo ve svazovém a s kým.

Německo se musí podle podmínek tohoto míru vzdát nejen bez výjimky všech území obsazených od počátku války, ale i národů násilně držených v rámci Německa: dánského (severní provincie Šlesvicka), francouzského (část Alsaska a Lotrinska)‚ polského (Poznaň) atd. Německo se musí ihned zároveň s Ruskem zavázat, že stáhne svá vojska ze všech obsazených a ze všech uvedených území a že každému národu poskytne možnost, aby se svobodně, celonárodním hlasováním rozhodl, zda chce žít v samostatném státě, nebo ve svazovém a s kým. Německo se musí bezpodmínečně a bez výhrad vzdát všech svých kolonií, protože kolonie znamenají utlačované národy.

Anglie se musí podle podmínek tohoto míru okamžitě a bezpodmínečně vzdát nejen všech cizích území, která obsadila od počátku války (německé kolonie v Africe aj., turecká území, Mezopotámie aj.), nýbrž i všech svých kolonií. Anglie musí ihned — stejně jako Rusko a jako Německo — stáhnout svá vojska ze všech území, která obsadila, ze všech svých kolonií i z Irska a umožnit každému národu, aby svobodným hlasováním rozhodl, zda si přeje žít v samostatném státě, nebo ve svazovém a s kým.

A tak dále: všem válčícím stranám bez výjimky musí být předložen návrh na uzavření okamžitého míru za těchto přesně stanovených podmínek. Kapitalisté v žádné zemi nesmějí déle obelhávat lid tím, že mu budou slibovat „mír bez anexí“ (tj. mír bez obsazení cizích území), ve skutečnosti si však ponechají svá anektovaná území a budou pokračovat ve válce, aby protivníka připravili o „jeho“ území.

6. Náš zástupce nesmí nijak půjčku podporovat, ani proni hlasovat, nesmí dát z peněz lidu ani groš žádné vládě, pokud se tato vláda slavnostně nezaváže, že ihned navrhne všem národům podmínky okamžitého míru a že do dvou dnů tento svůj návrh zveřejní a všechny s ním seznámí.

7. ...[a]

Napsáno před 7. (20.) květnem 1917
Poprvé otištěno roku 1925
v publikaci Leninskij sborník IV
  Podle rukopisu



__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Zde rukopis končí. Red.


30 Pokyny pro zástupce volené do sovětu dělnických a vojenských zástupců v plucích a v závodech se staly podkladem pro Návrh instrukcí pro volby delegátů do sovětu dělnických a vojenských zástupců, uveřejněný v Pravdě 7. (20.) května 1917. Návrh instrukcí tvořil platformu bolševické strany v kampani do nových voleb sovětů a sehrál významnou úlohu při bolševizaci sovětů.