Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Dopisy zdaleka
Pátý dopis
Úkoly revolučního proletářského státního zřízení
V předcházejících dopisech jsem nastínil úkoly revolučního proletariátu v Rusku v daném okamžiku takto: (1) dokázt nastoupit tu nejsprávnější cestu k další etapě revoluce neboli k druhé revoluci, která (2) musí předat státní moc z rukou vlády statkářů a kapitalistů (Gučkovů, Lvovů, Miljukovů a Kerenských) vládě dělníků a chudých rolníků. (3) Tato vláda musí být zorganizována podle typu sovětů dělnických a rolnických zástupců, především (4) musí rozbít, úplně odstranit starý a ve všech buržoazních státech běžný státní aparát, armádu, policii a byrokracii (úřednictvo), a nahradit tento aparát (5) nejen masovou, ale i naprosto všeobecnou organizací ozbrojeného lidu. (6) Jedině taková vláda, „taková“ svým třídním složením („revolučně demokratická diktatura proletariátu a rolnictva“) a svými správními orgány („proletářská milice“) je schopna úspěšně vyřešit mimořádně obtížný a bezpodmínečně neodkladný, nejdůležitější úkol dne, totiž dosáhnout míru, a to nikoli míru imperialistického, nikoli dohody mezi imperialistickými mocnostmi o rozdělení kořisti, kterou naloupili kapitalisté a jejich vlády, nýbrž míru skutečně trvalého a demokratického, kterého nelze dosáhnout bez proletářské revoluce v řadě zemí. (7) Proletariát v Rusku může v nejbližší době dosáhnout vítězství jen tehdy, bude-li dělníky od prvního kroku podporovat obrovská většina rolnictva v boji za konfiskaci veškeré statkářské půdy (a za nacionalizaci veškeré půdy, připustíme-li, že agrární program „sto čtyř“[33] zůstal v podstatě agrárním programem rolnictva). (8) V souvislosti s touto rolnickou revolucí a na jejím základě jsou možné a nutné další kroky proletariátu ve svazku s nejchudší částí rolnictva, kroky směřující ke kontrole nad výrobou a rozdělováním nejdůležitějších výrobků, k zavedení „všeobecné pracovní povinnosti“ atd. Tyto kroky jsou naprosto nevyhnutelně určovány podmínkami, které vytvořila válka a které se v poválečné době v mnoha směrech dokonce zostří; ve svém souhrnu a dalším vývoji by pak tyto kroky byly přechodem k socialismu, který je v Rusku bezprostředně, okamžitě a bez přechodných opatření neuskutečnitelný, avšak na základě takovýchto přechodných opatření je zcela uskutečnitelný a naléhavě nutný. (9) Zároveň vyvstává krajně naléhavý úkol okamžitě zakládat na vesnici zvláštní sověty dělnických zástupců, tj. sověty zemědělských námezdních dělníků, odděleně od sovětů ostatních rolnických zástupců.
Takový je ve stručnosti náš program, který se zakládá na respektování třídních sil revoluce v Rusku i světové revoluce a rovněž na zkušenostech z let 1871 a 1905.
Nyní se pokusíme celý tento program obecně zhodnotit, přičemž se pozastavíme u toho, jak k danému tématu přistoupil K. Kautsky, největší teoretik II. internacionály (1889—1914) a nejvýznačnější představitel „středu“, „bláta“, který se vyskytuje ve všech zemích a kolísá mezi sociálšovinisty a revolučními internacionalisty. Kautsky se tímto tématem zabýval ve svém časopisu Die Neue Zeit[34] (v čísle ze 6. dubna 1917 podle nového kalendáře) v článku Perspektivy ruské revoluce.
„Především,“ píše Kautsky, „si musíme ujasnit úkoly, které má před sebou revoluční proletářský režim“ (státní zřízení).
„Proletariát,“ pokračuje autor, „naléhavě potřebuje dvě věci: demokracii a socialismus.“
Tuto naprosto nespornou tezi vytyčuje Kautsky bohužel tak všeobecně, že tím vlastně nic neříká a nic nevysvětluje. Tuto všeobecnou tezi by ochotně podepsali i členové buržoazní a imperialistické vlády Miljukov a Kerenskij, Miljukov jeji prvni a Kerenskij jeji druhou čast...[a]
Napsáno 26. března (8. dubna) 1917
Poprvé otištěno roku 1924
v časopisu Bolševik, č. 3/4Podle rukopisu
__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Zde rukopis končí. Red.
33 Agrární program sto čtyř — návrh agrárního zákona podepsaný 104 členy I. státní dumy, který předložili 23. května (5. června) 1906 na 13. zasedání dumy trudovici. Návrh zákona stanovil jako cíl agrárního zákonodárství „usilovat o nastolení takového pořádku, při němž by půda s veškerým nerostným i vodním bohatstvím patřila všemu lidu a potřebnou zemědělskou půdu by dostával do užívání pouze ten, kdo ji bude obdělávat vlastní prací“ (Gosudarstvennaja duma v Rossii v dokumentach i materialach, Moskva 1957, s. 172). Trudovici proto požadovali vytvoření „celonárodního půdního fondu“ z veškeré státní, údělné, carské, klášterní a církevní půdy. Ve prospěch tohoto fondu měly být zkonfiskovány i veškeré statkářské a ostatní soukromé pozemky, pokud výměra jednotlivých usedlostí přesahovala pracovní normu stanovenou v daném kraji. Za zkonfiskovanou soukromou půdu měla být vyplácena určitá náhrada. Údělná půda a menší soukromé pozemky měly být na určitou dobu ponechány dosavadním majitelům. Zároveň však návrh zákona předpokládal, že i tato půda později postupně přejde do společného vlastnictví lidu. Agrární reformu měly provádět místní výbory zvolené všeobecným hlasováním.
34 Die Neue Zeit — teoretický časopis Sociálně demokratické strany Německa. Vycházel ve Stuttgartu v letech 1883—1923. Do října 1917 jej redigoval K. Kautsky, později H. Cunow. V časopisu byly poprvé uveřejněny některé Marxovy a Engelsovy práce. Engels neustále pomáhal redakci časopisu svými radami a často ji kritizoval, že ustupuje z marxistických pozic. Od druhé poloviny 90. let, po Engelsově smrti, časopis soustavně otiskoval práce revizionistů, mimo jiné sérii Bernsteinových článků Problémy socialismu, jimiž revizionisté zahájili tažení proti marxismu. Za první světové války časopis zaujímal centristické stanovisko a fakticky podporoval sociálšovinisty.