Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Petrohradská městská konference SDDSR(b)[125]
14. - 22. dubna (27. dubna - 5. května) 1917
Poprvé otištěno roku 1925
v knize Petrogradskaja obščegorodskaja i Vserossjskaja
konferencii RSDRP(b)v aprele 1917 g.;
návrh rezoluce o válce byl otištěn roku 1927
Sočiněna V. I. Lenina, Sv. XX, 2. a 3. vydání;
novinová zpráva o referátu o současné situaci
a rezoluce o stanovisku k prozatímní vládě
a o obecních volbách byly uveřejněny
8. května (25. dubna), 1. května (18. dubna)
a 15. (2.) května 1917
v Pravdě, č. 40, 35 a 46Podle protokolárního zápisu
psaného na stroji;
návrh rezoluce o válce podle strojopisu,
který opravil V. I. Lenin;
novinová zpráva o referátu o současné situaci
a rezoluce o stanovisku k prozatímní vládě
a o obecních volbách — podle textu Pravdy
__________________________________
Poznámky:
125 Petrohradská městská konference SDDSR(b) byla svolána na základě usneseni petrohradského výboru ze 6. (19.) dubna a konala se ve dnech 14.—22. dubna (27. dubna—5. května) 1917. Oznámení o konferenci bylo otištěno v 30. čísle Pravdy z 12. (25.) dubna. Volby delegátů probíhaly tak, že na 200 členů strany se volil jeden delegát. Konference se zúčastnilo 57 delegátů, mezi nimiž byli zástupci finské, estonské, lotyšské, polské a litevské organizace, zástupci vojenské organizace a také dva zástupci mezirajonovců.
Na pořadu konference byly tyto otázky: aktuální úkoly — současná situace; stanovisko k sovětu dělnických a vojenských zástupců a jeho reorganizace; výstavba stranické organizace; postoj k sociální demokracii jiných směrů; městské volby; štvaní proti Pravdě.
V. I. Lenin byl zvolen čestným předsedou konference, přednesl hlavní politický referát o současné situaci, byl členem návrhové komise pro vypracování rezolucí O stanovisku k prozatímní vládě a O válce a navrhl rezoluce O obecních volbách a O stanovisku ke straně socialistů-revolucionářů, ke straně sociálních demokratů (menševiků), ke straně takzvaných nefrakčních sociálních demokratů a k jiným podobným politickým směrům.
Když se Kameněv ve svém projevu a v pozměňovacích návrzích k Leninově rezoluci O stanovisku k prozatímní vládě snažil obhájit požadavek kontroly nad prozatímní vládou, demaskoval to Lenin jako kompromisnictví, jako politiku Čcheidzeho a Stěklova.
Konference pak drtivou většinou hlasů schválila Leninovu rezoluci O stanovisku k prozatímní vládě.
Na prvním zasedání schválila konference Leninovo provolání Proti pogromistům (viz zde).
19. dubna (2. května) byla konference přerušena v souvislosti s masovým protestním hnutím proti nótě z 18. dubna (1. května), v níž prozatímní vláda ujišťovala spojenecké mocnosti, že je odhodlána pokračovat v imperialistické válce. Konference se usnesla vyzvat dělníky a vojáky, aby organizovaně vyjádřili solidaritu s hlavními body rezoluce ÚV SDDSR(b) z 20. dubna (3. května) o krizi vyvolané zmíněnou nótou prozatímní vlády (viz zde). Delegáti konference se zúčastnili vysvětlovací kampaně, kterou rozvinul ústřední výbor strany mezi masami; proto se další zasedání konference konala v neúplném složení.
Usnesení petrohradské městské konference svědčila o tom, že se petrohradští bolševici semkli kolem Leninových Dubnových tezí; největší organizace strany, organizace hlavního města, tak schválila Leninovu taktiku. Rezoluce petrohradské konference se z velké části staly základem rezolucí VII. (dubnové) celoruské konference SDDSR(b).