Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Bedřich Engels



Rozpuštění demokratických spolků v Bádensku


Kolín 27. července. Kolín 27. července. Reakční policejní opatření proti spolčovacímu právu stíhají jedno druhé! Nejprve byl rozpuštěn demokratický spolek ve Stuttgartu a nato v Heidelberku.[a] Úspěch dodává pánům z reakce smělosti; bádenská vláda rozpouští nyní všechny demokratické spolky v Bádensku.

A to se děje právě ve chvíli, kdy soi-disant[b] Národní shromáždění ve Frankfurtu pojednává o tom, jak zajistit spolčovací právo jako jedno ze "základních práv německého lidu" na věčné časy.

Základní podmínkou práva na svobodné spolčování je, že žádný spolek ani sdružení nesmí být rozpuštěno nebo zakázáno policií, že se to může stát jedině na základě soudního výroku, jímž se konstatuje, že spolek nebo jeho činnost a cíle jsou nezákonné a původce této činnosti se trestá.

Tato cesta je ovšem příliš zdlouhavá pro pana Mathyho, dychtivého zakročovat. Stejně tak bylo pro něho příliš zdlouhavé dát napřed vystavit zatykač, anebo se aspoň dát jmenovat zvláštním konstáblem, když z moci četníka dřímajícího v jeho nitru dal zatknout "vlastizrádce" Ficklera; stejně opovrženíhodnou a nepraktickou se mu zdá soudní, zákonná cesta i teď.

Pohnutky tohoto nového policejního násilí jsou velmi poučné. Spolky se prý připojily k organisaci demokratických spolků pro celé Německo, která vznikla na demokratickém kongresu ve Frankfurtu.[161]

Tento sjezd prý

"vytyčil jako cíl vytvoření demokratické republiky" (jako by to bylo zakázáno!), "a jak je to míněno s prostředky, jimiž má být tohoto cíle dosaženo, vysvítá mimo jiné ze sympatií k buřičům, které jsou vyjádřeny v oněch usneseních" (od kdy jsou "sympatie" nezákonným "prostředkem"?) "i z toho, že ústřední výbor těchto spolků dokonce odepřel uznávat nadále německé Národní shromáždění a nezákonnou cestou vyzýval, aby se dosáhlo úplného odtržení menšiny a vytvoření nového shromáždění."

Nato následují usnesení sjezdu o organisaci demokratické strany.

Podle pana Mathyho jsou tedy bádenské spolky odpovědné za usnesení ústředního výboru, i když je neprovádějí. Neboť kdyby tyto spolky uposlechly výzvy frankfurtského výboru a skutečně poslaly adresu levici Národního shromáždění, vybízejíce ji, aby se odtrhla, jistě by to pan Mathy neopomněl uvést. Ostatně o tom, zda ona výzva byla nezákonná, nerozhoduje pan Mathy, ale soudy. A aby byla organisace strany v okresech, na sjezdech a v ústředních výborech prohlášena za nezákonnou, k tomu by člověk musel být opravdu panem Mathym. Cožpak se podle tohoto vzoru neorganisují konstituční a reakční spolky ?[162]

Ale ovšem! Vždyť "je nepřípustné a škodlivé, jestliže jsou základy státního zřízení podvraceny, a tím celá státní budova působením spolků otřásána".

Právě k tomu, pane Mathy, je tu přece spolčovací právo, abychom mohli beztrestně "podvracet" státní zřízení, samozřejmě že zákonnou formou. A jestliže mají spolky větší sílu než stát, tím hůř pro stát!

Vyzýváme Národní shromáždění znovu, nechce-li ztratit všechnu vážnost, aby pana Mathyho okamžitě pohnalo před soud.




Napsal B. Engels 27. července 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 58 z 28. července 1848
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Viz zde. (Pozn. red.)

b — takzvané. (Pozn. red.)

161 První demokratický kongres se konal ve Frankfurtu nad Mohanem ve dnech 14. až 17. června 1848; zúčastnili se ho delegáti 89 demokratických a dělnických organisací z různých německých měst. Kongres se usnesl na sloučení všech demokratických spolků; v souvislosti s tím měly být vytvořeny krajské výbory řízené ústředním výborem německých demokratů se sídlem v Berlíně. Za členy ústředního výboru byli zvoleni Fröbel, Rau, Kriege a za náhradníky Bayrhoffer, Schütte a Anneke. Protože však maloburžoasní vedení bylo slabé a kolísavé, zůstalo demokratické hnutí v Německu i po tomto rozhodnutí roztříštěné a neorganisované.

162 Umírněné buržoasní živly v Německu, stoupenci konstituční monarchie, se sdružovaly v konstitučních spolcích a klubech v čele s Konstitučním klubem v Berlíně a také v měšťanských spolcích (viz poznámku [54]). Reakční program, prodchnutý prušáckým duchem, vyhlásily tzv. Pruské spolky (Preussenvereine), jakož i orgán krajní junkerské kontrarevoluce — Spolek na ochranu vlastnictví a zajištění blahobytu všech tříd. V některých městech Porýnské provincie existovaly katolické organisace — spolky Pia IX. (Piusvereine), které vyhlásily konstituční program s příměsí sociální densagogie.