Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Rezoluce ústředního výboru SDDSR(b),
schválená ráno 22. dubna (5. května) 1917
Politickou krizi, která propukla ve dnech 19.—21. dubna, je třeba považovat — alespoň v jejím prvním stadiu — za skončenou.
Maloburžoazní vrstvy se nejprve rozhořčeně odvrátily od kapitalistů a přiklonily se k dělníkům; příští den však už zase šly za menševickými a narodnickými vůdci, kteří uplatňují politiku „důvěry“ ke kapitalistům a „kompromisy“ vůči nim.
Tito vůdcové přistoupili na kompromis — úplně vyklidili všechny své pozice a spokojili se s planými, čistě frazérskými vytáčkami kapitalistů.
Příčiny krize nebyly odstraněny a podobné krize se budou nevyhnutelně opakovat.
Podstata krize: maloburžoazní vrstvy kolísají mezi dřívější, prastarou důvěrou ke kapitalistům a hněvem proti nim a mezi snahou spolehnout se na revoluční proletariát.
Kapitalisté protahují válku a zastírají to frázemi. Jedině revoluční proletariát směřuje a může směřovat k ukončení války světovou dělnickou revolucí, která u nás viditelně narůstá, která nazrává i v Německu a k níž se schyluje v řadě dalších zemí.
Heslo Pryč s prozatímní vládou! není dnes správné proto, že je to buď fráze, anebo toto heslo objektivně vede k avanturistickým pokusům[140], jestliže není na straně revolučního proletariátu neochvějná (tj. uvědomělá a zorganizovaná) většina lidu.
Teprve tehdy budeme pro přechod moci do rukou proletářů a poloproletářů, až se sověty dělnických a vojenských zástupců postaví za naši politiku a budou chtít tuto moc převzít.
Ve dnech krize se ukázalo, že naše strana není dostatečně zorganizovaná a proletářské síly dostatečně semknuté.
Hesla dané chvíle: 1. vysvětlovat proletářskou linii a proletářskou cestu k ukončení války; 2. kritizovat maloburžoazní politiku důvěry ke kapitalistické vládě a kompromisů s ní; 3. šířit propagandu a agitovat od skupiny ke skupině v každém pluku, v každém závodě, zejména mezi nejzaostalejšími vrstvami, služebnictvem, pomocnými dělníky apod., protože právě o ně se buržoazie snažila ve dnech krize opřít; 4. organizovat, organizovat a zase organizovat proletariát, a to v každém závodě, v každém obvodu, v každé čtvrti.
Všichni členové naší strany musí bezpodmínečně dodržovat usnesení petrohradského sovětu dělnických a vojenských zástupců z 21. dubna o zákazu všech pouličních shromáždění a demonstrací po dobu dvou dnů. ÚV již včera ráno rozšířil a dnes uveřejnil v Pravdě rezoluci o tom, že „v takovém okamžiku je jakékoli pomyšlení na občanskou válku nesmyslné a absurdní“, že demonstrace musí být jen pokojné a že za násilí bude odpovědná prozatímní vláda a její stoupenci[a]. Proto naše strana považuje celé výše uvedené usnesení sovětu vojenských a dělnických zástupců (zejména proti ozbrojeným demonstracím a střílení do vzduchu) za naprosto správné a pokládá za nutné bezpodmínečně je plnit.
Vyzýváme všechny dělníky a vojáky, aby důkladně prodiskutovali důsledky krize z posledních dvou dnů a vyslali do sovětu dělnických a vojenských zástupců a do výkonného výboru jako delegáty pouze takové soudruhy, kteří vyjadřují vůli většiny. Ve všech případech, kdy delegát nevyjadřuje mínění většiny, je třeba provést v továrnách a v kasárnách nové volby.
Pravda, č. 39
6. května (23. dubna) 1917Podle textu Pravdy
__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)
140 Lenin má na mysli avanturistickou taktiku nevelké skupiny členů petrohradského výboru strany (Bagdaťjev aj.). Za dubnové demonstrace roku 1917 vytyčila tato skupina heslo okamžitého svržení prozatímní vlády, ačkoli strana v tomto období prosazovala linii pokojného rozvíjení revoluce. Ústřední výbor SDDSR(bolševiků) postup této skupiny odsoudil.