Elberfeld

Bedřich Engels

Elberfeld

Kolín 16. května. „Neue Rheinische Zeitung“ byla také zastoupena na elberfeldských barikádách.

Abychom vyvrátili různé nepravdivé pověsti, musíme o tom našim čtenářům podat krátkou zprávu:

10. května se odebral Bedřich Engels, redaktor „Neue Rheinische Zeitung“, z Kolína do Elberfeldu a přivezl tam ze Solingenu dvě bedničky nábojů, které ukořistili solingenští dělníci při útoku na zbrojnici v Gräfrathu. Po příchodu do Elberfeldu podal bezpečnostnímu výboru zprávu o situaci v Kolíně a dal se mu k disposici; vojenská komise ho ihned pověřila řízením opevňovacích prací a dala mu k tomu tuto plnou moc:

„Vojenská komise bezpečnostního výboru pověřuje tímto pana Bedřicha Engelse, aby provedl inspekci všech barikád ve městě a dobudoval opevnění. Všechny hlídky na barikádách se tímto žádají, aby mu v případě potřeby vycházely vstříc.

Elberfeld 11. května 1849

(podepsán)
Hühnerbein, Trost“

Příštího dne bylo Engelsovi podřízeno také dělostřelectvo:

„Občan B. Engels se zmocňuje, aby dal rozmístit děla podle svého uvážení a aby si k tomu též vyžádal potřebné řemeslníky; náklady s tím spojené hradí bezpečnostní výbor.

Elberfeld 12. května 1849

Bezpečnostní výbor

Za výbor:
(podepsán)
Pothmann, Hühnerbein, Trost“

Hned první den svého pobytu v Elberfeldu sestavil Engels rotu zákopníků a dobudoval barikády u některých východů z města. Zúčastnil se všech schůzí vojenské komise a navrhl jí jako vrchního velitele pana Mirbacha; tento návrh byl jednomyslně přijat. V následujících dnech pokračoval ve své činnosti, dal přestavět některé barikády, rozhodl o umístění nových a posílil roty zákopníků. Jakmile nastoupil Mirbach, dal se mu Engels k disposici a účastnil se rovněž vojenských porad svolaných vrchním velitelem.

Po celou dobu svého pobytu požíval Engels naprosté důvěry jak u ozbrojených bergských a markských dělníků, tak i u dobrovolníků.

Hned první den po Engelsově příjezdu do Elberfeldu se ho pan Riotte, člen bezpečnostního výboru, tázal na jeho záměry. Engels prohlásil, že přijel jednak proto, že sem byl delegován z Kolína, za druhé proto, že se domníval, že snad může být užitečný po vojenské stránce, a za třetí, ježto sám pochází z bergského kraje, že pokládá za věc cti být na místě při prvním ozbrojeném povstání bergského lidu. Chce se zabývat výhradně vojenskými záležitostmi a nijak nezasahovat do politické stránky hnutí, neboť je zřejmé, že až dosud je zde možné jen černo-červeno-zlaté hnutí, a proto je nutné vyvarovat se jakéhokoli vystoupení proti říšské ústavě.

Pan Riotte byl s tímto vysvětlením naprosto srozuměn.

Ráno 14. [května], když Engels doprovodil vrchního velitele Mirbacha na hlavní shromaždiště na Engelnbergu, přistoupil k němu pan Höchster, rovněž člen bezpečnostního výboru, a prohlásil: třebaže nelze proti Engelsovu počínání naprosto nic namítat, je přece jen elberfeldská buržoasie jeho přítomností nanejvýš znepokojena, neboť se neustále obává, že zde Engels vyhlásí rudou republiku; všichni si přejí, aby Engels odjel.

Engels prohlásil, že se nechce vnucovat, ale nechce ani zbaběle opustit své místo; požádal, aniž se k čemukoli zavázal, aby mu ono přání bylo dáno černé na bílém, podepsané celým bezpečnostním výborem.

Pan Höchster přednesl tuto záležitost v bezpečnostním výboru, který ještě téhož dne přijal toto usnesení:

„Občan Bedřich Engels z Barmenu, bydlištěm naposledy v Kolíně, jehož dosavadní činnost v tomto městě se plně uznává, se žádá, aby ještě dnes opustil obvod naší obce, protože jeho přítomnost by mohla vyvolat nedorozumění o charakteru hnutí.“

Ještě než bylo toto usnesení přijato, prohlásil Engels, že uposlechne výzvy bezpečnostního výboru teprve tehdy, až mu k tomu dá rozkaz Mirbach. Mirbach přijel do Elberfeldu na jeho návrh a on proto nemůže odjet, dokud ho Mirbach nepropustí.

15. [května] ráno podepsal Mirbach konečně po opětovném naléhání bezpečnostního výboru žádaný příkaz, který byl potom také zveřejněn plakátem.

Ozbrojení dělníci a dobrovolníci byli tímto usnesením bezpečnostního výboru nesmírně pobouřeni. Žádali,‘aby Engels zůstal, že ho budou „chránit vlastními životy“. Engels sám zašel mezi dělníky a uklidnil je tím, že je odkázal na Mirbacha a prohlásil, že nebude první vypovídat poslušnost veliteli, který byl povolán na jeho vlastní návrh a který ostatně má jeho neomezenou důvěru.

Engels ještě provedl obhlídku postavení, nato předal funkci svému pobočníku a odjel z Elberfeldu.

Nechť s však bergští a markští dělníci, kteří projevili našemu redaktorovi tak překvapující oddanost a přízeň, uvědomí, že nynější hnutí je jen předehrou jiného, tisíckrát závažnějšího hnutí, ve kterém půjde o nejvlastnější zájmy dělníků. Toto nové revoluční hnutí bude výsledkem nynějšího, a jakmile propukne, bude Engels — na to se mohou dělníci spolehnout — stejně jako všichni ostatní redaktoři „Neue Rheinische Zeitung“ na svém místě a žádná moc na světě ho potom nedonutí, aby toto místo opustil.

Napsal B. Engels 16. května 1849
Otištěno v druhém vydání
„Neue Rheinische Zeitung“,
čís. 300 ze 17. května 1849

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny